Seznam císařů Tří říší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Císařové Tří říší stáli v čele tří států, které v prvních desetiletích 3. století na troskách říše Chan ovládly Čínu. Tři říše vznikly na čínském území když se koncem 2. století chanský stát začal rozkládat a její území ovládali soupeřící vojevůdci. Sever země padl do rukou generála a státníka Cchao Cchaoa, který kontroloval i posledního chanského císaře Sien-tiho. Roku 220 Cchao Cchao zemřel a jeho syn a nástupce Cchao Pchi sesadil Sien-tiho a sám se prohlásil císařem říše Wej. Jeho potomci si zachovali císařský titul do roku 265, kdy byli svrženi rodem S’-ma, který předtím po několik desetiletí ovládal wejský stát. S’-maové svou říši nazvali Ťin.

Na Cchao Pchiovu uzurpaci Liou Pej, ovládající jihozápad země, roku 221 reagoval prohlášením sebe sama za císaře říše Chan (jeho stát je označován za Šu Chan, Šu byl starý název S’-čchuanu). Následující rok se nezávislým králem a od roku 229 i císařem říše Wu vyhlásil Sun Čchüan ovládající jihovýchod Číny. Šu i Wu trvaly jen několik desetiletí. Šu bylo dobyto a připojeno k říši Wej roku 263, Wu obsadila ťinská vojska roku 280.

Ukázka čínského písma Tento článek obsahuje čínský text.
Bez správné podpory asijských znaků se Vám mohou namísto čínských znaků zobrazovat otazníky, obdélníčky nebo jiné zástupné symboly.

Seznamy císařů[editovat | editovat zdroj]

Podle čínské tradice císař po smrti obdržel čestné posmrtné jméno. Dalším jménem udělovaným posmrtně bylo chrámové jméno, určené k použití při obřadech v chrámu předků dynastie. Obě jména vyjadřovala charakter vlády a císaře, například zakladatelé dynastií dostávali chrámové jméno Tchaj-cu (太祖, Velký předek, Velký praotec).[1]

Éra vlády je název kratšího či delšího období vlády, shrnující základní směr státní politiky. Pravidelně éry začal vyhlašovat chanský císař Wu-ti.[1]

Císaři říše Wej[editovat | editovat zdroj]

Prvním císařem říše Wej byl od roku 220 Cchao Pchi. Zakladatelem wejské moci byl však už jeho otec Cchao Cchao († 220), který od počátku 3. století ovládl dvůr posledního chanského císaře Sien-tiho a severní Čínu. Cchao Cchao si roku 213 přisvojil titul vévoda z Wej (魏公) a roku 216 král z Wej (魏王). Cchao Pchi mu udělil posmrtné jméno Bojovný císař (武帝, Wu-ti).

Seznam císařů říše Wej (220–265)[2]
Jméno Portrét Narození
Úmrtí
Vláda Éra vlády
posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno
Wen-ti
文帝
Kao-cu
高祖
Cchao Pchi
曹丕
Portrét Cchao Pchiho 187–226 220226 Chuang-čchu (黃初, 220–226)
Ming-ti
明帝
Lie-cu
烈祖
Cchao Žuej
曹叡
204/205–239 226239 Tchaj-che (太和, 227–232)

Čching-lung (青龍, 233–236)
Ťing-čchu (景初, 237–239)

vévoda Li z Šao-ling
邵陵厲公
Cchao Fang
曹芳
232–274 239253 Čeng-š’ (正始, 240–248)

Ťia-pching (嘉平, 249–253)

vévoda újezdu Kao-kuej
高貴鄉公
Cchao Mao
曹髦
241–260 253260 Čeng-jüan (正元, 254–255)

Kan-lu (甘露, 256–259)

Jüan-ti
元帝
Cchao Chuaj
曹奐
246–303 260265 Ťing-jüan (景元, 260–263)

Sien-si (咸熙, 264–265)

Císaři říše Šu[editovat | editovat zdroj]

Zakladatelem říše Šu byl Liou Pej z vedlejší větve císařského rodu říše Chan, jeho stát je proto znám jako Šu Chan. Liou Pej je také označován za Prvního vládce Šu (蜀先主, Šu sien-ču), jeho syn a nástupce za Posledního vládce Šu (蜀後主, Šu chou-ču).[2]

Seznam císařů říše Šu (Chan) (221–263)[2]
Jméno Portrét Narození
Úmrtí
Vláda Éra vlády
posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno
Čao-lie-ti
昭烈帝
Liou Pej
劉備
Portrét Cchao Pchiho 161–223 221223 Čang-wu (章武, 221–222)
vévoda S’ z An-lu
安樂思公
císař Siao-chuaj
孝懷皇帝[pozn. tab. 1]
Liou Šan
劉禪
207–271 223263 Ťien-sing (建興, 223–237)

Jen-si (延熙, 238–257)
Ťing-jao (景耀, 258–262)
Jen-sing (炎興, 263)

  1. Posmrtné jméno vévoda S’ z An-lu udělila Liou Šanovi po jeho úmrtí wejská vláda. Titul císař Siao-chuaj mu udělil o třicet let později Liou Jüan, císař státu Chan-Čao v S’-čchuanu (vládl 304–310).


Císaři říše Wu[editovat | editovat zdroj]

Seznam císařů (do roku 229 králů) říše (Východní) Wu (222–280)[2]
Jméno Portrét Narození
Úmrtí
Vláda Éra vlády
posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno
Ta-ti
大帝
Tchaj-cu
太祖
Sun Čchüan
孫權
Portrét Sun Čchüana 182–252 222252 Chuang-wu (黃武, 222–228)

Chuang-lung (黃龍, 229–231)
Ťia-che (嘉禾, 232–237)
Čch’-wu (赤烏, 238–250)
Tchaj-jüan (太元, 251)
Šen-feng (神鳳, 252)

Sun Liang
孫亮
243–260 252258 Ťien-sing (建興, 252–253)

Wu-feng (五鳳, 254–255)
Tchaj-pching (太平, 256–258)

Ťing-ti
景帝
Sun Siou
孫休
235–264 258264 Jung-an (永安, 258–264)
Sun Chao
孫皓
242–284 264280 Jüan-sing (元興, 264)

Kan-lu (甘露, 265)
Pao-ting (寶鼎, 266–268)
Ťien-cheng (建衡, 269–271)
Feng-chuang (鳳凰, 272–274)
Tchien-cche (天冊, 275)
Tchien-si (天璽, 276)
Tchien-ťi (天紀, 277–280)

Sun Liang po svém sesazení roku 257 obdržel titul kníže z Kchuaj-ťi (會稽王); znám byl též jako Sesazený císař (吳廢帝, Fej-ti), nebo Mladý císař (吳幼帝, Jou-ti).[2]

Sun Chao po dobytí říše Wu ťinskými vojsky roku 280 dostal titul „markýz Vracející pověření k vládě“ (歸命侯, Kuej-ming chou, volně „markýz vracející mandát Nebes“); znám je též jako Poslední císař Wu (吳末帝, Wu Mo-ti).[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. Rev. 2011-9-23 [cit. 2014-06-15]. Kapitola Chinese History - titles of rulers and names of persons. [dále jen Theobald]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f Theobald. Rev. 2013-6-22 [cit. 2014-06-15]. Kapitola Chinese History - Rulers of the Three Kingdoms 三國 (220-280).