Prokop Kumpošt

brig gen. Prokop Kumpošt
brig gen. Prokop Kumpošt
Narození	18. července 1894; Hněvkovice; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	22. dubna 1959 (ve věku 64 let); Rataje nad Sázavou; Československo
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Místo pohřbení	Zbraslavice
Národnost	česká
Alma mater	Vysoká škola válečná Bukurešť
Povolání	voják
Nábož. vyznání	Římskokatolická církev
Rodiče	Josef Kumpošt
Příbuzní	čtyři sourozenci
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Brig. gen. Prokop Kumpošt (18. července 1894 Hněvkovice – 22. dubna 1959 Rataje nad Sázavou) byl československý legionář, generál a důstojník československé armády v zahraničí během druhé světové války.

Život

Před první světovou válkou

Prokop Kumpošt se narodil 18. července 1894 v Hněvkovicích na Havlíčkobrodsku v rodině učitele Josefa Kumpošta. Mezi lety 1909 a 1913 studoval na učitelském ústavu v Kutné Hoře, poté působil jako učitel.

První světová válka

Dne 26. října 1914 nastoupil Prokop Kumpošt prezenční vojenskou službu v Kutné Hoře, v rámci které absolvoval školu pro důstojníky v záloze. Trpěl zdravotními problémy a proto byl na italskou frontu odeslán až k 1. květnu 1916. Zde působil jako velitel čety a byl postupně povyšován až do hodnosti kadeta aspiranta. Dne 24. května 1917 byl u vesnice Hudi Log těžce raněn do hlavy a padl do zajetí. Po vyléčení pobýval v zajateckých táborech. Do československých legií vstoupil 5. května 1918. Zařazen byl jako velitel čety 33. československého střeleckého pluku, v bojové činnosti byl ale silně limitován starým zraněním, kvůli kterému absolvoval tři reoperace. Od 1. října 1918 působil jako pobočník velitele československého depositu ve Folignu a to do 1. srpna 1919. Dosáhl hodnosti nadporučíka.

Mezi světovými válkami

K 1. srpnu 1919 nastoupil Prokop Kumpošt službu u československé vojenské mise v Římě jako konceptní důstojník. Dne 20. srpna 1920 se vrátil do Prahy, aby po absolvování informačního kurzu u Ministerstva národní obrany nastoupil jako historicky první československý vojenský atašé v Rumunsku. Během své služby zde vystudoval Vysokou školu válečnou v Bukurešti. Zpět do Československa se vrátil v listopadu 1924, následně sloužil na velitelství 11. pěší divize v Košicích. Od června 1926 do září 1933 byl zařazen jako referent studijní skupiny 2. oddělení hlavního štábu v Praze. Absolvoval několik zdokonalovacích kurzů, v roce 1930 byl na zkušené u vyšších jednotek jugoslávské armády. Od září 1933 do září 1934 působil jako velitel praporu u pěšího pluku 29 v Jindřichově Hradci, poté opět u hlavního štábu v Praze a to do 30. dubna 1937. K tomuto datu se stal vojenským atašé ve Varšavě. Dosáhl hodnosti plukovníka.

Druhá světová válka

Polsko

Po německé okupaci v březnu 1939 se Prokop Kumpošt odmítl vrátit do nově zřízeného Protektorátu Čechy a Morava a proto na něj 22. srpna 1939 vydal Lidový soud v Berlíně zatykač. Prokop Kumpošt se mezitím ve Varšavě zapojil do vyjednávání s polskou stranou o vzniku československých zahraničních jednotek na území Polska. Přes jeho osobu procházely veškeré protokoly československých dobrovolníků do těchto jednotek se hlásících. Spolupracoval s londýnským exilem jakož i vedením Obrany národa v Praze. Byl zapojen i do odbojové organizace Drak vzniklé v Polsku a provádějící sabotážní akce na území protektorátu. Po vypuknutí druhé světové války se po zjištění, že se situace pro Polsko nevyvíjí dobře, připojil se svými spolupracovníky k příslušníkům polského hlavního štábu a 17. září 1939 přešel do Rumunska.

