Lublin R.XIII
| Lublin R-XIII | |
|---|---|
 Lublin R-XIIID | |
| Určení | průzkumný a pozorovací letoun |
| Výrobce | Zaklady Mechaniczne E.Plage i T.Laśkiewicz a LWS |
| Šéfkonstruktér | Jerzy S. Rudlicky |
| První let | 1931 |
| Zařazeno | 7. června 1932 |
| Uživatel | Lotnictwo Wojskowe |
| Vyrobeno kusů | 290 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lublin R-XIII byl polský jednomotorový dvoumístný průzkumný, pozorovací a spojovací letoun vyráběný ve 30. letech 20. století.
Vývoj a verze[editovat | editovat zdroj]
Letoun navrhl inženýr Jerzy Rudlicki v roce 1931 s motorem Škoda Whirlwind. Sériová výroba začala 17. září 1931 po objednání 50 kusů Departmentem Aeronautyki.
První stroje Lublin R-XIIIA vstoupily do služby 7. června 1932. Verze R-XIIIA bylo vyrobeno 30 kusů s oběžným kruhem TO-7 pro kulomet Vickers K[ujasnit] ráže 7,7 mm v prostoru pozorovatele a mírně odlišné verze R-XIIIB dalších 20 kusů s kruhy Rudlicky R-2. DA nechal pět strojů upravit na kurýrní pro vlastní potřebu. Prostor pozorovatele byl změněn na pasažérskou kabinu.
Na podzim 1931 byl první prototyp (výr. č. 54-15) přestavěn na plovákový letoun pro zkoušky u Morskiego Dywizjonu Lotniczego. Po zdařilých testech objednalo námořní letectvo tři exempláře R-XIIIbis/hydro s dřevěnými plováky zaměnitelnými za kolové podvozky. Letouny poté sloužily u říční eskadry.
V září 1932 továrna obdržela další zakázku od DA na 170 kusů R-XIII. Následovaly tak aerodynamicky vylepšené verze R-XIIIC s dvojím řízením (48 kusů), dva prototypy R-XIIIE a R-XIIIF s motory Whirlwind o vyšším výkonu 221 kW, 95 R-XIIID a výhledově 25 kusů inovované verze E s novými pohonnými jednotkami Škoda G-1620 Mors o 250 kW. S výjimkou sériových E byly dodány do ledna 1934. „Déčka“ se dodávala již s novým oběžným kruhem SS-22 pro zdvojené Vickersy, motor byl opatřen prstencem Townend s regulační žaluzií a tvarově byl zakryt i vstup vzduchu ke karburátoru. Stroje verzí A, B a C byly při opravách postupně upravovány na standard verze D.
Od roku 1934 byla vyráběna námořní plováková verze R-XIIIter/hydro s celkovou produkcí 10 kusů, které odpovídaly pozemním R-XIIID. Plováky již byly celoduralové britské firmy Short, vyráběné v podniku PZL. Následovala další zakázka na šest plovákových R-XIIIG/hydro.
Od listopadu 1933 se vyráběla série 25 kusů verze E a 50 kusů F, které měly oproti prototypům motory Mors. Firma výrobu takového počtu strojů nezvládala a na podzim 1935 vyhlásila bankrot. Po zestátnění podnik pod novým názvem LWS pokračoval ve výrobě objednaných R-XIIIF až do poloviny roku 1938.
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
R-XIII měly příhradové trupy svařeny z ocelových trubek a potaženy plátnem, na hřbetě překližkou a na přídi duralovými plechy. Z trubek byly také kostry ocasních ploch potažených plátnem. Křídlo bylo celodřevěné s překližkovým potahem na náběžné hraně a plátěným na zbytku. Křidélka byla opatřena aerodynamickým vyvážením ploškami na ramenech. Vrtule se používaly dvoulisté dřevěné Szomański, kovové se používaly výjimečně.
Bojové nasazení[editovat | editovat zdroj]
V roce 1939 sloužilo u jednotek 150 letadel R-XIII, z toho 50 strojů verzí R-XIIID a R-XIIIC u bojových jednotek, 30 strojů u cvičných jednotek, 30 strojů bylo v rezervě a asi 40 strojů v opravě. Letouny sloužily u eskader č. 13, 23, 33, 53 a 63. Plovákové stroje operovaly při obraně Helu i ostřelovaly Němce na Westerplatte.
K operačnímu nasazení R-XIII došlo i při konfliktu na polsko-slovenské hranici. Dne 6. září 1939 byl jeden R-XIIID (56-194) nad slovenským územím u obce Ostrovany sestřelen stíhačkou Avia B-534 a jeho posádka zahynula.
Během bojů bylo 40 letounů zničeno a 10 se podařilo ulétnout do Rumunska a Maďarska, kde byly zabaveny.
Specifikace[editovat | editovat zdroj]
Údaje platí pro R-XIIID[1]
.jpg)
Technické údaje[editovat | editovat zdroj]
- Rozpětí: 13,25 m
- Délka: 8,46 m
- Výška: 2,76 m
- Nosná plocha: 24,50 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 960 kg
- Vzletová hmotnost : 1330 kg
Výkony[editovat | editovat zdroj]
- Maximální rychlost u země: 195 km/h
- Cestovní rychlost: 165 km/h
- Dostup: 4 450 m
- Dolet: 600 km
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ BALOUS, Miroslav. Lublin R-XIII. Letectví a kosmonautika. Říjen 2011, čís. 10, s. 50 a 51. ISSN 0024-1156.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lublin R.XIII na polské Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lublin R.XIII na Wikimedia Commons - Kamufláže letounu Lublin R-XIII Archivováno 30. 10. 2017 na Wayback Machine.
