Rašeliník kostrbatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxRašeliník kostrbatý
alternativní popis obrázku chybí
Rašeliník kostrbatý
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše vyšší rostliny (Cormobionta)
Oddělení mechy (Bryophyta)
Třída rašeliníky (Sphagnopsida)
Řád rašeliníkotvaré (Sphagnales)
Čeleď rašeliníkovité (Sphagnaceae)
Rod rašeliník (Sphagnum)
Binomické jméno
Sphagnum squarrosum Crome
Pers.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rašeliník kostrbatý (Sphagnum squarrosum) roste ve volných, rozlehlých, houbově měkkých, světle zelených až slabě modrozelených polštářích. Patří do čeledi rašeliníkovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Rostlina mohutná, většinou rozvolněná, 7–25 cm dlouhá, bledě zelená, sytě zelená až nahnědlá, někdy poněkud naoranžovělá, s běžně vyklenutou hlavičkou. Hojně se rozmnožuje četnými výtrusy. Silné a vzpřímené lodyžky jsou tmavě zelené, 10–20 cm vysoké, větvené většinou jen v dolní části. Lístky na lodyžkách jsou spirálovitě uspořádané, volně odstávají od lodyhy a taškovitě se překrývají. Jsou 2–3 mm dlouhé, hladké se zaokrouhlenou, třásnitou špičkou jazykového tvaru. Lístky větví jsou kratší (1–3 mm), podlouhlé, ztloustlé, vodorovně odstálé a s poněkud ohnutou špičkou. Dobře se rozrůstá vegetativně.

Rašeliník kostrbatý je jednodomý, jeho sporogon je tvořen asi 10 mm dlouhým štětem a dlouze stopkatou, kulovitou, tmavohnědou tobolkou, z počátku zakrytou kalyptrou. Vyrůstá ze samičích větví v horní části lodyžek.

Nejlépe ze všech mechů dokáže zadržovat vodu. Odspodu odumírá, ale nahoře stále dorůstá, může tak tvořit velké plochy, až desítky metrů.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

S rašeliníkem kostrbatým se nikdy nesetkáme na rašeliništích mimo les. Je to typicky lesní druh, který roste ve velkých a rozlehlých kobercích, na vlhkých lesních půdách, bažinách a mokřadech se slabě kyselou reakcí a s bohatstvím půdních živin. Je zvláště hojný v okolí lesních potůčků i v blízkosti stojatých vod. Nejvíce rozšířen v nadmořských výškách od 500–1500 m. V ČR poměrně běžný druh v rašeliništích ve vyšších polohách. V pohraničních horách Čech, v Brdech, na Českomoravské vrchovině, v Hrubém Jeseníku a Beskydech poměrně častý druh, v ostatních částech republiky vzácnější.

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

V terénu dobře rozpoznatelný a těžko zaměnitelný druh díky kostrbatě odstálým větevním lístkům. Kostrbatě odstálé lístky má i příbuzný rašeliník obrlý (Sphagnum teres), který je ovšem mnohem štíhlejší a bývá žlutavě nebo žlutohnědě zbarvený, dále dává přednost minerálně bohatším stanovištím.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RABŠTEJNEK, Otomar, PORUBA, Miroslav et SKUHROVEC, Josef. Lišejníky, mechorosty a kapraďorosty ve fotografii. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1987. 114 s.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]