Přeskočit na obsah

Pomník československým legionářům v Jekatěrinburgu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pomník československým legionářům v Jekatěrinburgu
Základní údaje
AutorGennadij Ivanovič Beljankin
Rok vzniku17. listopadu 2008
Popis
Materiáluralský mramor
Umístění
UmístěníMichajlovský hřbitov
StátRuskoRusko Rusko
Zeměpisné souřadnice
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pomník československým legionářům v Jekatěrinburgu je monument na Michajlovském hřbitově v ruském Jekatěrinburgu, v místech posledního odpočinku bezmála 400 československých legionářů, kteří v letech 1918–1919 padli při bojích ve městě a jeho okolí. Pomník byl vystavěn roku 2008 na náklady České republiky.

Historické okolnosti

[editovat | editovat zdroj]

Jekatěrinburg byl jakožto strategické místo Transsibiřské magistrály od 25. července 1918 do července 1919 v rukou československých legií. Legionáři si tu zřídili své středisko, trávili zde dovolenou, provozovali nemocnice, nacházelo se zde velitelství generála Radoly Gajdy, československý generální konzulát i pobočka Československé národní rady.

V oblasti průmyslového Uralu měli ovšem bolševici mnoho stoupenců, tvrdé střety tak probíhaly nejenom při dobývání města, ale i později v okolí. Své padlé spolubojovníky pohřbívali legionáři na místě vyhrazeném na zdejším Michajlovském hřbitově. Po ústupu Čechoslováků byly náhrobky odstraněny a místo bylo dále užíváno k pohřbívání.[1][2]

Českoslovenští legionáři v Jekatěrinburgu v roce 1918

Pomník byl slavnostně odhalen 17. listopadu 2008 za účasti předsedy poslanecké sněmovny, náměstka ministryně obrany, velvyslance ČR v Rusku, generálního konzula ČR v Jekatěrinburgu, gubernátora Sverdlovské oblasti či starosty Jekatěrinburgu. Čestnou stráž drželi představitelé ruských historických klubů v uniformách československých legií. Veškeré náklady na výstavbu platila česká strana, z celkových 3,5 milionu Kč uhradilo 1,5 milionu ministerstvo obrany, 2 miliony darovala soukromá firma.[zdroj?]

Pomník je zhotoven z černého a červeného mramoru na žulovém podstavci. Na svislých deskách jsou uvedena jména 358 legionářů a připomíná se dalších 30 neidentifikovaných osob. Na centrální stéle je pod československým lvem vytesán nápis v češtině, slovenštině a ruštině:[3][4][5][6]

ČESKOSLOVENSKÝM LEGIONÁŘŮM, / KTEŘÍ POLOŽILI ŽIVOT / NA CESTĚ KE SVOBODNÉ VLASTI

ČESKOSLOVENSKÝM LEGIONÁROM, / KTORÍ POLOŽILI ŽIVOT / NA CESTE K SLOBODNEJ VLASTI

ЧЕХОСЛОВАЦКИМ ЛЕГИОНЕРАМ, / ПАВШИМ / НА ПУТИ К СВОБОДНОЙ РОДИНЕ

Návštěvy představitelů České republiky

[editovat | editovat zdroj]
  • Roku 2013 položil k pomníku věnec předseda vlády Petr Nečas.[7]
  • Roku 2017 položil k pomníku věnec prezident republiky Miloš Zeman.[8]
  1. Bitva o Jekatěrinburg. www.legiefilm.cz [online]. [cit. 2018-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-17. 
  2. Reportáž z ruského hřbitova, kam se letí poklonit Češi. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2013-05-29 [cit. 2018-01-07]. Dostupné online. 
  3. ŘEPKA, Milan. Jekatěrinburg – pomník československým legionářům [online]. Praha: Československá obec legionářská, 2008-11-18 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. Čeští legionáři získali pomník až po devadesáti letech. iDNES.cz [online]. 2008-11-18 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. 
  5. KABRHELOVÁ, Lenka; HROMÁDKA, Martin. Po 90 letech se českoslovenští legionáři dočkali památníku v Jekatěrinburgu. iROZHLAS [online]. Praha: Český rozhlas, 2008-11-17 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. 
  6. Jekatěrinburg [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2018-01-10]. Kapitola Hřbitov a památník Obětí 1. světové války – čs. legionářů. Dostupné online. 
  7. Cesta do Ruska otevřela českým firmám dveře na tamní trh, zhodnotil Nečas. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2018-01-10]. 
  8. Zeman na Urale chválil Zetor, pak dostal doktorát a uctil legionáře. iDNES.cz [online]. 2017-11-24 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]