Seznam čouských králů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čínské státy v 5. století př. n. l. na přelomu období Letopisů (doslovně „Jar a podzimů“) a období válčících států

Čouští králové stáli v čele království Čou, čínského státu existujícího v 11. až 3. století př. n. l. Prvním králem dynastie Čou byl Ťi Fa (posmrtným jménem Wu-wang), který svrhl posledního krále dynastie Šang. Wu-wang, jeho otec Wen-wang a bratr Ťi Tan, vévoda z Čou a regent za nedospělého Wu-wangova syna, jsou čínskou tradicí pokládáni za vynikající vládce, konfuciánci slaveni jako vzory humanity a správného chování.[1]

Čouští králové zprvu, v období Západních Čou, sídlili na západě Číny, v Cung-čou u moderního Si-anu; král Pching-wang pod tlakem západních kmenů po svém nástupu roku 770 př. n. l. přesídlil na východ do Čcheng-čou (také Luo či Luo-i, moderní Luo-jang), čímž začalo období Východních Čou.[2] Následující čouští panovníci ztráceli moc ve prospěch údělných států, které v období Letopisů (také jako období Jar a podzimů) zesílily a v období válčících států získaly faktickou nezávislost, až nakonec jeden z nich, stát Čchin, zabral zbytky čouského státu a záhy ovládl i celou Čínu.

Seznam králů[editovat | editovat zdroj]

Za nejstarší spolehlivé datum čínských dějin historikové svorně pokládají vyhnání krále Li a nastolení regentství roku 841 př. n. l.[3] Chronologie starších dob je předmětem stálých diskuzí. Počátek období Západní Čou – svržení Šangů a nástup čouského krále Wu – je v nich kladen do let 1130 až 1018 př. n. l.[4]

Níže jsou uvedena tradiční data, data ze stručné zprávy Chronologického projektu Sia-Šang-Čou z roku 2000, a data (orientačně) uvedená v českém překladu díla S’-ma Čchiena Kniha vrchních písařů : Výbor z díla čínského historika.

Seznam čouských králů[5]
Jméno Období vlády
posmrtné příjmení a osobní jméno tradiční[5] projekt Sia-Šang-Čou[6] Kniha vrchních písařů[7]
období Západní Čou
Wu-wang
武王
Ťi Fa
姬發
1121–1116 př. n. l. 1046–1043 př. n. l. 1027–1024 př. n. l.
Čcheng-wang
成王
Ťi Sung
姬誦
1115–1079 př. n. l. 1042–1021 př. n. l. 1024–1004 př. n. l.
Kchang-wang
康王
Ťi Čao
姬釗
1078–1053 př. n. l. 1020–996 př. n. l. 1004–966 př. n. l.
Čao-wang
昭王
Ťi Sia
姬瑕
1052–1002 př. n. l. 995–977 př. n. l. 966–947 př. n. l.
Mu-wang
穆王
Ťi Man
姬滿
1001-947 př. n. l. 976–922 př. n. l. 947–927 př. n. l.
Kung-wang
共王
Ťi I-chu
姬繄扈
946–935 př. n. l. 922–900 př. n. l. 927–907 př. n. l.
I-wang
懿王
Ťi Ťien
姬囏
934–910 př. n. l. 899–892 př. n. l. 907–897 př. n. l.
Siao-wang
孝王
Ťi Pi-fang
姬辟方
909–895 př. n. l. 891–886 př. n. l. 897–887 př. n. l.
I-wang
夷王
Ťi Sie
姬燮
894–879 př. n. l. 885–878 př. n. l. 887–857 př. n. l.
Li-wang
厲王
Ťi Chu
姬胡
878–841 př. n. l. 877–841 př. n. l. 857–841 př. n. l.
období „Kung-che 841–828 př. n. l.
Süan-wang
宣王
Ťi Ťing
姬靜
827–782 př. n. l.
Jou-wang
幽王
Ťi Kung-šeng
姬宮湦
782–771 př. n. l.
období Východní Čou
Pching-wang
平王
Ťi I-ťiou
姬宜臼
770–720 př. n. l.
Chuang-wang
桓王
Ťi Lin
姬林
720–697 př. n. l.
Čuang-wang
莊王
Ťi Tchuo
姬佗
697–682 př. n. l.
Si-wang
釐王
Ťi Chu-čchi
姬胡齊
682–677 př. n. l.
Chuej-wang
惠王
Ťi Lang
姬閬
677–652 př. n. l.
Siang-wang
襄王
Ťi Čeng
姬鄭
655–619 př. n. l.
Čching-wang
頃王
Ťi Žen-čchen
姬壬臣
619–613 př. n. l.
Kchuang-wang
匡王
Ťi Pan
姬班
613–607 př. n. l.
Ting-wang
定王
Ťi Jü
姬瑜
607–586 př. n. l.
Ťien-wang
簡王
Ťi I
姬夷
586–572 př. n. l.
Ling-wang
靈王
Ťi Sie-sin
姬泄心
572–545 př. n. l.
Ťing-wang
景王
Ťi Kuej
姬貴
545–521 př. n. l.
Tao-wang
悼王
Ťi Meng
姬猛
521–520 př. n. l.
Ťing-wang
敬王
Ťi Kaj
丐貴
520–476 př. n. l.
Jüan-wang
元王
Ťi Žen
姬仁
476–469 př. n. l.
Čen-ting-wang
貞定王
Ťi Ťie
姬介
469–441 př. n. l.
Aj-wang
哀王
Ťi Čchü-ťi
姬去疾
441 př. n. l.
S’-wang
思王
Ťi Šu
姬叔
441 př. n. l.
Kchao-wang
考王
Ťi Wej
姬嵬
441–426 př. n. l.
Wej-lie-wang
威烈王
Ťi Wu
姬午
426–402 př. n. l.
An-wang
安王
Ťi Ťiao
姬驕
402–376 př. n. l.
Lie-wang
烈王
Ťi Si
姬喜
376–369 př. n. l.
Sien-wang
顯王
Ťi Pien
姬扁
369–320 př. n. l.
Šen-ťing-wang
慎靚王
Ťi Ting
姬定
320–315 př. n. l.
Nan-wang
赧王
Ťi Jen
姬延
315–256 př. n. l.

