SOR TNB 12

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
SOR TNB 12
SOR TNB 12 v Ostravě
SOR TNB 12 v Ostravě
Typ TNB 12
Výrobce Cegelec/SOR Libchavy
Rail Electronics CZ/SOR Libchavy
Prototyp(y) 2009, 2016
Vyrobeno kusů 2
Technické údaje
Délka 12 180 mm
Šířka 2550 mm
Výška přes sběrače 3400 mm
Pohotovostní hmotnost 10 200 kg
Výška podlahy 360 mm
Max. rychlost 70 km/h
Obsaditelnost
Míst k sezení 32 (3 dv.) / 28 (4 dv.)
Míst k stání 63 (3 dv.) / 67 (4 dv.)
Motory a elektrická výzbroj
Motor(y) TAM 1050 C6S
Počet a výkon motorů 1×175 kW
Elektrická výzbroj střídavá TV Europulse
nebo Rail Electronics CZ
Napájecí napětí 600 V / 750 V

SOR TNB 12 je nízkopodlažní trolejbus o délce 12 m, vyráběný firmou SOR Libchavy. Vznikl ve dvou odlišných prototypech. První byl postaven v roce 2009 jako běžný trolejbus ve spolupráci s firmou Cegelec, coby dodavatelem elektrické výzbroje. Ve druhém případě jde o prototyp parciálního trolejbusu z roku 2016 s výzbrojí od firmy Rail Electronics CZ.

Karoserii trolejbusů TNB 12 také využívá Škoda Electric pro výrobu trolejbusů Škoda 30Tr SOR.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Standardní trolejbus[editovat | editovat zdroj]

Po mechanické stránce vychází trolejbus TNB 12 z městského autobusu SOR NB 12, respektive jeho varianty poháněné zemním plynem se zesílenou střechou, která je označena jako NBG 12. Na ocelový svařovaný skelet jsou nalepeny plastové profily bočního opláštění. Vůz může mít troje nebo čtvery dveře, u druhých (resp. třetích) dveří se nachází výklopná plošina pro cestující na invalidním vozíku. Vozidlo je zcela nízkopodlažní s podlahou ve výši 360 mm nad vozovkou, přičemž ve vstupech je tato hodnota snížena na 320 mm. Interiér trolejbusu se od autobusu odlišuje přidáním dvojice sedaček na místo, kde má autobus chladič, a sníženou podestou se sedadly mezi druhými a třetími dveřmi (v případě čtyřdveřové verze), kde by se nacházela palivová nádrž autobusu.[1] Přední náprava SOR má nezávislé zavěšení kol, tuhá zadní náprava VOITH je hnací.[2]

Trolejbus TNB 12 je vybaven střídavou elektrickou výzbrojí TV Europulse firmy Cegelec, která je shodná s výzbrojí částečně nízkopodlažního typu TN 12 C. Asynchronní trakční motor od firmy Pragoimex má výkon 175 kW a je uložen ve schráně za zadní nápravou. Zde se nachází i další komponenty elektrické výzbroje (statický měnič, stykače, pojistky, aj.), některé části (kontejner s trakčním měničem a brzdovými odporníky) se nachází na střeše vozu pod plastovou schránou.[1]

Parciální trolejbus[editovat | editovat zdroj]

Po mechanické stránce je vůz téměř shodný s prototypem z roku 2009, odlišná je ovšem elektrická část vozu. Elektrická výzbroj pochází od firmy Rail Electronics CZ, jejíž spoluvlastníkem je společnost SOR. Zadní tuhou nápravu ZF pohání stejný motor jako u předchozího podtypu, tedy motor od firmy Pragoimex. Na střeše se nacházejí baterie KOKAM (celkem 228 článků), které pojmou energii o velikosti 56,4 kW. Dojezd vozidla na baterie se předpokládá 10–15 km. Dobíjení baterií je zajišťováno nejen z trolejového vedení, ale i z energie získané rekuperací. Životnost baterií je udávána na 3000 nabíjecích cyklů. Prototyp je také vybaven poloautomatickými sběrači.[3][4]

Prototypy[editovat | editovat zdroj]

Standardní trolejbus[editovat | editovat zdroj]

