Růže bedrníkolistá
 Růže bedrníkolistá | |
|---|---|
 Růže bedrníkolistá | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | růžotvaré (Rosales) |
| Čeleď | růžovité (Rosaceae) |
| Rod | růže (Rosa) |
| Binomické jméno | |
| Rosa pimpinellifolia L., 1759 | |
| Synonyma | |
Rosa spinosissima, Rosa melanocarpa | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Růže bedrníkolistá (Rosa pimpinellifolia) je nízký keř z čeledi růžovité, původní v české květeně. Je to jeden z mnoha druhů rozsáhlého rodu růže, v jehož rámci se řadí do podrodu Rosa, sekce Pimpinellifoliae.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Je to 50–100 cm vysoký, silně odnožující prutnatý keř, který na stanovišti zpravidla vytváří nízké, rozsáhlé polykormony rozrůstající se do šířky. Mladé větve a výhonky jsou velmi hustě ostnité, s ostny dlouhými až 10 mm, promísenými s drobnějšími ostenci a jehlicovitými štětinami; na starších větvích jsou ostny zachované často jen řídce.[1][2]
Lichozpeřené listy jsou uspořádány zpravidla do čtyř (řidčeji do tří až pěti) jařem drobných, úzce eliptických zubatých lístků. Květy jsou obvykle jednotlivé, zřídka v chudých květenstvích, vyrůstající na dlouhých lysých stopkách. Korunní lístky jsou krémově bílé, kališní lístky celokrajné, po odkvětu vzpřímené, zaschlé vytrvávají na šípcích. Kvete v květnu až červnu. Plody jsou kulovité, tmavě fialově až černě zbarvené šípky obsahující tvrdé nažky; dozrávají v pozdním létě.[1][3]
Rozšíření a ekologie[editovat | editovat zdroj]
Růže bedrníkolistá vyhledává výslunné, suché, křovinaté nebo travnaté stráně a lesostepní stanoviště a lesní lemy, často na spraších nebo na vápenci.[5]
Celkový areál jejího rozšíření zahrnuje severozápadní, střední a jižní Evropu, od pobřeží Islandu a Velké Británie do jihozápadní Asie, na východě zasahuje až po západní Sibiř. V ČR se vyskytuje ojediněle v českém termofytiku, hojněji v panonském termofytiku, místy zasahuje i do mezofytika jižní a střední Moravy, kde roste převážně v nížinách a pahorkatinách.[5][6]
Řadí se k silně ohroženým druhům naší květeny (C2b).[5]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Mladý výhonek -
Rozkvétající keř -
Plod -
Kulturní plnokvětý kultivar
.JPG)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Šmiták, Tichý: Ohrožené rostliny města Brna, 1. díl. Rezekvítek 1997, s. 59
- ↑ SLAVÍK, Bohumil (ed.). Květena ČR. Díl 4. Praha: Academia, 1995. S. 215–216.
- ↑ SLAVÍK, Bohumil (ed.). Květena ČR. Díl 4. Praha: Academia, 1995. S. 209–210.
- ↑ SLAVÍK, Bohumil (ed.). Květena ČR. Díl 4. Praha: Academia, 1995. S. 215–216.
- ↑ a b c BOTANY.cz » ROSA SPINOSISSIMA L. – růže bedrníkolistá / ruža bedrovníkolistá. botany.cz [online]. [cit. 2017-04-22]. Dostupné online.
- ↑ SLAVÍK, Bohumil (ed.). Květena ČR. Díl 4. Praha: Academia, 1995. S. 215–216.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu růže bedrníkolistá na Wikimedia Commons 
Taxon Rosa pimpinellifolia ve Wikidruzích
