Přeskočit na obsah

Savoia-Marchetti S.71

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
S.71
S.71 (I-TALO) na letišti
S.71 (I-TALO) na letišti
Určenídopravní letoun
VýrobceSocietà Idrovolanti Alta Italia (Savoia)
ŠéfkonstruktérAlessandro Marchetti
První let1930
Zařazeno1931
Charaktervyřazen ze služby
UživatelSocietà Aerea Mediterranea
Ala Littoria
Vyrobeno kusů7
Další vývojSavoia-Marchetti S.72
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Čelní pohled na Savoiu-Marchetti S.71 u letecké společnosti Ala Littoria

Savoia-Marchetti S.71 byl italský lehký dopravní letoun navržený a vyráběný společností Savoia-Marchetti začátkem 30. let 20. století. Tento letoun znamenal pro společnost Savoia-Marchetti první úspěšný krok na pole pozemních dopravních letounů. Vycházel z osvědčených konstrukcí společnosti Fokker, avšak byl dokonalejší tím, že motorové gondoly nebyly zavěšeny pod křídlem, ale byly připevněny před náběžnou hranu křídla.[1]

Vznik a vývoj

[editovat | editovat zdroj]
Savoia-Marchetti S.71 s imatrikulací I-SIAI na letišti v Ramle, 1933.

Savoia-Marchetti se zabývala převážně vodními letouny, u kterých se proslavila konstrukcí samonosného celodřevěného křídla s tlustým profilem. Toto křídlo potom firma použila pro svůj pozemní třímotorový hornoplošník, který pro ni znamenal první úspěšný krok na pole pozemních dopravních letounů.[1] Jednalo se o třímotorový hornoplošník se samonosným křídlem tlustého profilu a s pevným záďovým podvozkem. Měl tříčlennou osádku a jeho kabina pojala 8–10 cestujících.

Popis letounu

[editovat | editovat zdroj]

Letoun byl smíšené konstrukce. Křídlo bylo celodřevěné s dýhovým potahem polepeným plátnem. Podvozek, trup a ocasní plochy byly svařeny z ocelových trubek a potaženy plátnem. V křídle umístěné 4 benzinové nádrže byly z duralu. Trup svým tvarem připomínal dopravní Fokkery. Před kabinou pro cestující byl za průhlednou stěnou pilotní prostor. V zadní části kabiny byl prostor pro zavazadla a toaleta.[2]

První čtyři letadla byla poháněna třemi hvězdicovými motory Walter Castor o výkonu 177 kW (240 k) s kruhovými kryty typu NACA.[3] Od roku 1932 byly místo motorů Walter Castor I montovány výkonnější verze Walter Castor II,[4] později byl použit devítiválcový motor Walter Pollux II 253 kW (340 k),[5] ale poslední tři kusy měly motory Piaggio P.VII o výkonu 276 kW (370 k).

Všechny vyrobené kusy provozovala společnost Società Aerea Mediterranea (SAM), později součást Ala Littoria. Počátkem roku 1931 byl učiněn s tímto letounem a motory Walter Castor úspěšný pokus o světový výškový rekord. Letoun s užitečným zatížením 2000 kg dosáhl výšky 6550 m, což po přepočtu na standardní atmosféru dle tabulek Mezinárodní letecké federace (FAI) znamenalo výšku 6700 m.[3]

Do italského leteckého rejstříku bylo zapsáno v letech 1931-1934 a v letech 1935-1938 celkem 9 letounů s imatrikulacemi I-AAYP, I-ABIV, I-AEDO, I-ALPI, I-EOLO, I-PALO, I-ROMA, I-SIAI a I-TALO. Tato nesrovnalost v počtu letounů je dána tím, některé stroje byly rejstříku zapsány dvakrát. Bylo jich skutečně vyrobeno "jen" sedm pod výrobními čísly 7101-7107.[6]

Jedno z letadel provozovaných Ala Littoria (I-ABIV) muselo 29. ledna 1934 při letu ŘímBuenos Aires nuceně přistát na pláži ve Fortaleze (Brazílie), protože mu došlo palivo. Při havárii došlo ke zranění 4 členů posádky, letoun byl odepsán.[7] Podobný osud měly i letouny I-SIAI, který byl v červenci 1934 zničen při nuceném přistání, I-ALPI, který havaroval v lednu 1935, a konečně I-EOLO, který takto skončil v říjnu 1939.[6]

Uživatelé

[editovat | editovat zdroj]

Specifikace

[editovat | editovat zdroj]
Savoia-Marchetti S.71, třípohledový nákres

Údaje podle[1][8]

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Posádka: 3
  • Kapacita: 8–10 cestujících
  • Délka: 14,0 m
  • Rozpětí křídla: 21,2 m
  • Nosná plocha: 59,0 m²
  • Výška: 4,1 m
  • Prázdná hmotnost: 2 890 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 4 600 kg
  • Pohonná jednotka: 3 × vzduchem chlazený sedmiválcový hvězdicový motor Walter Castor, resp. Walter Castor II
  • Výkon pohonné jednotky:
    • vzletový - Castor I: 260 k (191,2 kW) při 1850 ot/min, Castor II: 300 k (220,7 kW) při 2000 ot/min
    • jmenovitý- Castor I: 240 k (176,5 kW) při 1750 ot/min, Castor II: 260 k (191,2 kW) při 1800 ot/min
  • Vrtule: dvoulistá, duralová
  • Maximální rychlost: 235 km/h
  • Cestovní rychlost: 180 km/h
  • Dolet: 1 600 km
  • Maximální dostup: 6 000 m
  • Praktický dostup: 5 250 m

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Savoia-Marchetti S.71 na anglické Wikipedii.

  1. a b c NĚMEČEK, Václav. Civilní letadla I. I. vyd. Praha: NADAS, 1981. 392 s. S. 193, 202, 210. 
  2. JIROUT, Jar. ing. Italský dopravní letoun Savoia-Marchetti typ S-71. Letectví. Březen 1931, roč. 1931, čís. 3, s. 92–93. Dostupné online. 
  3. a b JIROUT, Jar. Výškový rekord letounu Savoia-Marchetti S-71 s motory Walter-Castor. Letectví. Únor 1931, roč. 11. (1931), čís. 2, s. 47. Dostupné online. 
  4. Walter Castor II. Bulletin Walter. Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, Praha XVI - Jinonice, 15.7.1932, roč. 1932, čís. 7, s. 36. 
  5. Savoia-Marchetti S.71 (anglicky) [online]. all-aero.com [cit. 2019-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-11. 
  6. a b Civil Aircraft Register - Italy [online]. airhistory.org.uk [cit. 2019-11-20]. Dostupné online. 
  7. ASN Wikibase Occurrence # 26961 (anglicky) [online]. Aviation Safety Network [cit. 2019-04-10]. Dostupné online. 
  8. Orbis, s. 2894

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • TAYLOR, Michael John H., Jane's encyclopedia of aviation, 2nd Edition, London, Studio Editions, 1989, p. 234, ISBN 0-517-10316-8 (anglicky)
  • World Aircraft Information Files, Bright Star Publishing. London (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]