Portál:Mariánské Lázně/Článek/Plány

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Články které pravděpodobně budou jako další vybrané články

2023[editovat zdroj]

Duben 2023[editovat zdroj]

Josef Dionys Halbmayr, uváděn též jako Josef Dionys Halbmayer (11. března 1813 Au u Mnichova2. října 1879 Mariánské Lázně, byl rakouský a český politik německé národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu a starosta Mariánských Lázní.

Narodil se v Bavorsku. Byl nadaným studentem, ale brzy mu umřel otec a pak (i kvůli sporům o dědictví s matkou) žil v těžké sociální situaci. Vyučil se v restauracích v Mnichově, Augsburku, Bayreuthu a Würzburgu. Roku 1835 přišel do Mariánských Lázní jako číšník. V roce 1838 se oženil s Louisou Klingerovou a roku 1842 převzal od tchána místní hotel Klinger. Hotel zásadně přebudoval a rozšířil. Přikupoval i další pozemky a domy, nejen v samotném městě. Patřil mu uhelný důl u Falknova (dnešní Sokolov) a parní mlýn v Plzni (koupil ho od podnikatele a politika Františka Hýry. Postupně se stal jedním z nejbohatších a nejvlivnějších občanů Mariánských Lázní. V letech 1843–1848, 1861–1864 a 1867–1873 byl starostou města.

V 60. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. V zemských volbách v březnu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii obchodních a živnostenských komor (obvod Cheb). Mandát obhájil ve volbách roku 1870. Ve volbách roku 1872 zvolen nebyl, ale dodatečně sem nastoupil roku 1876 místo Georga Habermanna. Opětovně byl zvolen ve volbách roku 1878. Politicky patřil k takzvané Ústavní straně (liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik).

Více→

Květen 2023[editovat zdroj]

Hamrnický zámeček, dříve Hamrnický dvůr (německy Hammerhof), je jedna z nejstarších staveb v blízkosti Mariánských Lázní. Nachází se mezi nádražím Mariánské Lázně a sídlem Hamrníky, v dnešním katastrálním území Úšovice. Objekt je památkově chráněn jako zámek Hammerhof, v současnosti je však v dezolátním stavu.

Záznam z roku 1657 uvádí existenci svobodného dvora na Kosím potoce, zvaného Froschhammer. Toto jméno bylo nejspíše převzato podle mlýna, který stál u Kosího potoka ještě před dvorem, resp. podle hamru, který zde byl ještě před ním. Záznam z roku 1657 uvádí existenci svobodného dvora na Kosím potoce, zvaného Froschhammer. Toto jméno bylo nejspíše převzato podle mlýna, který stál u Kosího potoka ještě před dvorem, resp. podle hamru, který zde byl ještě před ním.

Nově vystavěný zámeček byl určen k rekreaci tepelských premonstrátů a byly zde prováděny i léčebné kúry. K tomuto léčení však byly využívány prameny z Františkových Lázní. Po otevření klášterních lázní přímo u pramenů, se zámeček stal častým místem výletů lázeňských hostů. Byl zde hostinec, kavárny a od lázní sem vedla silnice lemovaná kaštanovou alejí. V roce 1832 byl v okolí zámečku vybudován park, v němž byly pěšiny a lavičky. Do dnešních dnů z parku přetrval pouze Dub u Hamrnického zámečku, který je chráněn jako památný.

Více→

Červen 2023[editovat zdroj]

Mariánské Lázně v letech 19021952 provozovala malou tramvajovou síť. Stejně jako v několika dalších městech (např. Jihlava nebo Olomouc) byla důvodem vzniku tramvajové dopravy železnice, respektive nádraží, které bylo situováno poměrně daleko od centra města. Mariánské Lázně byly železnicí s okolním světem spojeny v roce 1872. Od té doby jezdily od železniční stanice do středu města hotelové omnibusy, které však kapacitně příliš nevyhovovaly. Proto se často diskutovalo o zavedení koňské nebo parní tramvaje. Na přelomu 19. a 20. století byla městskou radou vybrána nabídka budapešťské společnosti Ganz, která počítala s výstavbou elektrické tramvaje. V létě 1901 byla zahájena výstavba vozovny, o něco později začaly terénní úpravy pro položení kolejí.

Pravidelný provoz byl zahájen 12. května 1902 na trati o rozchodu 1000 mm spojující nádraží s centrem města. Tramvaje jezdily na jednokolejné trati o délce přibližně 2300 m se třemi krátkými výhybnami. Malá vozovna, ke které vedla 200 m dlouhá manipulační kolej, byla umístěna poblíž železniční stanice. Mariánskolázeňská pouliční dráha měla rovněž jedno (později dvě) prvenství: jako jediná v Česku vystoupala do nadmořské výšky více než 600 m. Navíc po ukončení provozu tramvají v Českém Těšíně šlo o nejmenší tramvajový provoz ve státě.

Ve 20. a 30. letech minulého století se několikrát jednalo o prodloužení tratě (např. k Lesnímu prameni), k tomu však nikdy nedošlo. Po 2. světové válce bylo rozhodnuto starý, opotřebovaný a nevyhovující tramvajový provoz nahradit moderním dopravním prostředkem – trolejbusem. Poslední tramvaje v Mariánských Lázních vyjely 26. dubna 1952 (administrativně byla dráha zrušena až k 31. prosinci 1952).

Více→