Pstruh duhový

Pstruh duhový
Vědecká klasifikace
Říše	Živočichové (Animalia)
Kmen	Strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád	lososotvární (Salmoniformes)
Čeleď	lososovití (Salmonidae)
Rod	pstruh (Salmo)
Binomické jméno
Oncorhynchus mykiss Walbaum, 1792
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss; Walbaum, 1792) je sladkovodní ryba z čeledi lososovitých, která žije v řekách Asie a Severní Ameriky, které odtékají do Tichého oceánu. Její anadromní verze, pstruh americký se vrací do sladkých vod ke tření po dvou či třech letech strávených na moři.

Pstruh duhový se pro potravu či rybaření rozšířil do nejméně pětačtyřiceti zemí světa a na všechny kontinenty kromě Antraktidy. V některých oblastech, kam patří jižní Evropa, Jižní Amerika a Austrálie, má negativní vliv na původní druhy, které buď napadá, nebo jim přebírá potravu, nebo přenáší choroby (např. rybomorka pstruží) a nebo se kříží s příbuznými druhy, které se vyskytují také na západě Severní Ameriky.

Taxonomie

Druh pojmenoval v roce 1792 Němec Johann Julius Walbaum podle kamčatských vzorů písma. V roce 1836 ho Richardson pojmenoval Salmo gairdneri a v roce 1855 vymyslel W. P. Gibbons jméno Salmo iridia, které bylo později opraveno na Salmo irideus. Všechna tato jména byla ale později zrušena, jelikož bylo rozhodnuto, že Walbaumovo označení přesněji vystihuje druh. Pozdější DNA testy zjistily, že je pstruh duhový více příbuzný pacifickým pstruhům než pstruhům obecným potočním nebo lososům obecným, a tak byl změněn jeho rod na Oncorhynchus a celé jméno na Oncorhynchus mykiss.

Zatímco dřívější přídomek iridia odpovídá v latině českému názvu duhový, název mykiss pochází z kamčatského místního názvu mykiža. Walbaum pojmenovával všechny druhy místními názvy.

Anadromní verze, která tráví většinu svého života v oceánu, má v Severní Americe název steelhead, v Austrálii ocean trout, zatímco v češtině existuje označení pstruh americký.

Životní cyklus

Pstuzi američtí jsou stejně jako lososi anadromní, což znamená, že se z oceánu vrací ke svým rodištím, kde se třou. Podobně jako losos obecný, i pstruh americký je iteroparní - může se třít vícekrát za život, což u ostatních ryb rodu Oncorhynchus neplatí. Potěr pstruha amerického zůstává v řece ještě asi rok, než odpluje do slaných vod, zatímco lososi obecní tam směřují hned po narození. V různých ročních obdobích migrují různé skupinky pstruhů. Někteří migrují v létě, tj. mezi květnem a říjnem, ještě než jejich reprodutkivní orgány dopsějí, což se stává právě při migraci ve sladké vodě. V létě migruje většina jedinců žijících v řece Columbii. Zbytek pstruhů amerických migruje v zimě, až poté, co jejich rozmonožovací orgány dospějí, mezi listopadem a dubnem. Maximální změřená délka života pstruha duhového je jedenáct let.

Potrava

Pstruzi duhoví jsou predátoři s rozmanitou potravou, jedí téměř vše, co se k nim dostane. Jejich pověst vybíravých ryb je pouze legendou, nejsou ale tolik rybožraví jako pstruzi obecní potoční nebo siveni a vystačí si se hmyzem, rybími vejci, menšími rybami (do třetiny jejich vlastní délky) a raky, společně s dalšími korýši. Někteří jedinci žijící v jezerech mohou dokonce jíst plankton. V tekoucích vodách, kde žijí lososi, pak jedí různá rybí vejce, včetně vajec lososů, ostatních pstruhů duhových, potěry, nebo zbytky mršin.

Délka a hmotnost

Když pstruzi rostou, tak se prodlužují a nabírají hmotnost. Vztah mezi délkou a hmotností není lineární a je vyjádřen vzorcem W = cL^b. W je hmotnost v librách, L je délka v palcích, b je 2,99 pro ryby ve stojatých vodách a 3,02 pro ryby v tekoucích vodách, zatímco c je 0,00042 pro ryby ve stojatých vodách a 0,00037 pro ryby v tekoucích vodách. To znamená, že pstruh duhový, který žije ve stojatých vodách a měří 46 centimetrů, váží něco přes 1 kilogram.

Hrozby a ochrana

Počet obyvatel pstruhu amerických se kvůli vlivům lidské činnosti i přírody snížil. Dvě evolucionálně významné jednotky (ESU) na západním pobřeží USA (v jižní Kalifornii a na horním toku řeky Columbie) patří mezi ohrožené druhy a dalších osm mezi obecně ohrožené druhy. Národní úřad námořního rybaření (NMFS) nabízí na své stránce detailní popis hrozeb. Ohrožena jihokalifornská jednotka se nachází jižně od mysu Point Conception a mezi její hlavní hrozby patří přehrady, betonové kanály, znečištění vody, čerpání podzemní vody, městské tepelné ostrovy a další produkty urbanizace.

Pstruhy duhové ohrožuje nemoc yersinióza, která se projevuje krvácením úst, ploutví a očí. Nemoc není přenosná na člověka.

