René de Knyff
| René de Knyff | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | René Marie de Knyff |
| Narození | 10. prosince 1865 Antverpy |
| Úmrtí | 29. května 1955 (ve věku 89 let) 16. pařížský obvod |
| Povolání | automobilový závodník |
| Ocenění | důstojník Řádu čestné legie |
| Rod | House of Knyff |
| Funkce | prezident (FISA (motorismus); 1922–1946) viceprezident (French Automobile Club) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Baron René de Knyff (10. prosince 1865 Antverpy – 1954) byl francouzský automobilový závodník a později prezident Commission Sportive Internationale (CSI), nyní známé jako FIA. Je považován za jednoho z doyenů automobilového sportu a jednoho z největších závodníků počáteční éry.
Ačkoliv se narodil v Belgii (jako René De Knijff) prožil většinu života ve Francii, francouzské občanství získal až v roce 1914. Se závoděním začal v sezóně 1897 v závodě Marseille-La Turbie, dojel čtvrtý. V letech 1897 až 1903 se účastnil 18 závodů, z nichž v pěti zvítězil (Paříž-Bordeaux 1898, Spa-Bastogne-Spa 1899, Tour de France 1899, Circuit du Sud-Ouest Pau 1899 a Nice-Marseille-Nice, 1900)[1].
Dalšími úspěchy bylo druhé místo v závodě Paříž-Berlín v roce 1901 a druhé místo v Poháru Gordona Bennetta 1903. Při stejném závodě na trati Paříž-Innsbruck v roce 1902 s velkým náskokem vedl, ale 40 kilometrů před cílem musel kvůli technické závadě odstoupit.
Ve všech soutěžích jel s vozem firmy Panhard & Levassor, kde byl zaměstnán ve vedoucí pozici. V závodě měl pokaždé na hlavě čepici námořního kapitána, kterou však vždy brzy po startu ztratil. Během své závodní kariéry proslul gentlemanstvím a sportovním chováním. Například během závodu Paříž-Bordeaux v roce 1895 viděl jak jeho velký rival Fernand Charron (stejně jako Knyff a Léonce Girardot jezdící v týmu Panhard) sedí u silnice u svého nespolehlivého vozu, unavený a zoufalý. De Knyff zastavil, zeptal se Charrona jestli mu může nějak pomoci, nabídl mu sklenici koňaku a povzbuzoval jej, aby v závodě pokračoval. Charron jej poslechl.
René de Knyff byl velmi populární postavou nejen kvůli mohutnému plnovousu, bohémskému stylu života (vždy věděl, kde mají nejlepší šampaňské, doutníky a rýnské víno) a zájmu o mnohé další sporty, jako například tenis, střelbu, cyklistiku nebo lov.
Po roce 1903 přestal aktivně závodit. Stal se předsedou závodní sekce francouzského autoklubu a od roku 1922 až do roku 1946 byl prezidentem CSI, předchůdkyně dnešní Mezinárodní automobilové federace (FIA).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků René de Knyff na anglické Wikipedii a René de Knyff na německé Wikipedii.
- ↑ Grand Prix Winners 1895 - 1916. www.kolumbus.fi [online]. [cit. 2009-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-04-13.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Halwart Schrader (Hrsg.): Motor Men: Menschen, Mythen und Motoren der Automobilgeschichte. 1. Auflage. Motorbuch Verlag, Stuttgart 2011, ISBN 978-3-613-03202-6.
- Thomas Ulrich: Paris-Madrid: Das größte Rennen aller Zeiten. 2. Auflage. Monsenstein & Vannerdat, 2013, ISBN 978-3-942153-14-0.
- B. von Lengerke : Automobil-Rennen und Wettbewerbe (1894–1907). Verlag Richard Carl Schmidt & Co., Berlin 1908. (Facsimile: Fachbuchverlag-Dresden, 2014, ISBN 978-3-95692-272-5)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu René de Knyff na Wikimedia Commons - Racing Database Archivováno 15. 7. 2011 na Wayback Machine.
- Profil na www.historicracing.com[nedostupný zdroj]
