Seznam císařů jižních a severních dynastií

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Panovníci jižních a severních dynastií stáli v letech 386–589 čele států vzniklých koncem 4. a začátkem 5. století na místě čínské říše Tin a šestnácti severočínských států. Koncem 6. století země severních a pak i jižních dynastií zabrala říše Suej, která opět sjednotila Čínu.

Říše Ťin sice po půlstoletí rozdrobení roku 280 sjednotila Čínu, ale rozvrat státu v důsledku nepokojů osmi knížat využily v letech 304–317 severní kočovné kmeny k odtržení severní Číny, poté zde vznikla řada souběžně existujících krátkodobých států, tradičně zvaných šestnáct států (304–439), dokud roku 439 sever Číny opět nesjednotil jeden z nich, Severní Wej (386–535), první ze severních dynastií. Severní Wej se v letech 534–535 rozpadl na východní a západní část. Severovýchod Číny pak ovládala říše Východní Wej, roku 550 nahrazená státem Severní Čchi. Severozápad kontroloval stát Západní Wej, roku 557 nahrazený státem Severní Čou, který roku 577 sjednotil severní Čínu, ale o čtyři roky později se v další dynastické změně chopil vlády nad severem Číny Jang Ťien, první císař říše Suej.

V jižní Číně se zatím do roku 420 udrželi Ťinové, následovaní „jižními dynastiemi“, a sice Liou Sung (420–479), Jižní Čchi (479–502), Liang (502–557), Čchen (557–589) a též Pozdní Liang (555–587). V 80. letech 6. století státy Pozdní Liang a Čchen zabrala armáda říše Suej a sjednotila tak Čínu.

Seznamy císařů[editovat | editovat zdroj]

Podle čínské tradice císař po smrti obdržel čestné posmrtné jméno. Dalším jménem udělovaným posmrtně bylo chrámové jméno, určené k použití při obřadech v chrámu předků dynastie. Obě jména vyjadřovala charakter vlády a císaře, například zakladatelé dynastií dostávali chrámové jméno Tchaj-cu (太祖, Velký předek, Velký praotec).[1]

Éra vlády je název kratšího či delšího období vlády, shrnující základní směr státní politiky..[1] Ne všichni panovníci deseti říší vyhlásili vlastní panovnickou éru. Někteří používali éry severočínských pěti dynastií, nebo sousedních mocných států, jako výraz své formální podřízenosti (Ťing-nan, Čchu, Wu-jüe, Min), jiní pokračovali v érách zaniklých států (Wu, Severní Chan).

Císařové Severních dynastií, 386–581[editovat | editovat zdroj]

Císařové Ťin, od 386 Severní Wej (386–535)[2]
Jméno Portrét Narození
Úmrtí
Vláda Éra vlády
posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno
Tao-wu-ti
道武帝
Tchaj-cu
太祖
Tchuo-pa Kuej
拓跋珪
371–409 386-409 Teng-kuo (登國, 386–395)

Chuang-š’ (皇始, 396–397)
Tchien-sing (天興, 398–403)
Tchien-cch’ (天賜, 404–408)

Ming-jüan-ti
明元帝
Tchaj-cung
太宗
Tchuo-pa S’
拓跋嗣
392–423 409-423 Jung-sing (永興, 409–413)

Šen-žuej (神瑞, 414–415)
Tchaj-čchang (泰常, 416–423)

Tchaj-wu-ti
太武帝
Š’-cu
世祖
Tchuo-pa Tchao
拓跋燾
208–452 423-452 Š’-kuang (始光, 424–428)

Šen-ťia (神䴥,) 428–431)
Jen-che (延和, 432–434)
Tchaj-jen (太延, 435–440)
Tchaj-pching-čen-ťün (太平真君, 440–451)
Čeng-pching (正平, 451–452)

kníže Jin z Nan-an
南安隱王
Tchuo-pa Jü
拓跋余
?–452 452 Jung-pching nebo Čcheng-pching (永平 nebo 承平, 452),
Wen-čcheng-ti
文成帝
Kao-cung
高宗
Tchuo-pa Ťün
拓跋濬
440–465 452-465 Sin-kan (興安, 452–454)

Sing-kuang (興光, 454–455)
Tchaj-an (太安, 455–459)
Che-pching (和平, 460–465)

Sien-wen-ti
獻文帝
Sien-cu
顯祖
Tchuo-pa Chung
拓跋弘
454–476 465-471 Tchien-an (天安, 466–467)

Chuang-sing (皇興, 467–471)

