Sancho Aragonský
Sancho Aragonský | |
---|---|
Narození | 1161 |
Úmrtí | 1223 (ve věku 61–62 let) |
Povolání | regent |
Choť | Sancha de Lara[1] Ermessenda of Rocabertí |
Děti | Nuño Sánchez |
Rodiče | Rajmund Berengar IV. Barcelonský[2] a Petronila Aragonská[2] |
Rod | Barcelonská dynastie |
Příbuzní | Alfons II. Aragonský, Guillermo Berenguer de Barcelona, Pedro de Aragón, Rajmund Berengar IV. Provensálský a Dulce Aragonská (sourozenci) |
Funkce | hrabě ze Cerdagne (1168–1212) hrabě z Provence (1181–1185) roussillonský hrabě (1185–1212) regent (1214–1218) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sancho Aragonský (katalánsky Sanç de Barcelona i d'Aragó nebo Sanç I de Cerdanya, Provença i Rosselló-Cerdanya, 1161 – 1226)[3] byl provensálský hrabě a hrabě z Cerdanye a Roussillonu. Po smrti Pedra II. v bitvě u Muretu se stal regentem aragonského království.
Život
[editovat | editovat zdroj]Byl nejmladším synem barcelonského hraběte Ramona Berenguera IV. a Petronily, jediné dcery aragonského krále Ramira II. a Anežky z Poitou. Roku 1167 získal od regentské rady vládnoucí po dobu nezletilosti infanta Alfonse hrabství Cerdanye. Roku 1176 se společně s bratrem Ramonem podílel na výpravě do Nice a Janova, která podráždila toulouské sousedy. Po Ramonově úkladné vraždě v dubnu 1181 se Sancho stal pánem Provensálského hrabství[3] a roku 1185 je po něm převzal synovec Alfons II.
Po katastrofální bitvě u Muretu, ve které zemřel Sanchův synovec, král Pedro II., byl pětiletý následník trůnu Jakub již dva roky v rukou vítězného Šimona z Montfortu.[4] Na základě Sanchovy apelace na papeže se chlapec dostal zpět do Aragonie na hrad Monzón, kde byl svěřen templářskému řádu. Sancho se stal regentem království. Během doby svého regentství se pokusil inovovat daňový systém a vedl řadu vojenských výprav na území Akvitánie, kde se pokoušel potlačit rozpínavost křižáků pod vedením Šimona z Montfortu. V čele království vydržel do roku 1218, kdy byl šlechtickou opozicí donucen k rezignaci.
Manželství a děti
[editovat | editovat zdroj]Někdy před rokem 1184 se oženil s Ermessendou, dcerou Geoffreye I. z Rocabertí a Ermessendy de Vilademuls. V roce 1185 se oženil se Sanchou Núñez de Lara, dcerou hraběte Nuña Péreze de Lara a Teresy Fernández de Traba, a tedy nevlastní dcerou krále Ferdinanda II. Leónského. S ní měl svého jediného známého syna Nuña Sáncheze.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Rajmund Berengar I. Barcelonský | ||||||||||||
Rajmund Berengar II. Barcelonský | ||||||||||||
Almodis de la Marche | ||||||||||||
Rajmund Berengar III. Barcelonský | ||||||||||||
Robert Guiscard | ||||||||||||
Matylda z Apulie | ||||||||||||
Sikelgaita | ||||||||||||
Rajmund Berengar IV. Barcelonský | ||||||||||||
Bérenger of Millau | ||||||||||||
Gilbert I of Millau | ||||||||||||
Adèle de Carlat | ||||||||||||
Dulce Provensálská | ||||||||||||
Godfrýd I. Provensálský | ||||||||||||
Gerberga Provensálská | ||||||||||||
Štěpánka 'Dulcia' z Marseille | ||||||||||||
Sancho Aragonský | ||||||||||||
Ramiro I. Aragonský | ||||||||||||
Sancho I. Aragonský | ||||||||||||
Ermesinda z Bigorre | ||||||||||||
Ramiro II. Aragonský | ||||||||||||
Hilduin IV. z Montdidier | ||||||||||||
Felicia z Rousy | ||||||||||||
Alix de Roucy | ||||||||||||
Petronila Aragonská | ||||||||||||
Vilém VIII. Akvitánský | ||||||||||||
Vilém IX. Akvitánský | ||||||||||||
Hildegarda Burgundská | ||||||||||||
Anežka Akvitánská | ||||||||||||
Vilém IV. Toulouský | ||||||||||||
Filipa z Toulouse | ||||||||||||
Emma of Mortain | ||||||||||||
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b www.fmg.ac
- ↑ H. J. Chaytor, A History of Aragon and Catalonia
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sancho Aragonský na Wikimedia Commons