Samegrelo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mapa Samegrela

Samegrelo, Samargalo, Mingrelie, Megrelie nebo dříve Odiši (gruzínsky: სამეგრელო Samegrelo; mingrelsky: სამარგალო Samargalo) je jednou z historických knížectví na západě Gruzie. Je obývaná převážně národem Mingrelců, kteří bývají někdy považováni za subetnikum Gruzínců.[1]

Mingrelie zaujímala velkou část dnešního regionu Samegrelo-Zemo Svaneti (bez Svanetie) a jihovýchodní část Abcházie a jejím hlavním městem bylo dnešní krajské město Zugdidi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Mingrelie bývala ve starověku součástí Kolchidy a jejího nástupnického státu Egrisi (nebo řecky Lazika). V době vrcholného středověku (11. - 15. století) byla Mingrelie začleněna do sjednoceného Gruzínského království a v jeho rámci bylo vyhlášeno Mingrelské knížectví. Po rozpadu království v 16. století získala Mingrelie poprvé nezávislost, ale dostala se brzy pod tlak Osmanských Turků, kterým muselo vyplácet tribut. Vládnoucím rodem se stal rod Dadieni. V roce 1803 se knížectví dostalo pod ochranu carského Ruska na základě smlouvy mezi carem Alexandrem I. a mingrelským knížetem Grigolem. V letech 18571867 bylo nejprve knížectví zrušeno a pak se stalo součástí kutaiské gubernie. Od roku 1918 do 1921 byla Mingrelie součástí Gruzínské demokratické republiky, která se odtrhla od Ruska, později byla obsazena Rudou armádou a přičleněna ke Gruzínské SSR. Po rozpadu SSSR v roce 1991 se Mingrelie stala opět součástí Gruzie, ale v letech 1992 - 1993 se zde odehrála brutální občanská válka souběžně s válkou v Abcházii, jejímž výsledkem bylo vyhnání většiny Gruzínců a Mingelců z Abcházie.

Mingrelská knížata[editovat | editovat zdroj]

  • Vardan I. Dadiani (legendární)
  • Vardan II. Dadiani (1184 - 1213)
  • Sergil Dadiani (1213 - 1250)
  • Vardan III. Dadiani (1250 - 1260)
  • Cotne Dadiani (1260 - 1300)
  • Giorgi I. Dadiani (1300 - 1323)
  • Mamia I. Dadiani-Gurieli (1323 - 1345)
  • Giorgi II. Dadiani-Gurieli (1345 - 1384)
  • Vamek I. Dadiani (1384 - 1396)
  • Mamia II. Dadiani (1396 - 1414)
  • Liparit I. Dadiani (1414 - 1470)
  • Samsan ed-Daula Dadiani (1470 - 1474)
  • Vamek II. Dadiani (1474 - 1482)
  • Liparit II. Dadiani (1482 - 1512)
  • Mamia III. Dadiani (1512 - 1532)
  • Levan I. Dadiani (1532 - 1546)
  • Giorgi III. Dadiani (1546 - 1574) (poprvé)
  • Mamia IV. Dadiani (1574) (poprvé)
  • Giorgi III. Dadiani (1574 - 1582) (podruhé)
  • Mamia IV. Dadiani (1582 - 1590) (podruhé)
  • Mamuka I. Dadiani (1590 - 1611)
  • Levan II. Dadiani (1611 - 1657)
  • Liparit III. Dadiani (1657 - 1658)
  • Vamek III. Dadiani (1658 - 1661)
  • Levan III. Dadiani (1661 - 1681)
  • Levan IV. Dadiani (1681 - 1691)
  • Giorgi IV. Čikovani (1691 - 1715)
  • Kacia I. Dadiani (1704 - 1710)
  • Bedžan Dadiani (1715 - 1728)
  • Otia Dadiani (1728 - 1744)
  • Kacia II. Dadiani (1744 - 1788)
  • Grigol Dadiani (1788 - 1791) (poprvé)
  • Mamuka II. Dadiani (1791 - 1793)
  • Tariel Dadiani (1793 - 1794) (poprvé)
  • Grigol Dadiani (1794 - 1802) (podruhé)
  • Tariel Dadiani (1802) (podruhé)
  • Grigol Dadiani (1802 - 1804) (potřetí)
  • Levan V. Dadiani (1804 - 1840)
    • Nino Bagrationi (1804) (Regent)
    • Nikoloz Dadiani (1804) (Regent)
    • Čkondideli Bessarion (1804) (Regent)
    • Beri Gelovani (1804) (Regent)
  • David Dadiani (1840 - 1853)
  • Nikoloz Dadiani (1853 - 1867)
    • Jekatěrina Čavčandaze (1853 - 1857) (Regent)
    • Grigol Dadiani(1857 - 18??) (Regent)
    • Zachariáš, biskup mingrelský (18?? - 18??) (Regent)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ottův slovník naučný (1888-1909) v. 1.1.1908 (heslo zde online)