Ramiro II. Aragonský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ramiro II. Aragonský
Aragonský král
Ramiro II.
Ramiro II.
Doba vlády 11341137/1157
Narození 24. duben 1086
Úmrtí 16. srpen 1157
Huesca
Pochován Klášter San Pedro el Viejo
Předchůdce Alfons I.
Nástupce Petronila
Královna Anežka Akvitánská
Potomci Petronila
Rod Jiménezové
Otec Sancho Ramírez
Matka Felicie z Roucy
Podpis Podpis

Ramiro II. Aragonský řečený „Mnich“ (108016. srpna 1157, Huesca) byl aragonský král v letech 11341157. Od roku 1137 fakticky vládl jeho zeť Ramon Berenguer IV. Barcelonský.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ramiro se narodil jako nejmladší syn aragonského krále Sancha I. a Felicie z Roussy. Původně byl předurčen pro duchovní dráhu, strávil proto podstatnou část svého mládí v klášteře San Ponce de Tomeras ve městě Huesca. Byl biskupem barbastro-rodským, když roku 1134 nastoupil po smrti staršího bezdětného bratra, Alfonse I. na opuštěný trůn.

Počátek vlády nebyl nijak poklidný – z bratrova odkazu neudržel nadvládu nad Navarrou, jež se osamostatnila pod králem Garcíou Obnovitelem, a musel bojovat s dalšími dvěma uchazeči o trůn (jedním z nich byl Alfons VII. Kastilský). Navíc musel potlačit vzpouru aragonských šlechticů, ke které se váže hrůzostrašná pověst o zvonu z Huesky. Podle ní král Ramiro poslal ke svému starému mentorovi do kláštera San Ponce de Tomeras posla s prosbou o radu jak naložit s rebely.

Ramirova signatura

Posel byl uveden do klášterní zahrady, v níž starý mnich stříhal květy růží, jež se vypínaly nad ostatními, a následně byl odeslán zpět k panovníkovi. Ten, poté co vyslechl poslovo vyprávění, sezval nejpřednější šlechtice ke svému dvoru s tím, že je chce požádat o pomoc s vybudováním zvonu, jehož hlas by byl slyšet po celém království. Jak šlechtici přicházeli do sálu, byli postupně popravováni a jejich hlavy rozvěšovány do kruhu symbolizujícího zvon; hlava nejvýznačnějšího z rebelů pak přišla do středu jako srdce zvonu. Zvěst o tomto „zvonu“ se vskutku brzy rozšířila do celého Ramirova panství a přispěla ostatní vzbouřence k ukončení odporu.

Po získání papežského dispensu se Ramiro roku 1135 oženil s Agnes z Poitou a z tohoto manželství o rok později vzešla jediná dcera Petronila. Tu otec záhy zasnoubil s barcelonským hrabětem Ramonem Berenguerem IV. a 13. listopadu 1137 svěřil novomanželovi správu království. Ramirův zeť se tak stal faktickým vládcem personální unie Aragonie a Barcelony (Katalánie) s titulem aragonského knížete. Ramiro se vrátil zpět k církevnímu způsobu života, odebral se do ústraní kláštera San Pedro el Viejo v Huesce, kde po letech také zemřel a byl pohřben.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Alfonso I.
Znak z doby nástupu Aragonský král
11341157
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Petronila