Siao-wen-ti
孝文帝
Kao-cung
高宗
Tchuo-pa Chung (拓跋宏)
od 495 Jüan Chung (元宏)
467–499 471-499 Jen-sing (延興, 471–476)

Čcheng-ming (承明, 476)
Tchaj-che (太和, 477–499)

Süan-wu-ti
宣武帝
Š’-cung
世宗
Jüan Kche
元恪
483–515 499-515 Ťing-ming (景明, 500–503)

Čeng-š’ (正始, 504–508)
Jung-pching (永平, 508–512)
Jen-čchang (延昌, 512–515)

Siao-ming-ti
孝明帝
Su-cung
肅宗
Jüan Sü
元詡
510–528 515-528 Si-pching (熙平, 516–518)

Šen-kuej (神龜, 518–520)
Čeng-kuang (正光, 520–525)
Siao-čchang (孝昌,) 525–527)
Wu-tchaj (武泰, 528)

Siao-čuang-ti
孝莊帝
Ťing-cung
敬宗
Jüan C’-jou
元子攸
507–531 528-531 Ťien-i (建義, 528)

Jung-an (永安, 528–530)

Jüan Jie
元曄
?–532 530-531 Ťien-ming (建明, 530–531)
Jüan Jie je znám i pod titulem který držel před nástupem na trůn, jako kníže z Čchang-kuang (長廣王), po sesazení držel titul kníže z Tung-chaj (東海王).
Ťie-min-ti
節閔帝
Jüan Kung
元恭
498–532 531-532 Pchu-tchaj (普泰, 531–532)
Jüan Kung je znám i jako První sesazený císař Severní Wej (北魏前廢帝, Pej Wej Čchien-fej-ti).
Jüan Lang
元朗
513–532 531-532 Čung-sing (中興, 531–532)
Jüan Lang je znám i pod titulem, který obdržel po sesazení, jako jako kníže z An-ting (安定王) a také jako Pozdější sesazený císař Severní Wej (北魏後廢帝, Pej Wej Chou-fej-ti).
Siao-wu-ti
孝武帝
Jüan Siou
元脩
510–535 532-535 Tchaj-čchang (太昌, 532)

Jung-sing (永興, 532)
Jung-si (永熙, 532–535)

Jüan Siou je znám i jako Uprchlý císař Severní Wej (北魏出帝, Pej Wej Čchu-ti).
Císařové Východní Wej a Severní Čchi (534–577)
Jméno Portrét Narození
Úmrtí
Vláda Éra vlády
posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno
Východní Wej (534–550)[3]
Siao-ťing-ti
孝靜帝
Jüan Šan-ťien
元善見
524–552 534550 Tchien-pching (天平, 534–537)

Jüan-siang (元象,) 538–539)
Sing-che (興和, 539–542)
Wu-ting (武定, 543–550)

Severní Čchi (550–577)[4]
Wen-süan-ti
文宣帝
Sien-cu
顯祖
Kao Jang
高洋
526–559 550-559 Tchien-pao (天保, 550–559)
kníže Min-tao z Ťi-nan
濟南閔悼王
Kao Jin
高殷
545–561 559-560 Čchien-ming (乾明, 560)
Siao-čao-ti
孝昭帝
Su-cung
肅宗
Kao Jen
高演
535–561 560-561 Chuang-ťien (皇建, 560–561)
Kao Jin je znám i jako Sesazený císař (廢帝, Fej-ti)
Wu-čcheng-ti
武成帝
Š’-cu
世祖
Kao Čan
高湛
537–569 561-565 Tchaj-ning (太寧, 561–562)

Che-čching (河清, 562–565)

Kao Wej
高緯
557–577 565-577 Tchien-tchung (天統, 565–569)

Wu-pching (武平, 570–576)
Lung-chua (隆化, 576)

Kao Wej je znám i jako Poslední vládce Severní Čchi (北齊後主, Pej Čchi Chou-ču)
Kao Jen-cung
高延宗
?–577 577
Kao Jen-cung je znám i pod titulem který držel před nástupem na trůn, jako kníže z An-te (安德王)
Kao Cheng
高恆
570–577 577 Čcheng-kuang (承光, 577)
Kao Cheng je znám i jako Dětský vládce Severní Čchi (北齊幼主, Pej Čchi Jou-ču)
Císařové Západní Wej a Severní Čou (535–581)
Jméno Portrét Narození
Úmrtí
Vláda Éra vlády
posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno
Západní Wej (535–556)[5]
Wen-ti
文帝
Jüan Pao-ťü
元寶炬
507–551 535551 Ta-tchung (大統, 535–551)
Jüan Čchin
元欽
?–554 551554
Jüan Čchin je znám jako Sesazený císař (廢帝, Fej-ti).
Kung-ti
恭帝
Jüan Kchuo
元廓
od 554 Tchuo-pa Kchuo
拓拔廓
537–557 554556
Severní Čou (557–581)[6]
Siao-min-ti
孝閔帝
Jü-wen Ťüe
宇文覺
542–557 557
Xiao-ming-ti
孝明帝
Š’-cung
世宗
Jü-wen Jü
宇文毓
534–560 557-560 Wu-čcheng (武成, 559–560)
Wu-ti
武帝
Kao-cu
高祖
Jü-wen Jung
宇文邕
543–578 560-578 Pao-ting (保定, 560–565)