Čtyřdveřová karoserie prototypu trolejbusu TNB 12, včetně částečně zkompletovaného interiéru, byla vyrobena v závodě SORu v Libchavách a dne 17. července 2009 byla přetažena do ostravské trolejbusové vozovny, kde Dopravní podnik Ostrava (DPO) montoval trolejbusy Solaris Trollino. Po dokončení se vůz, který nebyl původně určen pro žádného konkrétního zákazníka a měl sloužit pro zkoušky a prezentace,[1][5] vydal 5. ledna 2010 poprvé do ostravských ulic,[6] kde od 27. ledna podstupoval na tamní trolejbusové síti zkušební jízdy bez cestujících. Do stavu DPO byl jako majetek Cegelecu zařazen 4. února 2010 s evidenčním číslem 9997. Mezitím zkušebně jezdil bez cestujících i v Banské Bystrici (29. března – 1. dubna) pod napětím 750 V.[7][8] Do zkušebního provozu s cestujícími byl v Ostravě poprvé vypraven 26. dubna 2010. O měsíc později byl trolejbus, společně s prototypem kloubového vozu SOR TNB 18, nabídnut za celkovou cenu 9,920 miliónů Kč Dopravnímu podniku Ostrava, který tuto nabídku na konci června téhož roku akceptoval.[6] Na začátku června 2010 byl vystaven na veletrhu Autotec v Brně.[9] Po návratu do Ostravy trolejbus TNB 12 nadále jezdil ve zkušebním provozu, ke schválení typu Drážním úřadem došlo 22. prosince 2010. Poté již byl vypravován do běžného ostravského provozu, i když nadále se zkušebním číslem 9997. Od 3. února 2011 je označen definitivním číslem 3912.[6][10]

Žádný další trolejbus TNB 12 s výzbrojí TV Europulse již nebyl vyroben, od roku 2010 však SOR Libchavy spolupracuje se Škodou Electric na výrobě trolejbusu Škoda 30Tr SOR, který využívá karoserii vozu TNB 12, do níž je zabudována výzbroj Škoda.

Parciální trolejbus[editovat | editovat zdroj]

V roce 2016 byl vyroben ve spolupráci s Dopravním podnikem města Brna (DPMB) prototyp parciálního trolejbusu s typovým označením TNB 12. Vůz byl zkompletován v Brně ve vozovně Komín a je unifikován s brněnskými autobusy NBG 12 a kloubovými trolejbusy Škoda 31Tr SOR. Oficiálně byl veřejnosti představen na veletrhu CZECHBUS 2016.[3][4] Vůz je v majetku společnosti SOR a v Brně má vykonat typové zkoušky pro homologaci vozidla.[11] DPMB jej označil dočasným evidenčním číslem 3703.[12] Do zkušebního provozu s cestujícími poprvé vyjel 19. května 2017.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c HINČICA, Libor. Trolejbus SOR – flotila se rozrůstá. Československý dopravák. 2009, roč. X., čís. 4, s. 6–7. ISSN 1804-2309.  
  2. Trolejbus SOR TNB 12, SOR TNB 18 [online]. Sor.cz, [cit. 2012-10-27]. Dostupné online.  
  3. a b HINČICA, Libor. První parciální trolejbus SOR. Foto Libor Hinčica, Dušan Kuchař. Československý dopravák. 2016, roč. XIV., čís. 5, s. 19-21. ISSN 1804-2309.  
  4. a b rebus. SOR Libchavy představuje na Czechbusu elektrobus nové generace a novou koncepci trolejbusu [online]. BUS portál, 2016-11-23, [cit. 2017-01-30]. Dostupné online.  
  5. NELHÜBEL, Jan. Atlas trolejbusů 2012. Ostrava : Pro trolejbusy, 2012. ISBN 978-80-260-2548-1. S. 24.  
  6. a b c HINČICA, Libor. Trolejbusy SOR TNB 12 a SOR TNB 18 v Ostravě. Československý dopravák. 2011, čís. 2, s. 11–13. ISSN 1804-2309.  
  7. olala. Testovanie trolejbusu SOR TNB 12 City v Banskej Bystrici [online]. Busportal.sk, 2010-4-1, [cit. 2012-10-27]. Dostupné online.  
  8. SOR TNB12 [online]. Mhd-ostrava.cz, [cit. 2012-10-27]. Dostupné online.  
  9. POTĚŠIL, Tomáš. AUTOTEC a AUTOSALON Brno 2010. Městská doprava. 2010, čís. 3, s. 4–7.  
  10. Vůz DP Ostrava 3912 (TNB 12) [online]. Seznam-autobusu.cz, [cit. 2012-10-27]. Dostupné online.  
  11. a b manil. Trolejbus SOR TNB 12 [online]. Bmhd.cz, 2017-05-20, [cit. 2017-05-23]. Dostupné online.  
  12. Vůz DPMB 3703 (TNB) [online]. Bmhd.cz, [cit. 2017-01-30]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HINČICA, Libor. Trolejbusy SOR TNB 12 a SOR TNB 18 v Ostravě. Československý dopravák. 2011, čís. 2, s. 11–13.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]