Svanetský hřeben
| Svanetský hřbet სვანეთის ქედი [Svanetis kedi] | |
 Hřeben Svanetského hřbetu | |
|
| |
| Nejvyšší bod | 4 008 m n. m. (Lahili) |
|---|---|
| Délka | 80 km |
|
| |
| Nadřazená jednotka | Velký Kavkaz |
|
| |
| Světadíl | Asie (nebo Evropa [p 1]) |
| Stát |
 Gruzie |
| Horniny | kvarcit, břidlice |
| Povodí | Inguri, Rioni |
| Souřadnice | 42°55′ s. š., 42°35′ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svanetský hřeben (gruzínsky სვანეთის ქედი, Svanetis kedi) je horský hřeben v jižní části Velkého Kavkazu. Dosahuje výšky 4 008 metrů (hora Lahili), střední výška je mezi 3 000 a 3 500 metry.
Obsah
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Svanetský hřeben je bočním hřebenem střední části Velkého Kavkazu. Od hlavního hřebene jej odděluje sedlo Zagar (2 623 m), ze severu a západu jej obklopuje údolí řeky Inguri, z jihu údolí řeky Cchenisckali. Svanetský hřeben tvoří hranici mezi Horní a Dolní Svanetií. Nejdůležitější dopravní spojení (sjízdné pouze na hřbetu koně) na počátku 20. století přes Svanetský hřeben vedlo přes průsmyk Latpari (2 830 m).[1]
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Svanetský hřeben byl vyvrásněn spolu s Velkým Kavkazem a tvoří jeho obalové série. Složen je především ze sedimentárních a metamorfovaných hornin (kvarcity, břidlice).
Geomorfologie[editovat | editovat zdroj]
Svanetský hřeben má i přes svou poměrně značnou nadmořskou výšku převážně středohorský charakter. Zaledněna je pouze oblast kolem nejvyšší hory Lahili. Plocha ledovců dosahuje přibližně 30 kilometrů čtverečních.
Rostlinstvo[editovat | editovat zdroj]
Svanetský hřeben spadá do ekoregionu kavkazských smíšených lesů, tvořených převážně bukem východním (Fagus orientalis) a smrkem východním (Picea orientalis). Hranice lesa je ve výšce přibližně 2 200 metrů. Hranici lesa tvoří převážně porosty břízy. Nad hranicí lesa se rozkládá alpínská tundra.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Názory na vedení hranice mezi Evropou a Asií se různí. Díky tomu mohou být kavkazské vrcholy počítány jak za součást Evropy, tak za součást Asie, a některé leží podle některých názorů přímo na dané hranici. Více informací v článku Evropa.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KOMÁREK, Julius. Kavkazská cesta. 1. vyd. [s.l.]: Pražské akciové tiskárny, 1947.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Сванетский хребет“.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svanetský hřeben ve Wikimedia Commons