Národní úřad námořního rybaření identifikoval ve Washingtonu, Oregonu a Kalifornii 15 oblastí výskytu, které nazval oblastmi odlišných populací. Jedenáct z těchto oblastí je zapsáno mezi ohroženými druhy a jedna z nich, na oregonském pobřeží, je dotčeným druhem, kam patří protože o ní nemá úřad k dispozici dost informací, aby ji mohl s jistotou zařadit mezi ohrožené druhy.

Pstruh duhový a jeho poddruhy jsou schválenými indikátory pro akutní testování toxicity ve vodě.

V roce 2010 předpokládá líheň oregonského ministerstva pro rybaření a divokou zvěř zdvojnásobit svou produkci z roku 2009, která byla zase o šedesát procent větší než ta v roce 2008. Tyto desítky tisíců mladých ryb budou vypuštěny na dolních tocích řek, aby mohly dospět ve vodách Tichého oceánu.

V roce 2010 deník Los Angeles Times informoval o tom, že písečník novozélandský zamořil vody výskytu pstruha duhového v horách svaté Moniky. Podle článku se populace písečníků rozšířila z Medea Creeku v Agoura Hills do dalších třiceti toků v okolí za čtyři roky. Podle výzkumu se takovýto rozmach populace uskutečnil, protože měkkýši cestovaly na výbavě různých dodavatelů a dobrovolníků.

Líhně jsou velkým ekologickým rizikem pro divoké populace pstruha amerického, jelikož pstruzi z líhní jsou typicky větší než divocí pstruzi a odsunují mladé divoké pstruhy z jejich optimálního prostředí, čímž jim berou větší šance na přežití.

Vztah ke člověku

Rybaření

Pstruh duhový a americký jsou ceněnými rybami k jídlu i rybaření. Obvyklých je hned několik metod rybaření. Pstruzi duhoví jsou populárním terčem pro muškaře, mohou se ale také lovit pomocí spinnerbaitů, vnadidel a woblerů. nebo za pomoci živých návnad, jako jsou máloštětinatci nebo střevle. Mezinárodní rybářská asociace IGFA považuje za rekord téměř 22 kilogramů těžkého pstruha, kterého ulovil Sean Konrad na břehu saskatchewanského Diefenbakerova jezera v září 2009.

Líhně a rybníky

První líheň pstruhů duhových byla otevřena v roce 1870 na San Leandro Creeku, přítoku zálivu sv. Františka. Produkce začala o rok později a líhli se zde jak pstruzi duhoví, tak pstruzi američtí. V roce 1875 proběhl jejich první vývoz, do newyorské Caledonie, o rok později pak do michiganského Northvillu. V roce 1877 začala další líheň na Campbell Creeku, přítoku řeky McCloud nedaleko hory Mount Shasta. Bohužel se zde ale čistý pstruh duhový smíchal s poddruhem pstruhem duhovým Stonovým.

Rybníky se pstruhy duhovými jsou rozšířené v mnoha zemích světa. Od padesátých letech produkce roste, především v Evropě, ale nedávno také v Chile. V roce 2007 bylo po celém světě vyprodukováno přes 604 tisíc tun pstruhu obecných s cenou přes 2,5 miliardy amerických dolarů. Největším producentem je Chile. Tam, stejně jako v Norsku, jsou pstruzi chovaní ve slané vodě a také bývají exportovaní. Produkce pro tuzemský trh stoupla především v Itálii, Německu, Francii, Dánsku a Španělsku, mezi další velké výrobce patří Spojené státy, Spojené království a Írán.

Na pobřeží Pugetova zálivu, na washingtonském pobřeží Tichého oceánu a na přítocích řeky Columbie existují indiánské rybářské oblasti pstruhu amerických.

Vyšlechtěné formy

Jednou z barevných mutací pstruha duhového je pstruh duhový zlatý, který má především nažloutlou barvu, nemá typická zelená a hnědá pole, ale zůstal mu červený pruh uprostřed těla. Pstruh duhový palominový je pak křížencem normálního pstruha duhového a zlaté mutace. Pstruh duhový zlatý by ale neměl být zaměňován se pstruhem duhovým kalifornským.

Potrava

V západních kuchyních je pstruh duhový oblíbeným jídlem a je rybařen jak divoký, tak rybniční. Má jemné maso a mírnou chuť, ale někteří pstruzi z rybníků či jezer mají hrubší chuť, která nechutná zrovna každému. Mnoho nakupujících si tedy raději ověří zdroj ryby, než ji koupí. Nejlepší jsou divocí pstruzi, jejichž potrava se skládá z korýšů (např. blešivec), hmyzu (např. mouchy) a raků. Tmavěčervené až oranžové maso znamená, že se jedná buď o anadromní verzi pstruha duhového (pstruh americký), nebo že se jedná o nedivokého pstruha, kterého krmili potravou s vysokým obsahem astaxanthinu. Maso pstruha amerického má stejnou barvu jako lososí maso a je chutnější než maso pstruha duhového.

Poddruhy

Mezi poddruhy patří:

• Pstruh duhový Gairdnerův - ve Washingtonu, Idahu a Montaně
• Pstruh duhový Beardsleeův - endemit Půlměsícového jezera ve Washingtonu
• Pstruh duhový Newberryův - Kalifornie, jihovýchod Oregonu, některé části Nevady
• Pstruh duhový kalifornský - jihozápad USA
• Pstruh duhový eaglelakeský - endemit Orlího jezera v Kalifornii
• Pstruh duhový jihokalifornský - v řekách Santa Maria a Tijuana v Kalifornii a v Mexiku

Externí odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rainbow trout na anglické Wikipedii.

• Pstruh duhový v atlasu ryb na CHYTEJ.cz

Galerie pstruh duhový na Wikimedia Commons