Portál:Vietnam/ČLÁNEK/Archiv
Toto je archiv článků, které se objevily na portálu Vietnam
2009
[editovat zdroj]Březen
[editovat zdroj]Vietnamský đồng (někdy jen dong) je měna používaná ve Vietnamu od 3. března 1978. Vydává ji Vietnamská Státní Banka (Ngân hàng Nhà nước Việt Nam). Její symbol je ₫. Přibližně 1000 ₫ se rovná jedné koruně. Ve vietnamštině, dong znamená měď. dnes platí mince v hodnotách 200₫, 500₫, 1000₫, 2000₫ a 5000₫ a bankovky v hodnotách 100₫, 200₫, 500₫, 1000₫, 2000₫, 5000₫, 10 000₫, 20 000₫, 50 000₫, 100 000₫, 200 000₫ a 500 000₫. Na všech bankovkách, až na 100₫, je vyobrazen Ho Či Min. Vietnamci mohou také používat dong pro všechny měny přidáním označením země.
Jelikož je dong velice malá, tak Vietnamci požívají označení 1 dong pro 1000 dongů.
Celý článek • Další články o Vietnamu • Archiv
Duben
[editovat zdroj]
Ho Xuan Huong (vietnamsky: Hồ Xuân Hương) (konec 18. století – začátek 19. století) byla vietnamská básnířka, jedna z nejslavnějších a nejpopulárnějších osobností dějin vietnamské literatury. Psala poesii i čínsky, avšak známou se stala hlavně díky své tvorbě ve vietnamštině.
Zachovalo se necelých padesát čtyřveršových a osmiveršových básniček psaných vietnamsky ve formě tchangských sedmislabičných básní, u dalších je autorství sporné. Její poesie vyniká originálním spojením vysoké formy a nízkého obsahu, třebaže ten zůstává pouze v rovině dvojsmyslů a slovních hříček. Obvyklé lyrické ódy na krásu krajiny nebo na některé předměty (vějíř, houpačka) tak často evokují zároveň i erotické významy. Několik básniček má satirický tón, dělá si v nich posměšky např. z buddhistických mnichů. Poesie Ho Xuan Huong je ve Vietnamu dodnes velmi oblíbená a mnoho lidí umí některé její texty recitovat nazpaměť.
Celý článek • Další články o Vietnamu • Archiv
Květen
[editovat zdroj]Rudá řeka (čínsky pchin-jinem Hóng Hé, znaky 红河, vietnamsky Sông Hồng) je řeka na jihu ČLR (Jün-nan) a na severu Vietnamu. Je dlouhá 1183 km. Povodí má rozlohu přibližně 158 000 km².
Pramení na Jünnanské vysočině a na horním a středním toku teče převážně v hluboké dolině. Koryto oplývá velkým množstvím peřejí. Na dolním toku protéká přímořskou nížinou. Ústí do zálivu Bakbo Jihočínského moře, přičemž vytváří deltu Bakbo o rozloze přibližně 15 000 km². Hlavní přítoky jsou řeka Lo zleva a Černá řeka zprava.
Řekou protéká nejvíce vody v období letního monzunu. Průměrný průtok vody činí přibližně 3800 m³/s a maximální 35 000 m³/s. Při povodních se úroveň hladiny zvedá o 10 až 12 m. V deltě je hlavní tok i jednotlivá ramena obehnána hrázemi na ochranu před povodněmi. Řeka unáší ročně až 130 Mt pevných částic, které dávají její vodě charakteristický červený odstín.
Voda z řeky se ve velké míře využívá na zavlažování a to především pro potřeby pěstování rýže. Vodní doprava je možná na dolním toku. Do města Hanoj, které leží ve vzdálenosti 175 km od moře mohou plout námořní lodě. Na řece leží města Cho-kchou (ČLR), Laokaj, Jenbaj, Hanoj a v deltě Hajfon (Vietnam).
Celý článek • Další články o Vietnamu • Archiv
Červen
[editovat zdroj]
Národní park Phong Nha-Ke Bang (vietnamsky: Vườn quốc gia Phong Nha-Kẻ Bàng; anglicky: Phong Nha-Ke Bang National Park) je národní park ve Vietnamu. Pro svou jedinečnost byl zařazen do seznamu světového dědictví UNESCO. Phong Nha-Ke Bang je rezervace rozkládající se na krasovém území. Phong Nha-Ke Bang je 50 km severně od Đồng Hới (provincie Quang Binh), 44 km severně od Letiště Đồng Hới, 450 km jižně od Hanoje. Park pokrývá 857,54 km2. V parku má 300 jeskyní a grottoes s celkovou délkou 126 km. V dubnu 2009, britští průzkumníci objevili nové jeskyně zde Son Dong jeskyně. Jsou deklarované Son Dong největší jeskyně na světě. Phong Nha-Ke Bang také biologická diverzita.
Červenec
[editovat zdroj]
Hoi An (vietnamsky Hội An) je malé město ve středním Vietnamu, v provincii Quang Nam (vietnamsky Quảng Nam), situované při ústí řeky Thu Bon (vietnamsky Thu Bồn). V roce 2002 mělo přes 80 000 obyvatel . Od 16. století bylo toto místo významným námořním přístavem, významným pro celý region pevninské části Jihovýchodní Asie. Evropané znali město v době jeho největší slávy v 16.-17. století pod jménem Faifo. Díky tomu, že se zde usazovali cizí obchodníci, smísilo se zde při výstavbě města velké množství architektonických stylů. Historické jádro města se dochovalo v autentické podobě do dnešních dnů a je památkově chráněno. Pro svůj jedinečný ráz a zachovalost byl Hoi An v roce 1999 připsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.