Seznam čouských králů
Čouští králové stáli v čele království Čou, čínského státu existujícího v 11. až 3. století př. n. l. Prvním králem dynastie Čou byl Ťi Fa (posmrtným jménem Wu-wang), který svrhl posledního krále dynastie Šang. Wu-wang, jeho otec Wen-wang a bratr Ťi Tan, vévoda z Čou a regent za nedospělého Wu-wangova syna, jsou čínskou tradicí pokládáni za vynikající vládce, konfuciánci slaveni jako vzory humanity a správného chování.[1]
Čouští králové zprvu, v období Západních Čou, sídlili na západě Číny, v Cung-čou u moderního Si-anu; král Pching-wang pod tlakem západních kmenů po svém nástupu roku 770 př. n. l. přesídlil na východ do Čcheng-čou (také Luo či Luo-i, moderní Luo-jang), čímž začalo období Východních Čou.[2] Následující čouští panovníci ztráceli moc ve prospěch údělných států, které v období Letopisů (také jako období Jar a podzimů) zesílily a v období válčících států získaly faktickou nezávislost, až nakonec jeden z nich, stát Čchin, zabral zbytky čouského státu a záhy ovládl i celou Čínu.
Seznam králů[editovat | editovat zdroj]
Za nejstarší spolehlivé datum čínských dějin historikové svorně pokládají vyhnání krále Li a nastolení regentství roku 841 př. n. l.[3] Chronologie starších dob je předmětem stálých diskuzí. Počátek období Západní Čou – svržení Šangů a nástup čouského krále Wu – je v nich kladen do let 1130 až 1018 př. n. l.[4]
Níže jsou uvedena tradiční data, data ze stručné zprávy Chronologického projektu Sia-Šang-Čou z roku 2000, a data (orientačně) uvedená v českém překladu díla S’-ma Čchiena Kniha vrchních písařů : Výbor z díla čínského historika.
| Jméno | Období vlády | |||
|---|---|---|---|---|
| posmrtné | příjmení a osobní jméno | tradiční[5] | projekt Sia-Šang-Čou[6] | Kniha vrchních písařů[7] |
| období Západní Čou | ||||
| Wu-wang 武王 |
Ťi Fa 姬發 |
1121–1116 př. n. l. | 1046–1043 př. n. l. | 1027–1024 př. n. l. |
| Čcheng-wang 成王 |
Ťi Sung 姬誦 |
1115–1079 př. n. l. | 1042–1021 př. n. l. | 1024–1004 př. n. l. |
| Kchang-wang 康王 |
Ťi Čao 姬釗 |
1078–1053 př. n. l. | 1020–996 př. n. l. | 1004–966 př. n. l. |
| Čao-wang 昭王 |
Ťi Sia 姬瑕 |
1052–1002 př. n. l. | 995–977 př. n. l. | 966–947 př. n. l. |
| Mu-wang 穆王 |
Ťi Man 姬滿 |
1001-947 př. n. l. | 976–922 př. n. l. | 947–927 př. n. l. |
| Kung-wang 共王 |
Ťi I-chu 姬繄扈 |
946–935 př. n. l. | 922–900 př. n. l. | 927–907 př. n. l. |
| I-wang 懿王 |
Ťi Ťien 姬囏 |
934–910 př. n. l. | 899–892 př. n. l. | 907–897 př. n. l. |
| Siao-wang 孝王 |
Ťi Pi-fang 姬辟方 |
909–895 př. n. l. | 891–886 př. n. l. | 897–887 př. n. l. |
| I-wang 夷王 |
Ťi Sie 姬燮 |
894–879 př. n. l. | 885–878 př. n. l. | 887–857 př. n. l. |
| Li-wang 厲王 |
Ťi Chu 姬胡 |
878–841 př. n. l. | 877–841 př. n. l. | 857–841 př. n. l. |
| období „Kung-che“ | 841–828 př. n. l. | |||
| Süan-wang 宣王 |
Ťi Ťing 姬靜 |
827–782 př. n. l. | ||
| Jou-wang 幽王 |
Ťi Kung-šeng 姬宮湦 |
782–771 př. n. l. | ||
| období Východní Čou | ||||
| Pching-wang 平王 |
Ťi I-ťiou 姬宜臼 |
770–720 př. n. l. | ||
| Chuang-wang 桓王 |
Ťi Lin 姬林 |
720–697 př. n. l. | ||
| Čuang-wang 莊王 |
Ťi Tchuo 姬佗 |
697–682 př. n. l. | ||
| Si-wang 釐王 |
Ťi Chu-čchi 姬胡齊 |
682–677 př. n. l. | ||
| Chuej-wang 惠王 |
