Chronologický projekt Sia-Šang-Čou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Chronologický projekt Sia-Šang-Čou (čínsky pchin-jinem Xìa Shāng Zhōu Duàndài Gōngchéng, znaky 夏商周断代工程) je čínský historický projekt jehož cílem je vnést pořádek do chronologie nejstarších čínských dějin, totiž období dynastií Sia, Šang a Čou. Práce na projektu byly zahájeny roku 1996, předběžná zpráva o výsledcích byla publikována v listopadu 2000.

Projekt[editovat | editovat zdroj]

Nejstarším všeobecně přijímaným datem čínské historie je vyhnání čouského krále Li a nastolení regentské vlády roku 841. Chronologický projekt Sia-Šang-Čou se snažil stanovit posloupnost dynastií a králů pro starší doby, jejichž datování je předmětem diskuzí a sporů.

V projektu se spojilo na 200 čínských historiků a archeologů.[1] Stal se tak největší historickou akcí od sestavení knižního souboru S'-kchu čchüan-šu v 70. letech 18. století.[2] Koncipován byl jako interdisciplinární, byly využity jak písemné prameny (Kniha obřadů), Bambusové anály, Zápisky historika a další), tak archeologické údaje a data o významných astronomických jevech (zatměních slunce a měsíce).

Roku 2000 byly zveřejněny předběžné výsledky. Nová chronologie čínských dějin byla v Čínské lidové republice oficiálně přijata a stala se základem školní výuky.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší data jsou přibližná:[3][4]

  • Všechny čtyři fáze kultury Er-li-tchou byly přiřazeny dynastii Sia, počínající cca 2070 př. n. l. Tradiční datum založené na výpočtech Liou Sina je 2205 př. n. l.
  • Založení dynastie Šang bylo stanoveno jako současné s výstavbou opevněného města v Jen-š' a určeno na cca 1600 př. n. l. Tradiční datum je 1766 př. n. l.; Cambridge History of Ancient China udává cca 1570 př. n. l.
  • Přemístění šangského hlavního města do Jin za vlády Pchan Kenga bylo určeno na cca 1300 př. n. l.

Počínajíc nástupem šangského krále Wu Tinga byla data vlády šangských a čouských panovníků stanovena přesně:

Srovnání výsledků projektu Sia-Šang-Čou, dat z Cambridge History of Ancient China a tradičních dat.
Dynastie Král Počátek vlády (př. n. l.)
Projekt[3] Cambridge History[5] Tradiční data[6][7]
Šang Wu Ting 1250 před 1198 1324
Cu Keng 1191 po 1188 1265
Cu Ťia ca. 1177 1258
Lin Sin ca. 1157 1225
Kchang Ting ca. 1148 1219
Wu I 1147 ca. 1131 1198
Wen Ting 1112 ca. 1116 1194
Ti I 1101 1105 1191
Ti Sin 1075 1086 1154
Čou Wu-wang 1046 1045 1121
Čcheng-wang 1042 1042 1115
Kchang-wang 1020 1005 1078
Čao-wang 995 977 1052
Mu-wang 976 956 1101
Kung-wang 922 917 946
I-wang 899 899 934
Siao-wang 891 872? 905
I-wang 885 865 894
Li-wang 877 857 878

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Mimo Čínu byl projekt podroben kritice. Kritizovány jsou jak východiska čínských vědců, tak i jejich závěry. Kritizována je představa, že Čína má nepřetržitou historii pět tisíc let dlouhou, ve které státy Sia, Šang a Čou zaujímaly ústřední místo, zatímco jsou ignorovány ostatní národy, kmeny a státy, které mohly být neméně rozvinuté.[8] V tisku bylo prosazování „pěti tisíc let čínské historie“ hodnoceno spíše jako projev čínského nacionalismu, než vědecky podložený fakt.[1]

Výhrady byly vzneseny též ke konkrétním bodům:

  1. Archeologické hranice mezi Sia a Šang i mezi Šang a Čou nejsou jasně stanoveny
  2. Pro účely projektu byl u dat získaných pomocí radiokarbonové metody datování použit koeficient spolehlivosti 68 % místo běžného 95%. Získaná data jsou proto méně spolehlivá.[9]
  3. Výpočty pro zatmění slunce roku 899 př. n. l. jsou nesprávné.[10][11]
  4. Datování pomocí astronomických jevů jsou založená na sporných interpretacích starověkých záznamů.[10][11]
  5. Autoři kronik a záznamů vzdálených od popisovaného období chybují při používání starých kalendářů což vede k nesprávné interpretaci jejich informací.[10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Xia–Shang–Zhou Chronology Project na anglické Wikipedii.

  1. a b ERIK, Eckholm. In China, Ancient History Kindles Modern Doubts. New York Times. 10. listopad 2000. Dostupné online. (anglicky) 
  2. SHAUGHNESSY, Edward L.. Chronologies of Ancient China: A Critique of the ‘Xia-Shang-Zhou Chronology Project. In HO, Clara Wing-chung. Windows on the Chinese World: Reflections by Five Historians. Lanham, Md. : Lexington Books, 2008. [ealc.uchicago.edu/documents/6Chronologies of Ancient China-1.pdf Dostupné online]. S. 15-28. (anglicky)
  3. a b 夏商周断代工程1996—2000年阶段成果报告·简本 [Zpráva chronologického projektu Sia-Šang-Čou za roky 1996-2000] [online]. 2000, [cit. 2012-04-20]. Dostupné online. (čínsky) 
  4. LI, Xueqin. The Xia-Shang-Zhou Chronology Project: Methodology and results. Journal of East Asian Archaeology. 2002, čís. 4, s. 321–333. DOI:10.1163/156852302322454585. (anglicky) 
  5. SHAUGHNESSY, Edward L.. Language and Writing. In LOEWE, Michael; SHAUGHNESSY, Edward L.. The Cambridge History of Ancient China. [s. l.] : Cambridge University Press, 1999. ISBN 978-0-521-47030-8. S. 19–29. (anglicky)
  6. THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. [cit. 2012-04-21]. Kapitola Chinese History - Shang Dynasty 商 (17th to 11th cent. BC) kings, rulers. [Dále jen Theobald]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Theobald. [cit. 2012-04-21]. Kapitola Chinese History - Zhou Dynasty 周 (11th. cent.-221 BC) kings and rulers.  
  8. LEE, Yun Kuen. Building the chronology of early Chinese history. Asian Perspectives: the Journal of Archaeology for Asia and the Pacific. 2002, roč. 41, čís. 1, s. 15-42. (anglicky) 
  9. KEENAN, Douglas J.. Defence of planetary conjunctions for early Chinese chronology is unmerited. Journal of Astronomical History and Heritage. 2007, roč. 10, čís. 2, s. 142–147. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b c KEENAN, Douglas J.. Astro-historiographic chronologies of early China are unfounded. East Asian History. 2002, čís. 23, s. 61–68. Dostupné online. (anglicky) 
  11. a b STEPHENSON, F. Richard. How reliable are archaic records of large solar eclipses?. Journal for the History of Astronomy. 2008, čís. 39, s. 229–250. Dostupné online. (anglicky)