RMS Lusitania

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o zaoceánském parníku. O stejnojmenné římské provincii pojednává článek Lusitánie.
RMS Lusitania
Lusitania 1907.jpg
13. září 1907: Lusitanie připlouvá do New Yorku na konci své panenské plavby
Základní údaje
Typ Zaoceánský parník
Majitel Cunard Line
Domovský přístav Liverpool
Objednána u John Brown & Co. Ltd, Clydebank, Skotsko
Zahájení stavby 16. června 1904
Spuštěna na vodu čtvrtek 7. června 1906
Panenská plavba 7. září 1907
Osud 7. května 1915 torpédována a potopena německou ponorkou U-20.
Poloha vraku Přibližně 7 mil (11,3 km) od majáku Old Head of Kinsale v hloubce 137 m
51°25′ s. š., 8°33′ z. d.
Sesterské lodě RMS Mauretania
Technická data
Prostornost 31 550 BRT
Výtlak 44 060 T
Délka 239,9 m
Šířka 26,5 m
Pohon 25 kotlů Scotch
4 parní turbíny Parsons
76 000 hp (56,67MW)
Rychlost 25 uzlů (46,3 km/h)
Maximální celodenní průměr 26,7 uzlů (49,4 km/h) dosažen v březnu 1914
Posádka 850
Kapacita 1. třída: 552
2. třída: 460
3. třída: 1 186
Celkem: 2 198

Lusitania byl luxusní zaoceánský parník (R. M. S. – Royal Mail Ship), vlastněný rejdařstvím Cunard Line a postavený v letech 1904–1907 v loděnici John Brown & Company ve skotském Clydebanku. Loď byla pojmenována podle Římské provincie Lusitánie, která je dnes součástí Portugalska. Během první světové války byla během německé ponorkové blokády Británie zaměřena a torpedována německou ponorkou U-20. Incident, který si vyžádal až 1 198 životů, se odehrál 7. května 1915. Loď se potopila během osmnácti minut 18 kilometrů od irského Old Head of Kinsale. Potopení lodi vyvolalo veřejné odsouzení Německa. Dva roky po potopení, v roce 1917, bylo potopení Lusitanie vydáváno Spojenými státy za důvod ke vstupu do války, aby se zakryla hlavní příčina amerického rozhodnutí vstoupit vojensky do první světové války.[zdroj?] Během války bylo potopení Lusitanie využíváno během nabírání armádních rekrutů ve Spojených státech.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Spuštění Lusitanie na vodu
Schéma jednotlivých palub lodi

Lusitania i její sesterská loď Mauretania byly postaveny za podpory britské Admirality, která Cunardu poskytla přes 2 500 000 liber výměnou za to, že v případě vstupu Velké Británie do války, budou obě lodi poskytnuty Royal Navy k přestavbě na pomocné křižníky.

Obě lodě, ač měly trochu rozdílný pohon (Mauretania byla o půl uzlu rychlejší), byly poháněny čtyřmi šrouby přímo napojenými na parní turbíny. Dosahovaly rychlosti cca 28 uzlů. V první světové válce měly být zabaveny admiralitou, ale nestalo se tak. Pouze Mauretania byla později zabavena a sloužila jako nemocniční loď (po válce se vrátila do služeb rejdařství Cunard a roku 1935 byla rozebrána).

Služba[editovat | editovat zdroj]

V letech 1907–1909 se Lusitania stala pětinásobným držitelem Modré stuhy Atlantiku. Za první světové války i nadále sloužila jako pasažérská loď.

Potopení Lusitanie[editovat | editovat zdroj]

Dne 1. května 1915 Lusitania opustila New York. Dne 7. května 1915 ve 13:30, týden po opuštění New Yorku, byla Lusitania na své cestě do Liverpoolu torpédována německou ponorkou U-20. Po zásahu jedním torpédem (občas mylně uváděno dvěma - patrně v důsledku překvapivě rychlého potopení během 18 minut) se Lusitania převrátila a s velkými ztrátami na životech potopila. Celkem při potopení zahynulo 1198 osob.

Pasažéři byli od cesty odrazováni inzerátem[1] z 22. dubna 1915, který varoval, že mezi Velkou Británií a Německem existuje válečný stav a loď může být v britských vodách potopena. Toto upozornění vydala samotná německá ambasáda ve Washingtonu, D. C.

Umělecké vyobrazení potopení lodi

Smrt tolika cestujících (z nichž bylo 128 Američanů) zvedla u veřejnosti vlnu antipatie vůči Německu a zcela obrátila veřejné mínění v otázce účasti Spojených států v první světové válce. Tato událost přispěla k tomu, že Spojené státy americké vstoupily do intenzivního diplomatického jednání s Německem, které roku 1916 přerušilo totální ponorkovou válku.[zdroj?]

Vojenský materiál a druhá exploze[editovat | editovat zdroj]

V lodním nákladu Lusitanie byla válečná munice[2][3], deklarovaná oficiálně jako zásilka másla[4]. Kapitán lodi vedl kurs přímo do pásma, které bylo pod blokádou. Po zásahu torpédem vybuchla pašovaná munice uskladněná v podpalubí, což téměř rozlomilo trup Lusitanie a vedlo k jejímu rychlému potopení.

Rok 1907 – Lusitanie po rekordní cestě

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.firstworldwar.com/features/lusitania.htm
  2. Ecce Homo - parník Lusitania [online]. [cit. 2016-01-30]. Dostupné online.  
  3. Potopení Lusitanie - jeden z milníků první světové války [online]. [cit. 2016-01-30]. Dostupné online.  
  4. SLANINA, Jaroslav. Lusitania – druhý Titanic! [online]. [cit. 2016-01-30]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]