Rudolf Quoika

Rudolf Quoika
Narození	6. května 1897; Žatec
Úmrtí	7. dubna 1972 (ve věku 74 let); Freising
Povolání	hudební skladatel, muzikolog a varhaník
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Rudolf Quoika (6. května 1897 Žatec^[1] – 7. dubna 1972 Freising) byl muzikolog, organolog, hudební skladatel a pedagog.

Životopis

Narodil se v dnes už neexistujícím domě čp. 470. Jeho otec Josef, který pocházel z Malměřic, provozoval v Žatci dopravní živnost, matka Josefa se narodila v Brodech. Rudolf studoval na učitelském ústavu v Chomutově, kde zároveň absolvoval výuku ve hře na klavír a varhany.^[2] V letech 1923–1925 si rozšířil vzdělání studiem muzikologie, historie a německé literatury na pražské německé univerzitě.^[3] Muzikologii studoval u Heinricha Rietsche a Paula Nettla. Praktické zkušenosti v oblasti komponování získal v Praze u Vojtěcha Říhovského a v Mnichově u Gottfrieda Rüdigera (1886–1946).^[4]

Roku 1924 složil státní zkoušky z pedagogiky, o rok později získal aprobaci i pro střední školy, kde vyučoval němčinu, dějepis, zeměpis a později i náboženství. Postupně učil v Bochově, Postoloprtech a na gymnáziu v Žatci. V letech 1923–1941 zastával Quoika místo regenschoriho v žateckém děkanském kostele.^[5] Roku 1941 byl z politických důvodů penzionován.

V roce 1947 odešel do Bavorska. Nejprve žil v Pfaffenhofenu u města Roth, později se usadil ve Freisingu, kde prožil zbytek života. Věnoval se zde komponování a organizaci hudebního života, především varhanní hudby. Stal se jednatelem Gesellschaft der Orgelfreunde (Společnosti přátel varhan). Při příležitosti 70. narozenin mu rakouský spolkový president udělil titul profesor.^[4] Quoikova pozůstalost je uložena v augustiniánském klášteře v Rohru v Dolním Bavorsku.^[4]

Dílo

Ve své publikační činnosti se věnoval především dějinám varhan a varhanní hudby. Vydal díla českých skladatelů: Černohorského, Brixiho, Segera a Zacha.

Bibliografie (výběr)

Kirchenmusik als liturgisches Prinzip, Stiepel Verlag, Žatec 1935
Die große Orgel des Abbate F. X. Chrismann in St. Florian, Rheingold Verlag, Mainz 1948
0rgelwerke altböhmischer Meister: Johann Zach (1699–1773) Franz Xaver Brixi (1732–1771), Breitkopf & Härtel, Wiesbaden 1949
Die Orgel der Teinkirche zu Prag, Rheingold Verlag, Mainz 1949
Die Orgel von St. Mauritius in Olmütz, Rheingold Verlag, Mainz 1949
Über die sudetendeutsche Kirche, Gans Verlag, München 1949
Barocke Orgelkultur im Stifte Osseg, Kirchenmusikalisches Jahrbuch 34, 1950, s. 96–100
Die Musik der Deutschen in Böhmen und Mähren, Merseburger Verlag, Berlin 1956
Der Orgelbau in Böhmen und Mähren, Rheingold Verlag, Mainz 1966
Chronik der letzten hundert Jahre: Saaz von 1848–1948, Verlag Saazerland Hauner, Mondorf 1970
Ein Orgelkolleg mit Albert Schweitzer, nákladem vlastním, Freising 1970

Hudební kompozice

Quoika se rovněž věnoval komponování, zejména duchovní hudby. Jeho moteto pro pět hlasů Veni Sancti Spiriti se hrálo v roce 1937 na festivalu liturgické hudby v Paříži.^[6] Složil rovněž několik komorních skladeb, hlavně pro housle a klavír. Je rovněž autorem varhanního koncertu.

Odkazy

Reference

↑ Matriční záznam o narození
↑ SEIBT, Ferdinand (ed.). Biografisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder. München: Oldenbourg Wissenschaftsverlag, 2000. 821 s. Dostupné online. ISBN 3-486-56428-5. S. 364–365.
↑ Československý hudební slovník osob a institucí II. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1965. 1080 s. S. 394.
↑ ^a ^b ^c Český hudební slovník osob a institucí [online]. Brno: Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity [cit. 2021-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-08.
↑ ROEDL, Bohumír; PATROVSKÁ, Zdena. Biografický slovník okresu Louny. Louny: Státní okresní archiv, 2000. 118 s. ISBN 80-86067-50-5. S. 80.
↑ KUPROVÁ, Jana. Hudební život v Žatci mezi světovými válkami. Sborník okresního archivu v Lounech. 1999, roč. IX, s. 82. ISSN 1210-3675.

[1] Matriční záznam o narození

[2] SEIBT, Ferdinand (ed.). Biografisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder. München: Oldenbourg Wissenschaftsverlag, 2000. 821 s. Dostupné online. ISBN 3-486-56428-5. S. 364–365.

[3] Československý hudební slovník osob a institucí II. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1965. 1080 s. S. 394.

[ČHS-4] Český hudební slovník osob a institucí [online]. Brno: Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity [cit. 2021-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-08.

[5] ROEDL, Bohumír; PATROVSKÁ, Zdena. Biografický slovník okresu Louny. Louny: Státní okresní archiv, 2000. 118 s. ISBN 80-86067-50-5. S. 80.

[6] KUPROVÁ, Jana. Hudební život v Žatci mezi světovými válkami. Sborník okresního archivu v Lounech. 1999, roč. IX, s. 82. ISSN 1210-3675.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]