Roup dětský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxRoup dětský
alternativní popis obrázku chybí
Dvě samičky roupa. Dole je milimetrové cejchování pravítka.
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen hlístice (Nematoda)
Třída Secernentea
Řád Oxyurida
Čeleď Oxyuridae
Rod Enterobius
Binomické jméno
Enterobius vermicularis
Baird, 1853
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roup dětský (Enterobius vermicularis) je parazitická hlístice z řádu Oxyurida. Roup dětský parazituje pouze u člověka, a to v tlustém střevě. Samičky během spánku hostitele vylézají z konečníku a kladou vajíčka v jeho okolí. Onemocnění vyvolané tímto střevním parazitem se odborně nazývá enterobióza.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Roup dětský je červ bělavé, bílé barvy, žije v tenkém a tlustém střevě. Samice je větší než sameček, zatímco samec dosahuje délky 6 mm, samice až 12 mm. Samice klade až 12 000 oplozených vajíček kolem řitního otvoru člověka.

Nákaza a příznaky onemocnění[editovat | editovat zdroj]

Člověk se nakazí ústy pozřením vajíček. Nejčastěji se vyskytuje u dětí, které se snadno nakazí ve školkách a školách, kde si mnohdy zapomenou umýt ruce a přenášení vajíček má tak volnou cestu. Nakazit se můžou ale i dospělí. Oplozená vajíčka způsobují nepříjemný pocit svědění, pálení uvnitř a kolem konečníku. Dítě se škrábe a na konečcích prstů mohou ulpět oplozená vajíčka. Neumyté ruce mohou být zdrojem opětné nákazy - autoinfekce. Vajíčka jsou velmi lehká a mohou být roznášena dokonce prouděním vzduchu a mouchami. Mezi typické příznaky nákazy roupy patří svědění v oblasti konečníku, častá potřeba na stolici, řídčeji bolesti břicha, průjem. Škrábání v důsledku svědění v oblasti konečníku může někdy vést k zánětům a vyrážkám kolem análního otvoru. U dětí se může nákaza projevit i nespavostí. Častým projevem je rovněž nález bělavých nitkovitých pohybujících se červů ve stolici.[1][2] Zcela výjimečně mohou roupi způsobit další komplikace. Byla popsána souvislost mezi zánětem slepého střeva a roupy. Některé studie popsaly raritní výskyt roupů v ledvinách. U žen se mohou velmi ojediněle nacházet i v pohlavních a močových cestách.[3]

Diagnostika[editovat | editovat zdroj]

Jednou z nejčastějších a nejefektivnějších metod diagnostiky nákazy roupy je mikroskopické vyšetření otisku kůže konečníku s nálezem typických vajíček roupa. Odběr vzorku na vyšetření může provést praktický lékař nebo i poučený laik. Provádí se nalepením kousku průhledné pásky na konečník, ideálně v ranních hodinách po probuzení bez mytí konečníku a ještě před ranní stolicí. Páska se lepivou stranou lehce přitlačí tak, aby se překonal odpor svěrače a došlo ke kontaktu s anální řasou. Poté se páska nalepí na podložní mikroskopické sklíčko, jež se prohlíží pod mikroskopem.[1] Při zvětšení 40 - 100 x lze v případě infekce pozorovat typická tenkostěnná vajíčka roupa dětského. Vajíčka jsou nepravidelně vejčitého tvaru, z jedné strany více zploštěla, o délce 40-60 μm a šířce 20-30 μm, uvnitř obsahují zárodek larvy.[4]

Roupa dětského lze diagnostikovat i na základě nálezu dospělých červů ve stolici pacienta a jejich morfologického určení.

Léčba[editovat | editovat zdroj]

Léčba se provádí perorálním podáním antihelmintik jako jsou albendazol, mebendazol či pyrvinium. Na českém trhu je v současné době (2020) dostupný pouze lék Vermox s účinnou látkou mebendazol, která je účinná i proti jiným střevním parazitům, např. tasemnice a hlístice. Vermox je na lékařský předpis. Obvykle se podává 1 až 2 100 mg tablety Vermoxu na osobu, přičemž se doporučuje stejnou dávku po 2 a 4 týdnech zopakovat z důvodu postupného dorůstání nových roupů ve střevě či možné reinfekce.[5][6][1] Současně je důležité s léčbou dodržovat určité hygienické návyky, jako mytí rukou po toaletě, stříhání a čištění nehtů, pravidelné střídání spodního prádla a pravidelné sprchování, zejména pak mytí análního otvoru po spánku. Vajíčka jsou citlivá na zvýšení teploty, proto je praní ložního a spodního prádla na vyšší teplotu (60°C) jejich účinným zabijákem. Onemocnění roupy je nepříjemné, ale v naprosté většině případů není nebezpečné.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c MIKEŠ, Libor. Praktické aspekty infekce roupem dětským (enterobiasis) [online]. [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. 
  2. FÖRSTL, M. et al. Roup dětský. Pediatrie pro praxi [online]. Solen [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. 
  3. VERMUND, Sten H.; WILSON, Craig M. Pinworm (enterobius vermicularis). Seminars in Pediatric Infectious Diseases. 2000-10-01, roč. 11, čís. 4, s. 252–256. Dostupné online [cit. 2017-03-15]. DOI:10.1053/spid.2000.9639. 
  4. CDC - DPDx - Enterobiasis. www.cdc.gov [online]. 2019-08-05 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. TOLAROVÁ, Věra. Enterobióza (nákaza roupem dětským) [online]. [cit. 2020-12-09]. Dostupné online. 
  6. D.O.O, Modra Jagoda. VERMOX 100MG Tableta — Databáze léčiv. mediately.co [online]. [cit. 2019-08-28]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Star of life2.svg
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.