Rade Končar
| Rade Končar | |
|---|---|
 | |
| Narození | 6. srpna 1911 Končarev Kraj |
| Úmrtí | 22. května 1942 (ve věku 30 let) Šibenik |
| Příčina úmrtí | střelná rána |
| Místo pohřbení | Mirogoj |
| Povolání | politik |
| Ocenění | Národní hrdina Jugoslávie (1942) |
| Politická strana | Svaz komunistů Jugoslávie |
| Choť | Dragica Končar |
| Děti | Rade Končar, son |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rade Končar (v srbské cyrilici Раде Кончар, 6. srpna/28. října 1911 – 22. května 1942) byl jugoslávský vůdce a legendární bojovník v časech druhé světové války.
Rade Končar se narodil ve vesnici v Končarevském Kraji v občině Plitvička Jezera[1] poblíž města Korenica.[2] Některé zdroje udávají datum 28. října 1911,[1] zatímco jiné 6. srpna 1911. Jako chorvatský Srb[3] Končar odešel do srbského města Leskovac, kde dokončil školu a pracoval jako kovodělník.[2] V roce 1934 se v Bělehradě stal členem komunisitcké strany. V roce 1936 bylo bělehradské křídlo strany zakázáno. Končar byl zatčen a uvězněn na jeden rok, kdy vykonával tvrdé práce ve věznici ve Sreské Mitrovici. Po propuštění se přestěhoval do Záhřebu a začal pracovat pro Siemens. Ve městě založil komunistické hnutí a v roce 1938 zorganizoval úspěšnou stávku.
Jako aktivní komunista v tehdejší jugoslávské komunistické straně stoupal rychle vzhůru, v roce 1939 byl již členem Politbyra. Během bojů byl zajat italskými fašisty a zastřelen v Šibeniku. Pro tehdejší jugoslávský režim se stal po válce hrdinou; in memoriam získal ocenění hrdiny lidu Jugoslávie. Pojmenována po něm byla jedna z brigád JLA, strojírenský podnik v Záhřebu a gymnázium v Bělehradě.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Topham 1995, s. 504.
- ↑ a b Dizdar et al. 1997, s. 194.
- ↑ Banac 1988, s. 68 & 77.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rade Končar na Wikimedia Commons
