Roup dětský
Roup dětský | |
---|---|
Dvě samičky roupa. Dole je milimetrové cejchování pravítka. | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | hlístice (Nematoda) |
Třída | Secernentea |
Řád | roupi (Oxyurida) |
Čeleď | Oxyuridae |
Rod | roup (Enterobius) |
Binomické jméno | |
Enterobius vermicularis Baird, 1853 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Roup dětský (Enterobius vermicularis) je parazitická hlístice z řádu Oxyurida. Roup dětský parazituje pouze u člověka, a to v tlustém střevě. Samičky během spánku hostitele vylézají z konečníku a kladou vajíčka v jeho okolí. Onemocnění vyvolané tímto střevním parazitem se odborně nazývá enterobióza.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Roup dětský je červ bělavé, bílé barvy, žije v tenkém a tlustém střevě. Samice je větší než sameček, zatímco samec dosahuje délky 6 mm, samice až 13 mm.[1] Samice klade až 12 000 oplozených vajíček kolem řitního otvoru člověka.
Nákaza a příznaky onemocnění
[editovat | editovat zdroj]Člověk se nakazí ústy pozřením vajíček. Nejčastěji se vyskytuje u dětí, které se snadno nakazí ve školkách a školách, kde si mnohdy zapomenou umýt ruce a přenášení vajíček má tak volnou cestu. Nakazit se mohou ale i dospělí. Oplozená vajíčka způsobují nepříjemný pocit svědění, pálení uvnitř a kolem konečníku. Dítě se škrábe a na konečcích prstů mohou ulpět oplozená vajíčka. Neumyté ruce mohou být zdrojem opětné nákazy – autoinfekce. Vajíčka jsou velmi lehká a mohou být roznášena dokonce prouděním vzduchu a mouchami. Mezi typické příznaky nákazy roupy patří svědění v oblasti konečníku, častá potřeba na stolici, řídčeji bolesti břicha, průjem. Škrábání v důsledku svědění v oblasti konečníku může někdy vést k zánětům a vyrážkám kolem análního otvoru. U dětí se může nákaza projevit i nespavostí. Častým projevem je rovněž nález bělavých nitkovitých pohybujících se červů ve stolici.[2][3] Zcela výjimečně mohou roupi způsobit další komplikace. Byla popsána souvislost mezi zánětem slepého střeva a roupy. Některé studie popsaly raritní výskyt roupů v ledvinách. U žen se mohou velmi ojediněle nacházet i v pohlavních a močových cestách.[4]
Diagnostika
[editovat | editovat zdroj]Jednou z nejčastějších a nejefektivnějších metod diagnostiky nákazy roupy je mikroskopické vyšetření otisku kůže konečníku s nálezem typických vajíček roupa. Odběr vzorku na vyšetření může provést praktický lékař nebo i poučený laik. Provádí se nalepením kousku průhledné pásky na konečník, ideálně v ranních hodinách po probuzení bez mytí konečníku a ještě před ranní stolicí. Páska se lepivou stranou lehce přitlačí tak, aby se překonal odpor svěrače a došlo ke kontaktu s anální řasou. Poté se páska nalepí na podložní mikroskopické sklíčko, jež se prohlíží pod mikroskopem.[2] Při zvětšení 40–100× lze v případě infekce pozorovat typická tenkostěnná vajíčka roupa dětského. Vajíčka jsou nepravidelně vejčitého tvaru, z jedné strany více zploštěla, o délce 40–60 μm a šířce 20–30 μm, uvnitř obsahují zárodek larvy.[5]
Roupa dětského lze diagnostikovat i na základě nálezu dospělých červů ve stolici pacienta a jejich morfologického určení.
Léčba
[editovat | editovat zdroj]Léčba se provádí perorálním podáním antihelmintik jako jsou albendazol, mebendazol či pyrvinium. Na českém trhu je v současné době (2020) dostupný pouze lék Vermox s účinnou látkou mebendazol, která je účinná i proti jiným střevním parazitům, např. tasemnice a hlístice. Vermox je na lékařský předpis. Obvykle se podává 1 až 2 100 mg tablety Vermoxu na osobu, přičemž se doporučuje stejnou dávku po 2 a 4 týdnech zopakovat z důvodu postupného dorůstání nových roupů ve střevě či možné reinfekce.[6][7][2]
Kromě zmíněného léčiva Vermoxu vázaného na lékařský předpis, jehož působení je založeno na chemické bázi, jsou na trhu volně dostupné doplňky stravy s obsahem aktivní látky čistě rostlinného původu. Na základě provedené studie byla prokázána jejich poměrně vysoká účinnost pohybující se okolo 75 %.[8]
Ať už se jedná o chemické či přírodní preparáty, v obou případech je princip léčby založen na znemožnění pohybu parazita a jeho udržení se na sliznici, čímž dojde k zamezení příjmu potravy a následnému uhynutí.
Současně je důležité s léčbou dodržovat určité hygienické návyky, jako mytí rukou po toaletě, stříhání a čištění nehtů, pravidelné střídání spodního prádla a pravidelné sprchování, zejména pak mytí análního otvoru po spánku. Vajíčka jsou citlivá na zvýšení teploty, proto je praní ložního a spodního prádla na vyšší teplotu (60 °C) jejich účinným zabijákem. Onemocnění roupy je nepříjemné, ale v naprosté většině případů není nebezpečné.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Roupy (nejen u dětí) – příznaky, příčiny a léčba [online]. 2018-06-19 [cit. 2023-03-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c MIKEŠ, Libor. Praktické aspekty infekce roupem dětským (enterobiasis) [online]. [cit. 2020-12-05]. Dostupné online.
- ↑ FÖRSTL, M. et al. Roup dětský. Pediatrie pro praxi [online]. Solen [cit. 2020-12-05]. Dostupné online.
- ↑ VERMUND, Sten H.; WILSON, Craig M. Pinworm (enterobius vermicularis). Seminars in Pediatric Infectious Diseases. 2000-10-01, roč. 11, čís. 4, s. 252–256. Dostupné online [cit. 2017-03-15]. DOI 10.1053/spid.2000.9639.
- ↑ CDC – DPDx – Enterobiasis. www.cdc.gov [online]. 2019-08-05 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TOLAROVÁ, Věra. Enterobióza (nákaza roupem dětským) [online]. [cit. 2020-12-09]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ D.O.O, Modra Jagoda. VERMOX 100MG Tableta — Databáze léčiv. mediately.co [online]. [cit. 2019-08-28]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky studie [online]. [cit. 2023-02-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu roup dětský na Wikimedia Commons
- Taxon Enterobius vermicularis ve Wikidruzích
- ROUP DĚTSKÝ – PediatrieProPraxi.cz (Vědecký článek)
- Enterobióza – zapomenutá diagnóza – pro-folia.org (Odborný článek)
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.