Prostor s mírou
Prostor s mírou je neprázdná množina, ve které chceme měřit délky, obsahy, objemy, případně kvantity, s mírou, jakožto funkcí, která jejím podmnožinám přiřazuje jejich „velikost“. Prostory s mírou jsou základním předmětem zájmu teorie míry, což je odvětví matematiky, které se zabývá zobecněním pojmu objemu.
Na teorii míry je vystavěna moderní[Pozn 1] teorie integrálu a využívá ji i jeden ze dvou hlavních přístupů k teorii pravděpodobnosti vycházející z pojmu pravděpodobnostní prostor, což je prostor s mírou, která výsledkům náhodného pokusu přiřazuje jejich pravděpodobnosti.
Požadavek na měřitelnost všech podmnožin libovolné množiny může vést[Pozn 2] k Banachově-Tarského paradoxu[1], proto se používá složitější definice, v níž není vyžadováno, aby všechny podmnožiny byly měřitelné. Podle této definice je prostor s mírou tvořen třemi složkami:
- množinou , jejíž části chceme měřit,
- souborem všech měřitelných podmnožin množiny ,
- funkcí přiřazující každé měřitelné množině její „velikost“ – nějakou nezápornou hodnotu, která může být i nekonečná.
Definice
[editovat | editovat zdroj]Prostor s mírou je uspořádaná trojice , kde[2][3]
Jednoduše lze říci, že prostor s mírou je měřitelný prostor s mírou na .
Příklad
[editovat | editovat zdroj]Uvažujme množinu . Na konečných množinách bývá -algebra obvykle celá potenční množina značená . Nechť
- ,
pak lze potenční množinu vypsat výčtem prvků:
a míru definujeme jako:
- ,
takže (díky aditivitě míry) a (z definice míry).
Tím dostaneme prostor s mírou . Tento prostor je pravděpodobnostním prostorem, protože . Míra odpovídá alternativnímu (Bernoulliho) rozdělení s které se používá například jako model házení poctivou mincí.
Prostory s mírou
[editovat | editovat zdroj]- Konečně měřitelné prostory jsou prostory vybavené konečnou mírou.
- Pravděpodobnostní prostory jsou konečně měřitelné prostory vybavené pravděpodobnostní mírou, tj. mírou, která množině přiřazuje míru .
- -konečně měřitelné prostory jsou prostory, jejichž míra je -konečná.[4]
- Úplně měřitelné prostory jsou prostory vybavené úplnou mírou.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ „Moderní“ v tomto případě znamená vytvořená na začátku 20. století.
- ↑ Pokud předpokládáme platnost axiomu výběru.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Measure space na anglické Wikipedii.
- ↑ TAO, Terence. An introduction to measure theory. Los Angeles: [s.n.], 2011. 267 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-26. S. 3. (anglicky) Archivováno 26. 5. 2015 na Wayback Machine.
- ↑ KOSOROK, Michael R. Introduction to Empirical Processes and Semiparametric Inference. New York: Springer, 2008. ISBN 978-0-387-74977-8. S. 83. (anglicky)
- ↑ KLENKE, Achim. Probability Theory. Berlin: Springer, 2008. Dostupné online. ISBN 978-1-84800-047-6. DOI 10.1007/978-1-84800-048-3. S. 18. (anglicky)
- ↑ ANOSOV, D.V. Encyclopedia of Mathematics [online]. EMS Press, 2010 [cit. 2020-12-14]. Kapitola Measure space. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KLENKE, Achim. Probability Theory. Berlin: Springer, 2008. Dostupné online. ISBN 978-1-84800-047-6. DOI 10.1007/978-1-84800-048-3. S. 33. (anglicky)