Seznam dědiců dánského trůnu
Seznam dědiců dánského trůnu uvádí osoby, které byly v daném časovém období považovány za dědice trůnu Dánského království v případě abdikace nebo smrti úřadujícího panovníka. Seznam začíná rokem 1665, kdy byla Královským výnosem uzákoněna primogenitura následnictví v mužské linii. Později se dědické právo změnilo v letech 1852, 1953 a 2009.
Dědicové, kteří se skutečně stali dánským panovníkem, jsou uvedeni tučně.
Oldenburkové, absolutní monarchie 1665–1863
[editovat | editovat zdroj]Frederik III. přijal polosalické následnické právo.
Dědic | Status | Vztah k panovníkovi | Stal/a se dědicem/dědičkou | Přestal/a být dědicem/dědičkou | Další v následnictví vztah k dědici, data |
Panovník | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Datum | Důvod | Datum | Důvod | |||||
Kristián | zjevný dědic | syn | 14. listopadu 1665 | založena dědičná posloupnost | 9. února 1670 | stal se králem | Jiří bratr |
Frederik III. |
Jiří | předpokládaný dědic | bratr | 9. února 1670 | bratr se stal králem | 11. října 1671 | králi se narodil syn | Anna Žofie sestra |
Kristián V. |
Frederik | zjevný dědic | syn | 11. října 1671 | narozen | 25. srpna 1699 | stal se králem | Jiří strýc (1671–1672, 1673–1675) | |
Kristián Vilém bratr (1672–1673) | ||||||||
Kristián bratr (1675–1695) | ||||||||
Karel bratr (1695–1697, 1698–1699) | ||||||||
Kristián syn (1697–1698) | ||||||||
Karel | předpokládaný dědic | bratr | 25. srpna 1699 | bratr se stal králem | 10. prosince 1699 | králi se narodil syn | Vilém bratr |
Frederik IV. |
Kristián | zjevný dědic | syn | 10. prosince 1699 | narozen | 12. října 1730 | stal se králem | Karel strýc (1699–1701, 1702–1703, 1704–1723) | |
Frederik bratr (1701–1702) | ||||||||
Jiří bratr (1703–1704) | ||||||||
Frederik syn (1723–1730) | ||||||||
Frederik | zjevný dědic | syn | 12. října 1730 | otec se stal králem | 6. srpna 1746 | stal se králem | Luisa sestra (1730–1735) |
Kristián VI. |
Kristián syn (1745–1746) | ||||||||
Kristián | zjevný dědic | syn | 6. srpna 1746 | otec se stal králem | 3. června 1747 | zemřel | Žofie Magdalena sestra |
Frederik V. |
Žofie Magdalena | předpokládaná dědička | dcera | 3. června 1747 | bratr zemřel | 29. ledna 1749 | králi se narodil syn | Vilemína Karolína sestra | |
Kristián | zjevný dědic | syn | 29. ledna 1749 | narozen | 14. ledna 1766 | stal se králem | Žofie Magdalena sestra (1749–1753) | |
Frederik bratr (1753–1766) | ||||||||
Frederik | předpokládaný dědic | bratr | 14. ledna 1766 | bratr se stal králem | 28. ledna 1768 | králi se narodil syn | Žofie Magdalena sestra |
Kristián VII. |
Frederik | zjevný dědic | syn | 28. ledna 1768 | narozen | 13. března 1808 | stal se králem | Frederik strýc (1768–1805) | |
Kristián bratranec (1805–1808) | ||||||||
Kristián | předpokládaný dědic | bratranec | 13. března 1808 | bratranec se stal králem | 3. prosince 1839 | stal se králem | Ferdinand bratr (1808) |
Frederik VI. |
Frederik syn (1808–1839) | ||||||||
Frederik | zjevný dědic | syn | 3. prosince 1839 | otec se stal králem | 20. ledna 1848 | stal se králem | Ferdinand strýc |
Kristián VIII. |
Ferdinand | předpokládaný dědic | strýc | 20. ledna 1848 | synovec se stal králem | 29. června 1863 | zemřel | sporný, nakonec: | Frederik VII. |
Kristián syn sestřenice (1852–1863 zákonem) | ||||||||
Kristián | předpokládaný dědic | bratranec z druhého kolene | 29. června 1863 | dědic zemřel | 15. listopadu 1863 | stal se králem | Frederik syn |
Glücksburkové
[editovat | editovat zdroj]Vzhledem k tomu, že Frederik VII. i jeho strýc Ferdinand byli bezdětní, byla v roce 1852 přijata legislativa, která dánský trůn udělila Kristiánovi Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburskému, pravnukovi Fridricha V. Polosalické právo se používalo až do roku 1953, kdy byla přijata mužská primogenitura. To trvalo až do roku 2009, kdy byla zavedena absolutní primogenitura.
Dědic | Status | Vztah k panovníkovi | Stal/a se dědicem/dědičkou | Přestal/a být dědicem/dědičkou | Další v následnictví vztah k dědici, data |
Panovník | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Datum | Důvod | Datum | Důvod | |||||
Frederik | zjevný dědic | syn | 16. listopadu 1863 | otec se stal králem | 29. ledna 1906 | stal se králem | Valdemar[pozn. 1] bratr (1863–1870) |
Kristián IX. |
Kristián syn (1870–1906) | ||||||||
Kristián | zjevný dědic | syn | 29. ledna 1906 | otec se stal králem | 14. května 1912 | stal se králem | Frederik syn |
Frederik VIII. |
Frederik | zjevný dědic | syn | 14. května 1912 | otec se stal králem | 20. dubna 1947 | stal se králem | Knut bratr |
Kristián X. |
Knut | předpokládaný dědic | bratr | 20. dubna 1947 | bratr se stal králem | 5. června 1953 | změnila se ústava a dědické právo | Ingolf syn |
Frederik IX. |
Markéta | předpokládaná dědička | daughter | 5. června 1953 | změnila se ústava a dědické právo | 14. ledna 1972 | stala se královnou | Benedikta sestra (1953–1968) | |
Frederik syn (1968–1972) | ||||||||
Frederik | zjevný dědic | syn | 14. ledna 1972 | matka se stala královnou | 14. ledna 2024 | matka abdikovala, stal se králem | Joachim bratr (1972–2005) |
Markéta II. |
Kristián syn (2005–2024) | ||||||||
Christian | zjevný dědic | syn | 14. ledna 2024 | otec se stal králem | současný dědic | Isabella sestra (2024–dosud) |
Frederik X. |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Princ Vilém (Vilhelm), druhý syn Kristiána IX., se stal řeckým králem a vzdal se svých nástupnických práv.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků List of heirs to the Danish throne na anglické Wikipedii a Lista de herdeiros ao trono dinamarquês na portugalské Wikipedii.