Satludž

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
གླང་ཆེན་ཁ་འབབ
सतलुज
ਸਤਲੁਜ
ستلج
Sutlej River
údolí řeky na obraze
údolí řeky na obraze
Základní informace
Délka toku 1500 km
Plocha povodí 395 000 km²
Průměrný průtok 500 m³/s
Světadíl Asie
Pramen
Kailas
31°11′12″ s. š., 81°23′54″ v. d.
5600 m n. m.
Ústí
Pandžnad
29°20′57″ s. š., 71°1′41″ v. d.
99 m n. m.
Protéká
ČínaČína Čína (Tibet), IndieIndie Indie (Himáčalpradéš, Paňdžáb), PákistánPákistán Pákistán (Paňdžáb)
Úmoří, povodí
Indický oceán, Arabské moře, Indus, Pandžnad

Souřadnice: 31°11′12″ s. š., 81°23′54″ v. d.

Satludž, Satledž nebo Satladž (tibetsky གླང་ཆེན་ཁ་འབབ, wylie Glang chen kha abb, Langqên Kanbab (Langqên Zangbo), Langčhen, čínsky 象泉河, pinyin Xiàngquán Hé, český přepis Siang-čchüan-che, urdsky ستلج, Satludž, hindsky सतलुज, Sataludža [Satludž], paňdžábsky ਸਤਲੁਜ, Sataludža [Satludž],sanskrtu सुटुद्रि, Suṭudri, anglicky Sutlej) je řekaČLR (Tibetská autonomní oblast), v Indii (státy Himáčalpradéš a Paňdžáb) a v Pákistánu (provincie Paňdžáb). Na dolním toku pod soutokem s Čanábem se nazývá Pandžnad a pod tímto názvem je největším levým přítokem Indu. Je přibližně 1500 km dlouhá. Povodí má přibližně rozlohu 395 000 km².

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Vytéká ze severozápadního cípu tibetského jezera Rakas u posvátné hory Kailás. Pramenné toky přitékající do jezera i pozdější přítoky odvodňují celé okolí hory, a tak i když význam Kailásu je mimo jiné zdůvodňován počátkem čtyř velkých a posvátných jihoasijských řek, hora sama leží celá v povodí Satludže. Závěry údolí většiny pramenných toků leží v nadmořské výšce kolem 5600 m.

Horní tok Satludže protéká širokou kotlinou, která odděluje Himálaj od Transhimálaje. U Tsaparangu se ve výšce 3600 m zakusuje do himálajského masívu a úzkými soutěskami si proráží cestu do indického Himáčalpradéše. Divoký tok je zde charakterizován spoustou peřejí. Od indické hranice ho sleduje stará Hindustan-Tibet Road. Na hranici Himáčalpradéše a Paňdžábu je několik vodních děl, která využívají energii řeky, než opustí Himálaj. U města Rúpar pak Satledž vtéká do Paňdžábské roviny, po které teče až k ústí. Mezi městy Firózpur a Sulaimanke tvoří hranici mezi indickým a pákistánským Paňdžábem, dál teče po pákistánském území. Hlavní přítoky jsou Bjás a Čanáb zprava; posledních 96 km toku od soutoku s Čenábem nese jméno Pandžnad.

Přítoky[editovat | editovat zdroj]

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Na horním toku převládá sněhovo-ledovcový zdroj vody, v nižších částech toku jsou to pak především dešťové srážky, které jsou způsobeny převážně letním monzunem s maximem v červenci a srpnu. Průměrný průtok vody u města Rúpar činí 500 m³/s a maximální 20 000 m³/s. Níže po toku se pak zmenšuje, jelikož na území Paňdžábu se voda z řeky a jejích přítoků v hojné míře využívá na zavlažování.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Od řeky se odpojují velké zavlažovací kanály (Dipalpur, Pakpattan, Pandžnád, Sirhind, Bikaner), ve kterých při velké vodě protéká 100 až 300 m³/s vody. Z důvodu regulace toku bylo koryto řeky přehrazeno přehradními nádržemi (Firózpur, Islam, Pandžnad). Vodní doprava je možná při velké vodě na oddělených úsecích. Na konci horského úseku v Indii byl vybudován velký hydrotechnický komplex Bhakra-Nangal. Na řece leží města Nangal, Phillaur (Indie), Bahávalpur (Pákistán).

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]