Pomník československým legionářům v Jekatěrinburgu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pomník československým legionářům v Jekatěrinburgu
Autor Gennadij Ivanovič Beljankin
Rok vzniku 17. listopadu 2008
Materiál uralský mramor
Umístění Michajlovský hřbitov
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pomník československým legionářům v Jekatěrinburgu je monument v místech posledního odpočinku bezmála 400 československých legionářů, kteří v letech 1918–1919 padli při bojích v Jekatěrinburgu a okolí. Vystavěn byl roku 2008 na náklady České republiky.

Historické okolnosti[editovat | editovat zdroj]

Jekatěrinburg byl jakožto strategické místo Transsibiřské magistrály od 25. července 1918 do července 1919 v rukou československých legií. Legionáři si tu zřídili své středisko, trávili zde dovolenou, provozovali nemocnice, nacházelo se zde velitelství generála Radoly Gajdy, československý generální konzulát i pobočka Československé národní rady.

V oblasti průmyslového Uralu měli ovšem bolševici mnoho stoupenců, tvrdé střety tak probíhaly nejenom při dobývání města, ale i později v okolí. Své padlé spolubojovníky pohřbívali legionáři na místě vyhrazeném na zdejším Michajlovském hřbitově. Po ústupu Čechoslováků byly náhrobky odstraněny a místo bylo dále užíváno k pohřbívání.[1][2]

Pomník[editovat | editovat zdroj]

Pomník byl slavnostně odhalen 17. listopadu 2008 za účasti předsedy poslanecké sněmovny, náměstka ministryně obrany, velvyslance ČR v Rusku, generálního konzula ČR v Jekatěrinburgu, gubernátora Sverdlovské oblasti či starosty Jekatěrinburgu. Čestnou stráž drželi představitelé ruských historických klubů v uniformách československých legií. Veškeré náklady na výstavbu platila česká strana, z celkových 3,5 milionu Kč uhradilo 1,5 milionu ministerstvo obrany, 2 miliony darovala soukromá firma.[zdroj?]

Pomník je zhotoven z černého a červeného mramoru na žulovém podstavci. Na svislých deskách jsou uvedena jména 358 legionářů a připomíná se dalších 30 neidentifikovaných osob. Na centrální stéle je pod československým lvem vytesán nápis v češtině, slovenštině a ruštině:[3][4][5][6]

ČESKOSLOVENSKÝM LEGIONÁŘŮM, / KTEŘÍ POLOŽILI ŽIVOT / NA CESTĚ KE SVOBODNÉ VLASTI

ČESKOSLOVENSKÝM LEGIONÁROM, / KTORÍ POLOŽILI ŽIVOT / NA CESTĚ K SLOBODNEJ VLASTI

ЧЕХОСЛОВАЦКИМ ЛЕГИОНЕРАМ, / ПАВШИМ / НА ПУТИ К СВОБОДНОЙ РОДИНЕ

Návštěvy představitelů České republiky[editovat | editovat zdroj]

  • Roku 2013 položil k pomníku věnec předseda vlády Petr Nečas.[7]
  • Roku 2017 položil k pomníku věnec prezident republiky Miloš Zeman.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bitva o Jekatěrinburg. www.legiefilm.cz [online]. [cit. 2018-01-07]. Dostupné online. 
  2. Reportáž z ruského hřbitova, kam se letí poklonit Češi. Aktuálně.cz [online]. 2013-05-29 [cit. 2018-01-07]. Dostupné online. 
  3. ŘEPKA, Milan. Jekatěrinburg – pomník československým legionářům [online]. Praha: Československá obec legionářská, 2008-11-18 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. 
  4. Čeští legionáři získali pomník až po devadesáti letech. iDNES.cz [online]. 2008-11-18 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. 
  5. KABRHELOVÁ, Lenka; HROMÁDKA, Martin. Po 90 letech se českoslovenští legionáři dočkali památníku v Jekatěrinburgu [online]. Praha: Český rozhlas, 2008-11-17 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. 
  6. Jekatěrinburg [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2018-01-10]. Kapitola Hřbitov a památník Obětí 1. světové války – čs. legionářů. Dostupné online. 
  7. Cesta do Ruska otevřela českým firmám dveře na tamní trh, zhodnotil Nečas. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2018-01-10]. 
  8. Zeman na Urale chválil Zetor, pak dostal doktorát a uctil legionáře. iDNES.cz [online]. 2017-11-24 [cit. 2018-01-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]