Pomník Josefa Jungmanna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pomník Josefa Jungmanna
Pomník Josefa Jungmanna (detail)
Pomník Josefa Jungmanna (detail)
Základní údaje
Autor Václav Levý
Ludvík Šimek
Rok vzniku 1878
Kód památky 39804/1-1036 (PkMISSezObr)
Umístění
Umístění Jungmannovo náměstí
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pomník Josefa Jungmanna tvoří dominantu Jungmannova náměstí v Praze 1, na křižovatce Jungmannovy ulice a ulice 28. října.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stavbu pomníku Josefa Jungmanna inicioval František Palacký, předseda Svatoboru, spolu se svým zetěm Františkem Ladislavem Riegerem roku 1866. Oslovili sochaře Václava Levého, který v té době pracoval v Římě, a architekta Antonína Barvitia. Levý studoval sochy ve Vatikánu a vytvořil skicu a malý model sochy. Idea osvícence jako sedící postavy se svitkem a perem je převzata z antiky. Práce na pomníku byla přerušena Levého onemocněním a náhlou smrtí roku 1870. Zakázku pak převzal Levého přítel a spolupracovník Ludvík Šimek, který použil původní skicu, předložil dvě varianty[1] a sochu roku 1872 dokončil. Základní kámen k pomníku položil roku 1873 první předseda spolku Svatobor František Palacký. Socha byla odlita ve Vídni, podstavec podle návrhu Antonína Barvitia zhotovila firma E. Ackermann z bavorského Weisenstadtu.[2]

Pomník byl slavnostně odhalen 15. května 1878 za účasti stovek spolků a cechů a tisíců občanů včetně venkovanů v krojích. Koncertoval spolek Hlahol a hlavní projev přednesl druhý předseda Svatoboru František Ladislav Rieger.[3][4] Při této příležitosti byl Františkánský plácek přejmenován na Jungmannovo náměstí a někdejší Široká ulice na ulici Jungmannovu.[5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Bronzová socha sedícího učence je umístěna na 4 m vysokém kamenném soklu ze syenitu, mramoru a žuly a obklopena kruhovým záhonem s květinami. Na profilovaném a odstupňovaném základu pomníku je hranol z leštěného syenitu, na přední straně ozdobený mosazným vavřínovým věncem. Na levé straně je kovový nápis: JOSEF /JUNGMANN a na opačné straně letopočet: MDCCCLXXVII. Na zadní straně je pod znakem spolku Svatobor nápis: POSTAVIL / SVATOBOR. Hladká část podstavce je nahoře zakončena profilovanou římsou, naspodu zdobenou bronzovým vlysem s girlandou tvořenou vavřínovými festony. Horní část pomníku tvoří bohatě profilovaný podstavec sochy.

Josef Jungmann je zpodoben sedící v křesle, s mírně skloněnou hlavou a levou nohou vysunutou dopředu. V levé ruce, kterou se opírá o křeslo, drží rozvinutý svitek, pravá ruka spočívá na koleni a drží psací brk. Je oblečen do redingotu, s pláštěm přehozeným přes ramena a splývajícím vzadu k zemi.

Socha patří i díky původní skice Václava Levého k nejlepším Šimkovým dílům. Celková kompozice je dílem zkušeného umělce a nenásilně využitá drapérie pláště sceluje obrys sochy. Pomník má intimitu i velikost, je životný, aniž by byl přetížen realismem, je uměřený a přece dost slavnostní pro památku skromného učence.[6] Kvalita sochy vynikne zejména ve srovnání s mladším pomníkem J. E. Purkyně z roku 1961, který lze považovat za nepodařenou obdobu původní Levého kompozice.

Pomník je kulturní památka České republiky evidovaná v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: 39804/1-1036.[7]

Pomníky Josefa Jungmanna[editovat | editovat zdroj]

  • Pískovcový pomník Josefa Jungmanna (1874), Olovnice, dle modelu Ladislava Šimka, kameník František Kdýr[8]
  • Litinová bysta na kamenném soklu, před rodným domem Josefa Jungmanna, Hudlice[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČT 24, 2014, Pomníky
  2. Poche E, 1985, s. 39
  3. Slavnost odhalení pomníku Jungmannova. Pražský denník. 1878-05-16, roč. 13, čís. 113, s. 1. Dostupné online [cit. 2015-12-05]. (česky) 
  4. Slavnost Jungmannova. Světozor. 1878-05-31, roč. 12, čís. 22, s. 275. Dostupné online [cit. 2015-12-05]. (česky) 
  5. Hrubešová E, Hrubeš J, 2002, str. 100
  6. Market.TI: Ludvík Šimek
  7. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-05-24]. Identifikátor záznamu 151841 : pomník J. Jungmanna. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  8. Olovnice, Jungmannův pomník
  9. Památník Josefa Jungmanna, Hudlice. www.kultura.cz [online]. [cit. 2015-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-08. 

Článek byl sestaven s využitím podkladů NPÚ.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Eva Hrubešová, Josef Hrubeš, Pražské sochy a pomníky, nakl. Petrklíč Praha 2002, str. 100, ISBN 80-7229-076-2
  • Růžena Baťková, Umělecké památky Prahy 2. - Nové Město, Vyšehrad, Academia Praha 2000, ISBN 80-200-0627-3
  • Emanuel Poche, Prahou krok za krokem, Panorama Praha 1985, s. 39

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]