Rumunsko

V Rumunsku se stal Prokop Kumpošt zástupcem plk. Heliodora Píky, který zde působil jako nejvyšší představitel československého zahraničního odboje. Prováděli zpravodajskou činnost a pomáhali zajišťovat přesun proudu dobrovolníků prchajících z protektorátu k československé armádě v zahraničí. Politická situace v Rumunsku, která začínala mít proněmecký směr jim začala situaci komplikovat. Dne 11. října 1940 byl zatčeni příslušníky Železné gardy, ale na zásah Iona Antonesca byli propuštěni a 14. října zem opustili a to pouhý den před vstupem německé armády na území Rumunska.

Turecko

Prokop Kumpošt společně Heliodorem Píkou a dalšími československými důstojníky pokračovali ve své činnosti v Turecku. Navázali zde spolupráci s britskou a sovětskou zpravodajskou službou, po Píkově odjezdu do Moskvy se Prokop Kumpošt stal náčelníkem československé vojenské mise v Istanbulu. V této funkci působil do 29. března 1942, kdy musel urychleně Turecko opustit kvůli zradě šifranta Vasila Roznijčuka, díky které byl dekonspirován.

Střední východ

Po přesunu do Káhiry byl Prokop Kumpošt v dubnu 1942 ustanoven styčným důstojníkem u britského vrchního velitelství pro Střední východ. Dne 1. listopadu téhož roku byl přeřazen na post náčelníka štábu československé vojenské mise v Jeruzalémě, po její reorganizaci na Československý administrativní štáb pro Střední východ byl 1. prosince 1943 ustanoven jejím velitelem.

Závěr druhé světové války

Ke 13. září 1944 byl Prokop Kumpošt povolán do Londýna, aby se zde stal přednostou I. odboru Ministerstva národní obrany. V březnu 1945 se přesunul do Košic a začal tuto funkci vykonávat na postupně osvobozovaných územích Československa. Do Prahy se vrátil 14. května téhož roku.

Po druhé světové válce

Funkci přednosty I. odboru Ministerstva národní obrany vykonával Prokop Kumpošt až do 31. října 1946. K 1. červnu 1945 byl povýšen do hodnosti brigádního generála. Od 1. listopadu 1946 do 30. listopadu 1947 byl ustanoven velitelem 15. divize v Kolíně, poté do 15. března 1948 zatímním posádkovým velitelem Velké Prahy a poté předsedou odvolacího kárného výboru. K 1. srpnu 1949 byl komunistickou mocí přeložen do výslužby, následně nuceně vystěhován z Prahy do Ratají nad Sázavou a v roce 1950 degradován na vojína. Pracoval jako noční hlídač v Zásmukách, kam byl nucen z Ratají dojíždět. Zemřel náhle dne 22. dubna 1959 v budově pošty v Ratajích nad Sázavou na infarkt myokardu. Rehabilitován byl až po roce 1989 a v roce 1991 mu byla vrácena hodnost brigádního generála. Pohřben je ve Zbraslavicích.

Vyznamenání

Československá revoluční medaile
Československá medaile Vítězství
Medaglia della Guerra 1915−1918
Pamětní mediale italského sjednocení
Československý válečný kříž 1939
Československá medaile za zásluhy I. st.
Pamětní medaile československé armády v zahraničí
Řád čestné legie III. tř.
Croix de guerre avec palme
Africká hvězda
Hvězda 1939–1945
Řád jugoslávské koruny IV. třídy
Řád rumunské koruny 5. třídy
Řád rumunské hvězdy V. třídy
Řád Vasův
Medaglia della Campagna
Řád znovuzrozeného Polska

Odkazy

Literatura

Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945.. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005. 350 s. Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 164–165.

Externí odkazy