Robert Fisk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Robert Fisk
Narození 12. července 1946 (70 let)
Maidstone
Povolání novinář, historik, spisovatel a válečný zpravodaj
Alma mater Trinity College
Yardley Court
Lancaster University
Sutton Valence School
Ocenění Jacob's Award (1991)
Amnesty International UK Media Award (1992)
Amnesty International UK Media Award (1998)
Orwell Prize (1999)
Amnesty International UK Media Award (2000)
… více na Wikidatech
Manžel(ka) Lara Marlowe (19942006)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Robert Fisk v průběhu přednášky na univerzitě v Carletonu v roce 2004

Robert Fisk (* 12. července 1946 v Maidstone, hrabství Kent, Anglie) je britský novinář, který píše pro britské noviny Independent. Od roku 1970 se věnuje reportážím z míst, kde zuří války a konflikty (1970 - Belfast, 1974 - revoluce v Portugalsku, 1975-1990 - občanská válka v Libanonu, 1979 - revoluce v Íránu, 1980-1980 - íránsko-irácká válka, 1991 - válka v Iráku, 2003 - druhá válka v Iráku). Kromě novinových článků vydal také několik knih. Již 25 let žije v Bejrútu v Libanonu.

Je držitelem celé řady ocenění včetně prestižní britské novinářské ceny British International Journalist of the Year award („Mezinárodní žurnalista roku“). Toto ocenění obdržel sedmkrát.

Fisk píše své články přímo z bojiště, často nasazuje vlastní život a neváhá cestovat do ohniska největších konfliktů. V roce 2003 psal své denní reportáže přímo z hotelu z Bagdádu v době, kdy byl Bagdád bombardován a všichni ostatní reportéři město buď opustili, nebo se skrývali v bezpečí americké zelené zóny.

Ve svých reportážích spojuje Fisk dokonalou znalost prostředí, arabské kultury a jazyka s dobrým pozorovacím talentem a smyslem pro detaily, je humánní a lidský. Je rovněž otevřeným kritikem americké a izraelské neokonzervativní politiky.

Říká, že: „povinností novináře je vzdorovat autoritě vlády, zvlášť když nás politici zatahují do války“ a odvolává se na výrok izraelské novinářky Amiry Hassové: „Existuje nedorozumění, že žurnalisté mohou být objektivní… Ale skutečná práce novináře spočívá v monitorování moci a center moci.“

Kromě práce v terénu působí i v některých britských denících. Například jeho ironický článek,[1] kritizující operaci Lité olovo byl publikován známým britským deníkem The Independent.

Vzdělání a první pracovní úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Robert Fisk vystudoval univerzitu v Lancasteru (specializace angličtina a klasická studia - tzn. kulturní dějiny antické doby) a získal doktorské vzdělání (PhD) v politických vědách na Trinity College v Dublinu v roce 1985. Pracoval jako korespondent The Times v Belfastu a poté v Portugalsku. V letech 1976-1988 byl korespondentem pro Střední východ. Od roku 1989 pracuje jako korespondent britského deníku Independent.

Byl jedním z prvních žurnalistů, kteří navštívili utečenecké tábory Sabrá a Šatíla[2][3] po masakru spáchaném libanonskými falangisty v roce 1982. Věnoval se arabsko-izraelskému konfliktu, pokrýval svými reportážemi válku v Kosovu a byl také jedním z mála západních novinářů, kteří osobně vedli interview s nejhledanějším teroristou všech dob, Usámou bin Ládinem (Fisk s ním dělal rozhovor dokonce třikrát).

11. září 2001[editovat | editovat zdroj]

Fisk považuje útok z 11. září 2001 za zločin proti lidskosti. Nikdy nezpochybňoval oficiální verzi. Zastává názor, že za útokem je skutečně al-Káida, a že to udělala na protest proti americké politice na Středním východě, zvláště pak na protest proti slepé americké podpoře státu Izrael. Odmítá ale Bushovo vysvětlení, že k útoku došlo, protože fanatičtí muslimové nenávidí americké svobody.

Napaden a poraněn[editovat | editovat zdroj]

Krátce po americkém útoku na Afghánistán v roce 2001 se Fisk přesunul do Pákistánu, aby odtamtud podával zprávy o probíhajícím konfliktu. Zde byl napaden a krvavě zbit skupinou afghánských utečenců (a současně zachráněn jiným afghánským utečencem). Po nějakou dobu se tak sám stal obětí, o kterých tak často psal ve svých reportážích.

