Svanetie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Horní Svanetie
Světové dědictví UNESCO
Pohled do údolí Svaneti

Pohled do údolí Svaneti

Smluvní stát GruzieGruzie Gruzie
Souřadnice
Typ kulturní dědictví
Kritérium iv, v
Odkaz 709 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení 1996 (20. zasedání)

Svanetie, též Svaneti (gruzínsky სვანეთი, Svaneti) je historická provincie Gruzie v její severozápadní části. Celá provincie leží ve vysoké nadmořské výšce a při její severní hranici s Kabardsko-Balkarskem se nachází i hora Šchara, nejvyšší gruzínská hora vůbec. Po celé provincii jsou pozůstatky středověkých vesnic i dalších památek, díky čemuž byla Svanetie v roce 1996 začleněna ke světovému dědictví. Území je obydleno zbytky původního obyvatelstva - Svany (Svanety) se svébytnou kulturou, hovořícími svanštinou.

Členění[editovat | editovat zdroj]

Horní Svanetie (gruz. Zemo Svaneti)
Dolní Svanetie (gruz. Kvemo Svaneti)

Svanetie se dělí na:

Horní a Dolní Svanetii rozděluje 3000 až 4000 m vysoký těžce přístupný Svanetský hřeben s nejvyšší horou Lahili (4008 m). Spojení mezi Horní a Dolní Svanetií vede z Ušguli přes průsmyk Zagar (2620 m) do Lentechi. Jedná se o extrémně náročnou, 5,5 hodiny dlouhou, jen v letních měsících otevřenou a za sucha sjízdnou horskou cestu vyžadující dobré terénní vozidlo a značnou zásobu pohonných hmot.[1]. Druhé spojení přes průsmyk Latpari (2830 m) bývá často neprůjezdné pro sesuvy kamene.

Přímá doprava mezi oběma územími je tak možná pouze v letních měsících a za dobrého počasí. Z toho důvodu patří každá část do jiného regionu Gruzie.

Alpinismus[editovat | editovat zdroj]

Oblíbeným místem alpinismu je masív Bezengská stěna. Do historie alpinismu ve Svanetii se zapsal italský dobrodruh, cestovatel a fotograf Vittorio Sella. V letech 1890, 1896 a 1898 navštívil centrální část hlavního kavkazského hřebene, několikrát ho na různých místech překročil a vystoupal na mnoho vrcholů. Fotografoval hlavně v Horní Svanetii, ale i v dalších kavkazských horských regionech.[2]

Svanetie v literatuře[editovat | editovat zdroj]

Český zoolog a spisovatel Julius Komárek uskutečnil průkopnickou zoologickou studijní cestu Svanetií v červenci a srpnu roku 1913. Příjezd do Svanetie údolím Cchenisckali přes průsmyk Latpari, průjezd údolím řeky Inguri a přechod průsmyky Utviri (უთვირის უღელტეხილი, 2714 m) a Chida (ხიდა, v překladu "Most", 2741 m), přes Kodorský hřbet popsal ve své publikaci Kavkazská cesta vydané v roce 1947.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zagar Pass [online]. [cit. 2014-07-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Tomáš Kučera. Svanové, alpinisté tělem i duší [online]. 2012-05-14 [cit. 2015-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. KOMÁREK, Julius. Kavkazská cesta. 1. vyd. [s.l.]: Pražské akciové tiskárny, 1947. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]