Přeskočit na obsah

Seckauské Taury

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Seckauské Taury
Seckauer Tauern
Seckauské Alpy na topografické mapě Východních Alp
Vrch Geierhaupt od východu

Nejvyšší bod2 417 m n. m. (Geierhaupt)

Nadřazená jednotkaNízké Taury
Sousední
jednotky
Rottenmannské Taury, Lavanttalské Alpy, Eisenerzské Alpy

SvětadílEvropa
StátRakouskoRakousko Rakousko
Map
Horninybřidlice, žula
PovodíEnže, Mura
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Seckauské Taury jsou pohoří geograficky se řadící do celku Nízké Taury, ve spolkové zemi Štýrsko v Rakousku. Nejvyšším vrcholem je Geierhaupt (Supí hlava, 2417 m).

Seckauské Taury dělí na severu od sousedních Eisenerzských Alp údolí Liesingtal, v němž protéká potok Liesingbach. Na jihu a jihovýchodě je od rozlehlých Lavanttalských Alp odděluje údolí řeky Mury. Na východě sousedí s masivem Gleinalpe, který je již součástí Lavanttalských Alp. Západní hranice, jenž pohoří dělí od Rottenmannských Taur, je tvořena údolími potoků Triebenbach a Pölsbach, mezi nimiž leží silniční sedlo Hohentauern (1265 m).

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Seckauské Taury mají tvar jednolitého klikatého hřebene, který probíhá ve směru jihovýchod–severozápad mezi údolím Liesingtal a silničním sedlem Hohentauern (spojnice mezi městy Trieben a Judenburg). Nejvyšší vrchol Geierhaupt (2417 m) leží zhruba uprostřed masivu, východně od něj je jen o metr nižší vrchol Hochreichart (2416 m), a ještě dále na východ vrchol Seckauer Zinken (2397 m n. m.). Na jih hřeben vysílá dlouhé rozsochy, ve kterých se nachází několik dalších relativně vysokých vrcholů. Seckauské Taury jsou charakteristické většinou travnatými vrcholovými partiemi, i když zde nechybí i skalnaté úseky. Oproti ostatním horským skupinám Nízkých Taur jsou Seckauské Taury chudé na jezera, jednu z mála výjimek tvoří jezero Ingeringsee.

Seckauské Taury jsou oblíbeny mezi milovníky trekingu pro svůj tvar dlouhého hřebene, který přímo vybízí k dlouhým přechodům v relativně ještě člověkem nepoznamenané horské přírodě. Přesto je pohoří velmi málo navštěvované. Hlavními turisticky významnými body oblasti jsou města Knittelfeld a Judenburg na jihu masivu, malá obec Seckau ve východní části a silniční sedlo Schoberpass (849 m), na němž leží obec Wald am Schoberpass, na severní straně pohoří. Na jihovýchodním konci hřebene u vrchu Hochalm nalezneme poutní kostel Panny Marie Sněžné.

Panoráma východní části hlavního hřebene. Vlevo vrchol Seckauer Zinken, vpravo vrchol Hochalm (s poutním kostelem), vpravo dole vesnice Seckau.
Panoráma východní části hlavního hřebene. Vlevo vrchol Seckauer Zinken, vpravo vrchol Hochalm (s poutním kostelem), vpravo dole vesnice Seckau.

V pohoří slouží turistům tři horské chaty.

  • Sonnleitnerhütte (1215 m) – kapacita 27 lůžek. Výchozím místem je obec Gaal, čas výstupu 1,5 hod., k chatě vede sjízdná silnice.
  • Triebentalhütte (1104 m) – kapacita 18 lůžek, v zimě k dispozici winterraum. Výchozím místem je město Trieben.
  • Hochreichhart-Schutzhaus (1483 m)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]