Ve svém pozdějším článku v Independent Fisk napsal: „Nemohu ty lidi obviňovat za to, co mi udělali. Jejich brutalita byla výsledkem jiné brutality. Byla produktem někoho jiného… nás. To my jsme je zásobili zbraněmi a postavili je do války proti Rusům. Byli jsme to my, kdo vyvolali občanskou válku a znovu je vyzbrojili a zaplatili jim a vnutili jim válku civilizací a pak jsme vybombardovali jejich domy, roztrhli jejich rodiny a nazvali to vše „vedlejší ztráty“.

Novinář Andrew Sullivan v reakci na to později sice odsoudil útok na Fiska, ale nazval Fiskův postoj „klasickým kouskem levicové patologie“.

Irák 2003[editovat | editovat zdroj]

V průběhu nejintenzivnějšího bombardování Bagdádu byl Robert Fisk přímo v centru bombardování, navštěvoval nemocnice, hovořil s místními lidmi. Později byl svědkem rabování iráckých muzeí a knihoven i nečinnosti amerických posádek. Otevřeně kritizoval jiné žurnalisty za jejich „hotelové reportáže“ psané z bezpečí. Tvrdil, že nemají kontakt s tím, co se děje, a nemohou popsat skutečnou atmosféru v Bagdádu těchto dnů.

Ocenění a uznání[editovat | editovat zdroj]

  • Dvakrát obdržel ocenění Amnesty International „Amnesty_International Amnesty International UK Press Awards“, poprvé v roce 1998 za reportáž z Alžírska, podruhé v roce 2000 za články o bombardování Jugoslávie v roce 1999.
  • Sedmkrát obdržel britskou novinářskou cenu „British International Journalist of the Year award“.
  • Dvakrát mu bylo uděleno ocenění reportér roku.
  • V roce 2004 byl jmenován čestným doktorem práv (honoris causa) na univerzitě St. Andrews.
  • V roce 2006 jmenován čestným doktorem politických věd na belgické univerzitě „Universiteit Gent“ (Univerzita v Gentu).

Kritika[editovat | editovat zdroj]

  • Fisk se díky svému nesmlouvavému kritickému postoji stal terčem mnoha útoků. Někteří blogéři dokonce zavedli pojem fiskovat - míněno klást argumenty způsobem Roberta Fiska. Sám Fisk jednou napsal, že dostává množství nenávistných emailů, dokonce mu vyhrožují zabitím.
  • Herec John Malkovich veřejně vyhlásil v roce 2002, že by Fiska zastřelil spolu s britským politikem Georgem Gallowayem.
  • Fiskův kolega z konkurenčního Guardianu, Simon Hoggart, obviňuje Fiska z přílišného pesimismu po událostech z 11. září 2001 (za to, že Fisk předpovídal, že reakce Západu na tyto události Západ přivedou do mimořádně vážných problémů)
  • Noviny New York Times zkritizovaly Fiskovu knihu The Great War for Civilisation, napsaly, že Fisk není dostatečně informován o Izraeli, že neprofesionálně prosazuje své názory a že dovoluje svým argumentům, aby se topily v jeho (Fiskově) perspektivě.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Robert Fisk
  • The Point of No Return: the strike which broke the British in Ulster (1975). Londýn: Times Books/Deutsch. ISBN 0-233-96682-X
  • In Time of War: Ireland, Ulster and the Price of Neutrality, 1939-1945 (1996). Londýn: Gill & Macmillan. ISBN 0-7171-2411-8 — (poprvé vydáno v roce 1983).
  • Pity the Nation: Lebanon at War (třetí edice 2001). Londýn: Oxford University Press; xxi, 727 stránek. ISBN 0-19-280130-9 — (poprvé vydáno v roce 1990).
  • The Great War for Civilisation - The Conquest of the Middle East; (říjen 2005) Londýn. Fourth Estate, xxvi, 1366 stránek. ISBN 1-84115-007-X

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Britské listy
  2. Britské listy
  3. Britské listy

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Audio[editovat | editovat zdroj]

Video[editovat | editovat zdroj]

Tisk[editovat | editovat zdroj]