Vedle vládnoucích panovníků byli posmrtně na krále povýšeni také předkové zakladatele dynastie Čou – krále Wu, a sice jeho otec Ťi Čchang (姬昌) obdařený titulem král Wen (Wen-wang, 文王), děd Ťi Ťi-li (姬季歷) nazývaný král Ťi (Wang-ťi, 王季) a praděd Ťi Tan-fu (姬亶父) s titulem Velký král (Tchaj-wang, 太王).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. Rev. 2000–2015 [cit. 2015-05-22]. Kapitola Chinese History - Zhou Dynasty 周 (11th cent.-221 BCE). [Dále jen Theobald]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Theobald. Rev. 2013-5-11 [cit. 2015-05-22]. Kapitola Chinese History - Zhou Dynasty map and geography. 
  3. LOMOVÁ, Olga. Písaři? Astrologové? Historici? : K počátkům historiografie v Číně. In: S’-MA, Čchien. Kniha vrchních písařů : Výbor z díla čínského historika. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2012. Překlad Olga Lomová a Timoteus Pokora. ISBN 978-80-246-2154-8. S. 23–80, na s. 79.
  4. LEE, Yun Kuen. Building the chronology of early Chinese history. Asian Perspectives: the Journal of Archaeology for Asia and the Pacific. 2002, roč. 41, čís. 1, s. 15–42, na s. 17. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2015-05-22]. Kapitola Chinese History - Rulers of the Zhou Dynasty 周 (11th cent.-221 BCE). 
  6. XSZCP Group. 夏商周断代工程1996—2000年阶段成果报告: 简本 [Chronologický projekt Sia-Šang-Čou, stručná zpráva za roky 1996–2000]. Peking: 世界图书出版公司, 2000. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-29. ISBN 978-7-5062-4138-0. S. 86–88. (čínsky)  Archivováno 29. 12. 2010 na Wayback Machine. citováno dle LEE, Yun Kuen. Building the chronology of early Chinese history. Asian Perspectives: the Journal of Archaeology for Asia and the Pacific. 2002, roč. 41, čís. 1, s. 15–42, na s. 18. Dostupné online. (anglicky) 
  7. S’-MA, Čchien. Kniha vrchních písařů : Výbor z díla čínského historika. Překlad Olga Lomová a Timoteus Pokora. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2012. 648 s. ISBN 978-80-246-2154-8. Kapitola čtvrtá. Dynastie Čou, s. 105–133.