Rosela černohlavá
 Rosela černohlavá | |
|---|---|
 Rosela černohlavá ve volné přírodě | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Craniata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Řád | papoušci (Psittaciformes) |
| Podřád | papouškovití (Psittacidae) |
| Čeleď | Psittaculidae |
| Podčeleď | Platycercinae |
| Tribus | Platycercini |
| Rod | rosela (Platycercus) |
| Binomické jméno | |
| Platycercus venustus Kuhl, 1820 | |
 Mapa rozšíření | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rosela černohlavá[2] (Platycercus venustus) je druh papouška z rodu Platycercus.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Rosela černohlavá žije v severní Austrálii, v oblasti mezi Carpentarským zálivem, Arnhemskou zemí až k regionu Kimberley v severozápadní Austrálii. Vyskytuje se převážně na savanách či v řídkých travnatých lesích, naopak hustým pralesům se vyhýbá.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Rosela černohlavá je vysoká 28 cm a váží 85 až 100 g[2]. Je neobvykle zbarvena; má černou hlavu, bílé břicho, bílomodrý krk, bílá záda s černými značkami. Křídla jsou nahoře taktéž bíločerná, vespod však modročerná. Podbřišek je červený, ocas modročerný. Zobák je bílý a běháky šedé, oko je zbarveno černě.
Poddruhy[editovat | editovat zdroj]
Rosela černohlavá se dělí na dva poddruhy:
- Platycercus venustus hillii – žije v západní Austrálii, má na sobě více modrého a méně bílého zbarvení
- Platycercus venustus melvillensis – žije na Melvillově ostrově
Chování[editovat | editovat zdroj]
Rosela černohlavá není příliš společenským papouškem, většinou se vyskytuje pouze po párech nebo po jednom jedinci. Někdy však může být na stejném stromě i několik jedinců. Někdy se vyskytují ve větších skupinách mezi šesti až osmi jedinci, vzácně až do patnácti jedinců. Rosela černohlavá je tišší než ostatní druhy rosel, nevydává tolik hlasitých zvuků.
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Ve volné přírodě hnízdí v dutinách stromů, převážně blahovičníků v blízkosti vody. Samice snese dvě až pět vajec, na kterých sedí dvacet dní, než se vylíhnou. Mláďata opouštějí hnízdo po sedmi týdnech od vylíhnutí, přičemž pobývají s rodiči ještě asi rok.
Potrava[editovat | editovat zdroj]
Rosela se živí převážně semeny, trávami, nektarem, květy a ovocem z různých druhů blahovičníku.
Chov[editovat | editovat zdroj]
Ačkoliv není rosela černohlavá ohroženým druhem, v chovech je vzácná. Do Evropy byla poprvé dovezena v roce 1899 do Londýnské zoologické zahrady, první odchov se podařil v roce 1928.[2]
Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]
Rosela černohlavá je v evropských zoo chována velmi vzácně. V červnu 2020 byla chována jen ve čtyřech evropských zoo: dvou švýcarských, jedné německé a jedné české zoo (Zoo Praha).[3]
V minulosti byla z českých zoo chována rovněž v Zoo Plzeň.[3]
Chov v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]
Pár těchto ptáků byl do Zoo Praha dovezen v roce 2017 z Vogelparku Turnersee.[3][4]
Dříve byla tato rosela chována ve voliéře papoušků v dětské zoo.[4] Od května 2020 je k vidění v expozičním celku Darwinův kráter v dolní části zoo, které prezentuje faunu a floru Austrálie. Voliéru sdílí např. s tabonem lesním či lelkounem sovím.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Northern rosella na anglické Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ a b c Rosela černohlavá (Platycercus venustus) - ChovZvířat.cz. www.chovzvirat.cz [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2020-06-10]. Dostupné online.
- ↑ a b Rosela černohlavá - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2020-06-10]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu rosela černohlavá na Wikimedia Commons