Ťi Lang 姬閬 |
677–652 př. n. l. | ||
| Siang-wang 襄王 |
Ťi Čeng 姬鄭 |
655–619 př. n. l. | ||
| Čching-wang 頃王 |
Ťi Žen-čchen 姬壬臣 |
619–613 př. n. l. | ||
| Kchuang-wang 匡王 |
Ťi Pan 姬班 |
613–607 př. n. l. | ||
| Ting-wang 定王 |
Ťi Jü 姬瑜 |
607–586 př. n. l. | ||
| Ťien-wang 簡王 |
Ťi I 姬夷 |
586–572 př. n. l. | ||
| Ling-wang 靈王 |
Ťi Sie-sin 姬泄心 |
572–545 př. n. l. | ||
| Ťing-wang 景王 |
Ťi Kuej 姬貴 |
545–521 př. n. l. | ||
| Tao-wang 悼王 |
Ťi Meng 姬猛 |
521–520 př. n. l. | ||
| Ťing-wang 敬王 |
Ťi Kaj 丐貴 |
520–476 př. n. l. | ||
| Jüan-wang 元王 |
Ťi Žen 姬仁 |
476–469 př. n. l. | ||
| Čen-ting-wang 貞定王 |
Ťi Ťie 姬介 |
469–441 př. n. l. | ||
| Aj-wang 哀王 |
Ťi Čchü-ťi 姬去疾 |
441 př. n. l. | ||
| S’-wang 思王 |
Ťi Šu 姬叔 |
441 př. n. l. | ||
| Kchao-wang 考王 |
Ťi Wej 姬嵬 |
441–426 př. n. l. | ||
| Wej-lie-wang 威烈王 |
Ťi Wu 姬午 |
426–402 př. n. l. | ||
| An-wang 安王 |
Ťi Ťiao 姬驕 |
402–376 př. n. l. | ||
| Lie-wang 烈王 |
Ťi Si 姬喜 |
376–369 př. n. l. | ||
| Sien-wang 顯王 |
Ťi Pien 姬扁 |
369–320 př. n. l. | ||
| Šen-ťing-wang 慎靚王 |
Ťi Ting 姬定 |
320–315 př. n. l. | ||
| Nan-wang 赧王 |
Ťi Jen 姬延 |
315–256 př. n. l. | ||
Vedle vládnoucích panovníků byli posmrtně na krále povýšeni také předkové zakladatele dynastie Čou – krále Wu, a sice jeho otec Ťi Čchang (姬昌) obdařený titulem král Wen (Wen-wang, 文王), děd Ťi Ťi-li (姬季歷) nazývaný král Ťi (Wang-ťi, 王季) a praděd Ťi Tan-fu (姬亶父) s titulem Velký král (Tchaj-wang, 太王).
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. Rev. 2000–2015 [cit. 2015-05-22]. Kapitola Chinese History - Zhou Dynasty 周 (11th cent.-221 BCE). [Dále jen Theobald]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Theobald. Rev. 2013-5-11 [cit. 2015-05-22]. Kapitola Chinese History - Zhou Dynasty map and geography.
- ↑ LOMOVÁ, Olga. Písaři? Astrologové? Historici? : K počátkům historiografie v Číně. In: S’-MA, Čchien. Kniha vrchních písařů : Výbor z díla čínského historika. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2012. Překlad Olga Lomová a Timoteus Pokora. ISBN 978-80-246-2154-8. S. 23–80, na s. 79.
- ↑ LEE, Yun Kuen. Building the chronology of early Chinese history. Asian Perspectives: the Journal of Archaeology for Asia and the Pacific. 2002, roč. 41, čís. 1, s. 15–42, na s. 17. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2015-05-22]. Kapitola Chinese History - Rulers of the Zhou Dynasty 周 (11th cent.-221 BCE).
- ↑ XSZCP Group. 夏商周断代工程1996—2000年阶段成果报告: 简本 [Chronologický projekt Sia-Šang-Čou, stručná zpráva za roky 1996–2000]. Peking: 世界图书出版公司, 2000. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-29. ISBN 978-7-5062-4138-0. S. 86–88. (čínsky) Archivováno 29. 12. 2010 na Wayback Machine. citováno dle LEE, Yun Kuen. Building the chronology of early Chinese history. Asian Perspectives: the Journal of Archaeology for Asia and the Pacific. 2002, roč. 41, čís. 1, s. 15–42, na s. 18. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ S’-MA, Čchien. Kniha vrchních písařů : Výbor z díla čínského historika. Překlad Olga Lomová a Timoteus Pokora. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2012. 648 s. ISBN 978-80-246-2154-8. Kapitola čtvrtá. Dynastie Čou, s. 105–133.