Tchien-che (天和, 566–572)
Ťien-te (建德,) 572–578)
Süan-čeng (宣政, 578)

Süan-ti
宣帝
Jü-wen Jün
宇文贇
559–580 578-579 Ta-čcheng (大成, 579)
Ťing-ti
靜帝
Jü-wen Chan
宇文闡
573–581 579-581 Ta-siang (大象, 579–581)

Ta-ting (大定, 581)

Císařové Jižních dynastií, 420–589[editovat | editovat zdroj]

Císařové jižních dynastií (420–589)[7]
Jméno Portrét Narození
Úmrtí
Vláda Éra vlády
posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno
Liou Sung (420–479)
Wu-ti
武帝
Kao-cu
宋祖
Liou Jü
劉裕
363–422 420422 Jung-čchu (永初, 420–422)
Liou I-fu
劉義符
406–424 422423 Ťing-pching (景平, 423)
Liou I-fu je též znám jako Mladý císař (少帝, Šao-ti).
Wen-ti
文帝
Tchaj-cu
太祖
Liou I-lung
劉義隆
407–453 424453 Jüan-ťia (元嘉, 424–453)
Siao-wu-ti
孝武帝
Š’-cu
世祖
Liou Ťün
劉駿
430–464 453464 Siao-ťien (孝建, 454–456)

Ta-ming (大明, 457–464)

Liou C’-jie
劉子業
449–465 464465 Jung-kuang (永光, 465)

Ťing-che (景和, 465)

Liou C’-jie je znám jako První sesazený císař (前廢帝, Čchien-fej-ti,).
Ming-ti
明帝
Tchaj-cung
太宗
Liou Jü
劉彧
439–472 465472 Tchaj-š’ (泰始, 465–471)

Tchaj-jü (泰豫, 472)

kníže z Cchang-wu
蒼梧王
Liou Jü
劉昱
463–477 472476 Jüan-chuej (元徽, 473–476)
Liou Jü je znám i jako Pozdější sesazený císař (後廢帝, Chou-fej-ti).
Šun-ti
順帝
Liou Čung
劉準
467–479 477479 Šeng-ming (昇明, 477–479)
Jižní Čchi (479–502)
Kao-ti
高帝
Tchaj-cu
太祖
Siao Tao-čcheng
蕭道成
427–482 479482 Ťien-jüan (建元, 479–482)
Wu-ti
武帝
Š’-cu
世祖
Siao Ce
蕭賾
440–493 482493 Jung-ming (永明, 483–493)
kníže z Jü-lin
鬱林王
Siao Čao-jie
蕭昭業
473–494 493494 Lung-čchang (隆昌, 494)
Siao Čao-jie je znám jako Sesazený císař (Jižního) Čchi, (南)齊廢帝, Nan Čchi Fej-ti.
kníže Kung z Chaj-ling
海陵恭王
Siao Čao-wen
蕭昭文
480–494 494 Jen-sing (延興, 494)
Ming-ti
明帝
Kao-cung
高宗
Siao Luan
蕭鸞
452–498 494498 Ťien-wu (建武, 494–497)

Jung-tchaj (永泰, 498)

markýz z Tung-chun
東昏侯
Siao Pao-ťüan
蕭寶卷
483–501 498501 Jung-jüan (永元, 499–500)
Siao Pao-ťüan je též znám jako Sesazený císař (Jižního) Čchi, (南)齊廢帝, Nan Čchi Fej-ti.
Che-ti
和帝
Siao Pao-žung
蕭寶融
488–502 501502 Čung-sing (中興, 501–502)
Liang (502–557)
Wu-ti
武帝
Kao-cu
高祖
Siao Jen
蕭衍
464–549 502549 Tchien-ťien (天監, 502–519)

Pchu-tchung (普通, 520–526)
Ta-tchung (大通, 527–528)
Čung-ta-tchung (中大通, 529–534)
Ta-tchung (大同, 535–545)
Čung-ta-tchung (中大同, 546)
Tchaj-čching (太清, 547–549)

