Dynastie Čou

Čou 周 ←  1046–256 př. n. l.  →  →
Geografie Rozloha říše Čou okolo roku 1000 př. n. l.
Hlavní město	Fenghao (1046–771 př. n. l.) Wangcheng (771–510 př. n. l., 314–256 př. n. l.) Čengzhou (510–314 př. n. l.)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	38 000 000 (230 př. n. l.)
Jazyky	staročínština
Náboženství	čínské lidové, kult předků, kult nebes
Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Měna	různé starověké čínské mince
Státní útvary a území
Předcházející Šang Následující dynastie Čchin království Ťin

Dějiny Číny Dějiny Číny
STAROVĚKÁ ČÍNA
3 vznešení a 5 vladařů
Dynastie Sia 2100–1600 př. n. l.
Dynastie Šang 1600–1046 př. n. l.
Dynastie Čou 1045–256 př. n. l.
Západní Čou
Východní Čou
Období Jar a podzimů
Období válčících států
CÍSAŘSKÁ ČÍNA
Dynastie Čchin 221 př. n. l.–206 př. n. l.
Dynastie Chan 206 př. n. l.–220 n. l.
Západní Chan
Dynastie Sin
Východní Chan
Období tří říší 220–280
Wej, Šu & Wu
Dynastie Ťin 265–420
Západní Ťin	16 Království 304–439
Východní Ťin
Severní & Jižní dynastie 420–589
Dynastie Suej 581–618
Říše Tchang 618–907
( X Wu Ce-tchien 690–705 )
5 dynastií & 10 říší 907–960	Dynastie Liao 907–1125
Dynastie Sung 960–1279
Severní Sung		Z. Sia
Jižní Sung	Ťin
Dynastie Jüan 1271–1368
Dynastie Ming 1368–1644
Říše Čching 1644–1911
MODERNÍ ČÍNA
Republika 1912–1949
Spor o Čínu ...
Čínská lidová republika 1949–současnost	Čínská republika (Tchaj-wan) 1945–současnost
Související články  Časová osa čínských dějin Dynastie čínské historie Dějiny umění Ekonomické dějiny

Dynastie Čou (čínsky: znaky 周朝, pinyin: Zhōu Cháo) vládla Číně od 12. století do roku 771 př. n. l. Dovedla Čínu do zlatého věku, který se vyznačoval rozvojem měst, obchodu a ranou čínskou kulturou.

Čouové byli původně potulnými pastevci, kteří se usadili v úrodném údolí řeky Wej v západní Číně. Svrhli posledního vládce dynastie Šang. Svůj nárok na trůn si obhájili mandátem nebes, tvrdili, že předchozí dynastie vládla špatně, a tak bohové seslali jejich dynastii. Území Čou netvořilo jedno království, ale několik držav, jejichž vládci se zavazovali věrností panovníkovi, panovník měl také povinnost vybírat si manželku z jiného než svého klanu. V této době je také prolomen monopol krále na obcování s bohy, přenáší se na bohaté elity, tudíž se tato doba stává dobou zakládání svatyní, které jsou zasvěceny bohům nebo předkům. Společnost se dělila na bohatou šlechtu, obyčejné lidi a nevolníky, kromě toho existovala i třída kupců. Významnými památkami z této doby jsou bronzové nádoby ze svatyní, které sloužily jako jímky obětin, zachovaly se na nich nápisy označující jméno příslušného božstva a člověka, který se o svatyni staral. Za této dynastie se v Číně začalo zpracovávat železo, které se používalo na výrobu zbraní, předmětů pro domácnost a zemědělských nástrojů, např. pluh. Železo usnadnilo obdělávání půdy a poskytlo vojákům kvalitní zbraně. Prvním panovníkem dynastie Čou se stal Fa (發, po smrti: Král Wu dynastie Čou, 周武王), vládl v letech 1046–1043 a 1045–1043 př. Kr.

Úpadek říše

Období mezi lety 1045-771 př. n. l. označujeme jako období vlády Západní Čou. Po několika stoletích autorita panovníků upadla a v Číně nastalo nestabilní období Jara a Podzimu (jindy nazýváno období Letopisů). Oficiální moc byla v rukou panovníka, ale ten dostával příkazy od nejsilnějšího knížete. Poté následuje období válčících států, v němž hráli rozhodující úlohu vojenští velitelé. V tomto těžkém období se formovalo rané klasické čínské myšlení – byla to doba filozofů a mudrců Konfucia a Lao-c', zrodila se idea centralizovaného čínského imperiálního státu.

Galerie

• 
  nádoba s víkem (hlína, 10. stol. př. n. l.)
• 
  bronzové zvířátko, kolem 500 př. n. l.
• 
  polévaná hliněná nádoba, kolem 300 př. n. l.
• 
  bronzová nádoba vykládaná stříbrem, 3. stol. př. n. l.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Čou na Wikimedia Commons

Autoritní data	GND: 4065412-6 LCCN: sh85024035 NLI: 987007285645605171 VIAF: 8645150325554410090007

Portály: Čína | Historie