Přeskočit na obsah

Seznam dědiců dánského trůnu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Seznam dědiců dánského trůnu uvádí osoby, které byly v daném časovém období považovány za dědice trůnu Dánského království v případě abdikace nebo smrti úřadujícího panovníka. Seznam začíná rokem 1665, kdy byla Královským výnosem uzákoněna primogenitura následnictví v mužské linii. Později se dědické právo změnilo v letech 1852, 1953 a 2009.

Dědicové, kteří se skutečně stali dánským panovníkem, jsou uvedeni tučně.

Oldenburkové, absolutní monarchie 1665–1863

[editovat | editovat zdroj]

Frederik III. přijal polosalické následnické právo.

Dědic Status Vztah k panovníkovi Stal/a se dědicem/dědičkou Přestal/a být dědicem/dědičkou Další v následnictví
vztah k dědici, data
Panovník
Datum Důvod Datum Důvod
Kristián zjevný dědic syn 14. listopadu 1665 založena dědičná posloupnost 9. února 1670 stal se králem Jiří
bratr
Frederik III.
Jiří předpokládaný dědic bratr 9. února 1670 bratr se stal králem 11. října 1671 králi se narodil syn Anna Žofie
sestra
Kristián V.
Frederik zjevný dědic syn 11. října 1671 narozen 25. srpna 1699 stal se králem Jiří
strýc (1671–1672, 1673–1675)
Kristián Vilém
bratr (1672–1673)
Kristián
bratr (1675–1695)
Karel
bratr (1695–1697, 1698–1699)
Kristián
syn (1697–1698)
Karel předpokládaný dědic bratr 25. srpna 1699 bratr se stal králem 10. prosince 1699 králi se narodil syn Vilém
bratr
Frederik IV.
Kristián zjevný dědic syn 10. prosince 1699 narozen 12. října 1730 stal se králem Karel
strýc (1699–1701, 1702–1703, 1704–1723)
Frederik
bratr (1701–1702)
Jiří
bratr (1703–1704)
Frederik
syn (1723–1730)
Frederik zjevný dědic syn 12. října 1730 otec se stal králem 6. srpna 1746 stal se králem Luisa
sestra (1730–1735)
Kristián VI.
Kristián
syn (1745–1746)
Kristián zjevný dědic syn 6. srpna 1746 otec se stal králem 3. června 1747 zemřel Žofie Magdalena
sestra
Frederik V.
Žofie Magdalena předpokládaná dědička dcera 3. června 1747 bratr zemřel 29. ledna 1749 králi se narodil syn Vilemína Karolína
sestra
Kristián zjevný dědic syn 29. ledna 1749 narozen 14. ledna 1766 stal se králem Žofie Magdalena
sestra (1749–1753)
Frederik
bratr (1753–1766)
Frederik předpokládaný dědic bratr 14. ledna 1766 bratr se stal králem 28. ledna 1768 králi se narodil syn Žofie Magdalena
sestra
Kristián VII.
Frederik zjevný dědic syn 28. ledna 1768 narozen 13. března 1808 stal se králem Frederik
strýc (1768–1805)
Kristián
bratranec (1805–1808)
Kristián předpokládaný dědic bratranec 13. března 1808 bratranec se stal králem 3. prosince 1839 stal se králem Ferdinand
bratr (1808)
Frederik VI.
Frederik
syn (1808–1839)
Frederik zjevný dědic syn 3. prosince 1839 otec se stal králem 20. ledna 1848 stal se králem Ferdinand
strýc
Kristián VIII.
Ferdinand předpokládaný dědic strýc 20. ledna 1848 synovec se stal králem 29. června 1863 zemřel sporný, nakonec: Frederik VII.
Kristián
syn sestřenice (1852–1863 zákonem)
Kristián předpokládaný dědic bratranec z druhého kolene 29. června 1863 dědic zemřel 15. listopadu 1863 stal se králem Frederik
syn

Glücksburkové

[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že Frederik VII. i jeho strýc Ferdinand byli bezdětní, byla v roce 1852 přijata legislativa, která dánský trůn udělila Kristiánovi Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburskému, pravnukovi Fridricha V. Polosalické právo se používalo až do roku 1953, kdy byla přijata mužská primogenitura. To trvalo až do roku 2009, kdy byla zavedena absolutní primogenitura.

Dědic Status Vztah k panovníkovi Stal/a se dědicem/dědičkou Přestal/a být dědicem/dědičkou Další v následnictví
vztah k dědici, data
Panovník
Datum Důvod Datum Důvod
Frederik zjevný dědic syn 16. listopadu 1863 otec se stal králem 29. ledna 1906 stal se králem Valdemar[pozn. 1]
bratr (1863–1870)
Kristián IX.
Kristián
syn (1870–1906)
Kristián zjevný dědic syn 29. ledna 1906 otec se stal králem 14. května 1912 stal se králem Frederik
syn
Frederik VIII.
Frederik zjevný dědic syn 14. května 1912 otec se stal králem 20. dubna 1947 stal se králem Knut
bratr
Kristián X.
Knut předpokládaný dědic bratr 20. dubna 1947 bratr se stal králem 5. června 1953 změnila se ústava a dědické právo Ingolf
syn
Frederik IX.
Markéta předpokládaná dědička daughter 5. června 1953 změnila se ústava a dědické právo 14. ledna 1972 stala se královnou Benedikta
sestra (1953–1968)
Frederik
syn (1968–1972)
Frederik zjevný dědic syn 14. ledna 1972 matka se stala královnou 14. ledna 2024 matka abdikovala, stal se králem Joachim
bratr (1972–2005)
Markéta II.
Kristián
syn (2005–2024)
Christian zjevný dědic syn 14. ledna 2024 otec se stal králem současný dědic Isabella
sestra (2024–dosud)
Frederik X.
  1. Princ Vilém (Vilhelm), druhý syn Kristiána IX., se stal řeckým králem a vzdal se svých nástupnických práv.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků List of heirs to the Danish throne na anglické Wikipedii a Lista de herdeiros ao trono dinamarquês na portugalské Wikipedii.