Ťien-wen-ti
簡文帝
Tchaj-cung
太宗
Siao Wang
蕭網
503–551 549551 Ta-pao (大寶, 550)
Siao Tung
蕭棟
?–552 551 Tchien-čeng (天正, 551)
Siao Tung je též znám pod titulem, který držel před nástupem na trůn – kníže z Jü-čang (豫章王).
Tchao-tchie ťi
饕餮紀
Siao Ťi
蕭紀
508–553 552553 Tchien-čeng (天正, 551)
Siao Ťi je též znám pod titulem, který držel před nástupem na trůn – kníže z Wu-ling (武陵王).
Jüan-ti
元帝
Š’-cu
世祖
Siao I
蕭繹
508–555 552555 Čcheng-šeng (承聖, 552–553)

Tchien-čeng (天正, 553)
Čcheng-šeng (承聖, 554)

Min-ti
閔帝
Siao Jüan-ming
蕭淵明
?–556 555 Tchien-čcheng (天成, 555)
Siao Jüan-ming je též znám pod titulem, který držel před nástupem na trůn – markýz z Čen-jang (貞陽侯), .
Ťing-ti
敬帝
Siao Fang-č’
蕭方智
543–558 555557 Šao-tchaj (紹泰, 555–556)

Tchaj-pching (太平, 556–57)

Siao Čuang
蕭莊
548 – asi 577 558560
Siao Čuang je též znám pod titulem, který držel před nástupem na trůn – kníže z Jung-ťia (永嘉王), .
Pozdní Liang (555–587)
Süan-ti
宣帝
Siao Čcha
蕭詧
519–562 555562 Ta-ting (大定, 555–562)
Siao-ming-ti
孝明帝
Siao Kchuej
蕭巋
542–585 562585 Tchien-pao (天保, 562–585)
Siao-ťing-ti
孝靖帝
Š’-cung
世宗
Siao Cchung
蕭琮
?–? 585587 Kuang-jün (廣運, 586–587)
Siao Cchung je též znám jako Poslední vládce Liang (豫章王, Liang Chou-ču)
Čchen (557–589)
Wu-ti
武帝
Kao-cu (高祖) Čchen Pa-sien
陳霸先
503–559 557-559 Jung-ting (永定, 557-559)
Wen-ti
文帝
Š’-cu (世祖) Čchen Čchien
陳蒨
522–566 559-566 Tchien-ťia (天嘉, 560-565)
Tchien-kchang (天康, 566)
kníže z Lin-chaj
臨海王
Čchen Po-cung
陳伯宗
asi 554 – 570 566-568 Kuang-ta (光大, 567-568)
Čchen Po-cung je též znám jako Sesazený císař Čchen (陳廢帝, Čchen Fej-ti).
Süan-ti
宣帝
Kao-cung (高宗) Čchen Sü
陳頊
530–582 569-582 Tchaj-ťien (太建, 569-582)
vévoda Jang z Čchang-čcheng
長城煬公
Čchen Šu-pao
陳叔寶
553–604 582-589 Č’-te (至德, 583-586)
Čen-ming (禎明, 587-589)
Čchen Šu-pao je též znám jako Poslední vládce Čchen (陳後主, Čchen Chou-ču).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of rulers of China na anglické Wikipedii.

  1. a b THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. Rev. 2011-9-23 [cit. 2014-06-15]. Kapitola Chinese History - titles of rulers and names of persons. [dále jen Theobald]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2015-09-08]. Kapitola Chinese History - Rulers of the Northern Wei Dynasty 北魏 (386-534). 
  3. Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2015-09-08]. Kapitola Chinese History - Eastern Wei Dynasty 東魏 (534-550). 
  4. Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2015-09-08]. Kapitola Chinese History - Northern Qi Dynasty 北齊 (550-577). 
  5. Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2015-09-08]. Kapitola Chinese History - Western Wei Dynasty 西魏 (535-556). 
  6. Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2015-09-08]. Kapitola Chinese History - Northern Zhou Dynasty 北周 (557-581). 
  7. Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2015-05-08]. Kapitola Chinese History - Rulers of the Southern Dynasties 南朝 (420~589). 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LEWIS, Mark Edward. China between empires : the northern and southern dynasties. Cambridge, Massachusetts: Harvard University Press, 2009. ISBN 978-0-674-02605-6, ISBN 0-674-02605-5. (anglicky) 
  • XIONG, Victor Cunrui, a kol. Historical Dictionary of Medieval China. Lanham, Maryland: Scarecrow Press, 2009. ISBN 978-0-8108-6053-7. (anglicky)