Serendipita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Serendipita[1] (též serendipity) označuje „šťastnou náhodu“ či „příjemné překvapení“. Výraz vytvořil Horace Walpole roku 1754. V dopisu příteli vysvětloval neočekávaný objev, který učinil a odkazoval se na perskou pohádku Tři princové ze Serendipu. Princové v ní dílem náhody i své prozíravosti objevovali věci, po kterých nepátrali.

Pojem serendipita se obvykle vyskytuje v dějinách vědeckých inovací jako například náhodný objev penicilinu Alexandera Fleminga v roce 1928, vynález mikrovlnné trouby Percyho Spencera roku 1945 a vynález lístečků post-it Spencera Silvera v roce 1968.

Toto slovo zvolila Britská překladatelská společnost jedním z deseti nejobtížněji přeložitelných anglických výrazů.[2] Vzhledem k jeho používání v sociologii bylo toto slovo přejato do mnoha dalších jazyků.[3]

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

První zaznamenané užití pojmu serendipita (ve významu příjemné překvapení) v angličtině učinil Horace Walpole (1717–1797). V dopise datovaném 28. ledna 1754 baronu Horaci Mannovi píše, že ho vytvořil z perské pohádky Tři princové ze Serendipu, jejíž hrdinové vždy náhodou a důvtipem objevovali věci, které nehledali. Název pochází ze jména Serendip, starého jména Srí Lanky. Jeden z ostrovů se jmenoval Cherandeep a arabští obchodníci jej nazývali Sarandib.[4][5]

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Serendipita není pouze záležitostí náhody či nemůže být použita jako synonymum pro „šťastnou nehodu“ (Ferguson, 1999; Khan, 1999), „nalezení věci bez toho, abychom ji hledali“ (Austin, 2003) nebo „příjemné překvapení“ (Tolson, 2004).

Inovace uváděné jako příklady serendipity mají důležitou vlastnost. Učinili je jedinci, kteří jsou schopni vidět mosty tam, kde ostatní vidí díry a spojovat věci kreativně na základě postřehnutí významných vazeb.

Šance na objev je událost, ale serendipita je schopnost. Laureát Nobelovy ceny Paul Flory tvrdí, že významné vynálezy nejsou pouhé náhody.

Byznys a strategie[editovat | editovat zdroj]

Ikujiro Nanoka poukázal na to, že manažeři dokáží rozpoznávat kvalitu serendipitních inovací a spojuje úspěch japonských podniků s jejich schopností vytvářet znalosti ne pomocí zpracování informací, nýbrž nasloucháním nevysloveným a často vysoce subjektivním myšlenkám, intuici a tušení jednotlivých zaměstnanců a možnost tyto vhledy testovat. Jejich výsledky tak firma může využívat.[6]

Napier a Vuong (2003) serendipitu postulují jako strategickou výhodu, se kterou se firma může čerpat potenciální tvořivost.[7]

Související pojmy[editovat | editovat zdroj]

William Boyd vytvořil pojem Zemblanity, který je opakem serendipity a znamená „dělání nešťastných a očekávaných objevů“ či „nepříjemné nepřekvapení“.[8] Odvozuje se od Nové země (Novaja Zemlja či Nova Zembla), studené a neúrodné země s mnoha rysy, které jsou v protikladu k bohaté Srí Lance. Na tomto ostrově Willem Barents ztroskotal se svou posádkou, zatímco hledal novou cestu na východ.

Bahramdipity je odvozena od jména perského velkokrále Bahráma V., který je popsán v pohádce Tři princové ze Serendipu. Popisuje utajení objevů a výsledků výzkumu nalezené pomocí serendipity.[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Serendipity na anglické Wikipedii.

  1. SLADKÁ, Jaroslava. Serendipita aneb Štěstí přeje připraveným. E15 [online]. 2013-01-28 [cit. 2015-08-13]. Dostupné online.  
  2. Words hardest to translate – The list by Today Translations. Also defined in modern times as "An unexpected discovery occurring by design". Unknown reference updated on 12/14/2014 by Isaac Lucero, Santa Fe, NM USA [online]. Global Oneness, 21 April 2009. [1]. (anglicky) 
  3. Například: portugalština serendipicidade nebo serendipidade; francouzština sérendipicité či sérendipité, ale také heureux hasard, "fortunate chance"; italština serendipità (Italian Dictionary Hoepli, cfr.); nizozemština serendipiteit; němčina Serendipität; japonština serendipiti (セレンディピティ); švédština, dánština a norština serendipitet; rumunština serendipitate; španělština serendipia, polština Serendypność; finština serendipiteetti
  4. Barber, Robert K. Merton, Elinor(2006). The Travels and Adventures of Serendipity : A Study in Sociological Semantics and the Sociology of Science, Paperback, Princeton, NJ: Princeton University Press, 1–3. ISBN 0691126305. 
  5. M. Ramachandran, Irāman̲ Mativāṇan̲ (1991). The spring of the Indus civilisation. Prasanna Pathippagam, pp. 34. "Srilanka was known as "Cerantivu' (island of the Cera kings) in those days. The seal has two lines. The line above contains three signs in Indus script and the line below contains three alphabets in the ancient Tamil script known as Tamil ...
  6. 1991, p. 94 November–December issue of Harvard Business Review
  7. Napier, Nancy K., and Vuong Quan Hoang. "Serendipity as a strategic advantage?." Strategic Management in the 21st Century; edited by Timothy J. Wilkinson., 2013, 1, 175–199.
  8. Boyd, William. Armadillo, Chapter 12, Knopf, New York, 1998. ISBN 0-375-40223-3
  9. (a) Sommer, Toby J. "'Bahramdipity' and Scientific Research", The Scientist, 1999, 13(3), 13.
    (b) Sommer, Toby J. "Bahramdipity and Nulltiple Scientific Discoveries," Science and Engineering Ethics, 2001, 7(1), 77–104.