Růže bedrníkolistá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxRůže bedrníkolistá
alternativní popis obrázku chybí
Růže bedrníkolistá
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád růžotvaré (Rosales)
Čeleď růžovité (Rosaceae)
Rod růže (Rosa)
Binomické jméno
Rosa pimpinellifolia
L., 1759
Synonyma

Rosa spinosissima, Rosa melanocarpa

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Růže bedrníkolistá (Rosa pimpinellifolia) je nízký keř z čeledi růžovité, původní v české květeně. Je to jeden z mnoha druhů rozsáhlého rodu růže, v jehož rámci se řadí do podrodu Rosa, sekce Pimpinellifoliae.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je to 50–100 cm vysoký, silně odnožující prutnatý keř, který na stanovišti zpravidla vytváří nízké, rozsáhlé polykormony rozrůstající se do šířky. Mladé větve a výhonky jsou velmi hustě ostnité, s ostny dlouhými až 10 mm, promísenými s drobnějšími ostenci a jehlicovitými štětinami; na starších větvích jsou ostny zachované často jen řídce.[1][2]

Lichozpeřené listy jsou uspořádány zpravidla do čtyř (řidčeji do tří až pěti) jařem drobných, úzce eliptických zubatých lístků. Květy jsou obvykle jednotlivé, zřídka v chudých květenstvích, vyrůstající na dlouhých lysých stopkách. Korunní lístky jsou krémově bílé, kališní lístky celokrajné, po odkvětu vzpřímené, zaschlé vytrvávají na šípcích. Kvete v květnu až červnu. Plody jsou kulovité, tmavě fialově až černě zbarvené šípky obsahující tvrdé nažky; dozrávají v pozdním létě.[1][3]

Ploidie druhu je 2n = 28.[4]

Rozšíření a ekologie[editovat | editovat zdroj]

Růže bedrníkolistá vyhledává výslunné, suché, křovinaté nebo travnaté stráně a lesostepní stanoviště a lesní lemy, často na spraších nebo na vápenci.[5]

Celkový areál jejího rozšíření zahrnuje severozápadní, střední a jižní Evropu, od pobřeží Islandu a Velké Británie do jihozápadní Asie, na východě zasahuje až po západní Sibiř. V ČR se vyskytuje ojediněle v českém termofytiku, hojněji v panonském termofytiku, místy zasahuje i do mezofytika jižní a střední Moravy, kde roste převážně v nížinách a pahorkatinách.[5][6]

Řadí se k silně ohroženým druhům naší květeny (C2b).[5]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Šmiták, Tichýː Ohrožené rostliny města Brna, 1. díl. Rezekvítek 1997, s. 59
  2. SLAVÍK, Bohumil (ed.). Květena ČR. Díl 4. Praha: Academia, 1995. S. 215-216. 
  3. SLAVÍK, Bohumil (ed.). Květena ČR. Díl 4. Praha: Academia, 1995. S. 209-210. 
  4. SLAVÍK, Bohumil (ed.). Květena ČR. Díl 4. Praha: Academia, 1995. S. 215-216. 
  5. a b c BOTANY.cz » ROSA SPINOSISSIMA L. – růže bedrníkolistá / ruža bedrovníkolistá. botany.cz [online]. [cit. 2017-04-22]. Dostupné online. 
  6. SLAVÍK, Bohumil (ed.). Květena ČR. Díl 4. Praha: Academia, 1995. S. 215-216. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]