Polní maršálové nacistického Německa
Vzhled
Hodnost generál polní maršál (německy Generalfeldmarschall) byla nejvyšší hodnost dvou složek německého Wehrmachtu – Heeru (pozemní vojsko) a Luftwaffe (letectvo). U Kriegsmarine (námořnictvo) jí odpovídala hodnost velkoadmirála.
Hodnost generál polní maršál byla převzata z Německého císařství.
Dne 19. července 1940, měsíc po pádu Francie, bylo povýšeno 12 generálů do hodnosti generála polního maršála.[1]
Seznam
[editovat | editovat zdroj]Jméno | Obrázek | Životní data | Datum povýšení | Složka | Osud |
---|---|---|---|---|---|
Werner von Blomberg | 2. září 1878 – 13. března 1946[2] |
[2] (ve věku 57 let) |
1. dubna 1936Heer | Po jmenování generálem polním maršálem pokračoval ve funkci ministra obrany. Kvůli svým opatrným názorům ohledně anšlusu Rakouska a možné válce s Československem byl nakonec po nátlaku přinucen v roce 1938 odstoupit. Za druhé světové války mu nebylo svěřeno žádné velení. Zemřel v březnu 1946 ve spojenecké věznici v Norimberku.[3][2] | |
Hermann Göring | 12. ledna 1893[4] – 15. října 1946[4] |
1938 | Luftwaffe | ||
Fedor von Bock | 3. prosince 1880[5] – 4. května 1945[5] |
[6] (ve věku 59 let) |
19. července 1940Heer | Po svém povýšení velel Skupině armád Střed při německé invazi do Sovětského svazu z června 1941. Nepodařilo se mu však dobýt Moskvu a kvůli zdravotním obtížím byl odvolán.[7] Poté v lednu 1942 velel Skupině armád Jih, ale v červenci téhož roku po pomalém postupu za operace Blau odvolán.[8] Zbytek války strávil v tzv. Vůdcově záloze. Byl zabit i s rodinou, když jeho automobil napadl spojenecký stíhač pět dní před koncem války.[7] | |
Eduard von Böhm-Ermolli | 12. února 1856 – 9. prosince 1941 |
1940 | Heer | ||
Walter von Brauchitsch | 4. října 1881[9] – 18. října 1948[9] |
[1] (ve věku 58 let) |
19. července 1940Heer | ||
Wilhelm Keitel | 22. září 1882[10] – 16. října 1946[10] |
[11] (ve věku 57 let) |
19. července 1940Heer | ||
Albert Kesselring | 20. listopadu 1885[12] – 16. července 1960[12] |
1940 | Luftwaffe | ||
Günther von Kluge | 30. října 1882[13] – 18. srpna 1944[13] |
1940 | Heer | ||
Wilhelm von Leeb | 5. září 1876[14] – 29. dubna 1956[14] |
1940 | Heer | ||
Wilhelm List | 14. května 1880 – 17. srpna 1971 |
1940 | Heer | ||
Erhard Milch | 30. března 1882 – 25. ledna 1972 |
1940 | Luftwaffe | ||
Walter von Reichenau | 8. října 1884[15] – 17. ledna 1942[15] |
1940 | Heer | ||
Gerd von Rundstedt | 12. prosince 1875[16] – 24. února 1953[16] |
1940 | Heer | ||
Hugo Sperrle | 7. února 1885[17] – 2. dubna 1953[17] |
1940 | Luftwaffe | ||
Erwin von Witzleben | 4. prosince 1881[18] – 8. srpna 1944[18] |
1940 | Heer | ||
Georg von Küchler | 30. května 1881 – 25. května 1968 |
1942 | Heer | ||
Erich von Manstein | 24. listopadu 1887[19] – 11. června 1973[19] |
1942 | Heer | ||
Erwin Rommel | 15. listopadu 1891[20] – 14. října 1944[20] |
1942 | Heer | ||
Ernst Busch | 6. července 1885 – 17. července 1945 |
1943 | Heer | ||
Ewald von Kleist | 8. srpna 1881[21] – 13. listopadu 1954[21] |
1943 | Heer | ||
Friedrich Paulus | 23. září 1890[22] – 1. února 1957[22] |
1943 | Heer | ||
Wolfram von Richthofen | 10. října 1885 – 12. července 1945 |
1943 | Luftwaffe | ||
Maximilian von Weichs | 12. listopadu 1881 – 27. června 1954 |
1943 | Heer | ||
Walter Model | 24. ledna 1891[23] – 21. dubna 1945[23] |
[24] (ve věku 53 let) |
1. března 1944Heer | Model, přezdívaný „Hitlerův hasič“, byl nasazován na fronty, kde byli Němci ve svízelné situaci. V době povýšení velel Skupině armád Sever, záhy však byl převelen do čela Skupina armád Jih, k níž brzy získal velení i nad Skupinou armád Střed. V srpnu 1944 byl postaven do čela německých vojsk na západě ve Francii, kde měl čelit zdrcující spojenecké ofenzívě. O tři týdny později byl vrchního velení zbaven, velel již pouze Skupině armád B. Dokázal odrazit spojeneckou výsadkovou operaci Market Garden a velel poslední velké ofenzívě Německa na západě, avšak byl poražen a se zbytky svých armád zatlačen do Porúří. Před kapitulací volil raději sebevraždu.[25] | |
Robert von Greim | 22. června 1882 – 24. května 1945 |
1945 | Luftwaffe | ||
Ferdinand Schörner | 12. června 1892[26] – 2. července 1973[26] |
1945 | Heer |
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b MITCHAM, Samuel W. Men of Barbarossa. Commanders of the German Invasion of Russia, 1941. [s.l.]: Casemate Publishers, 2009. 256 s. Dostupné online. ISBN 978-1935149156. S. 9. (anglicky)
- ↑ a b c ZABECKI, David T. World War II in Europe: An Encyclopedia. [s.l.]: Routledge, 2015. 1550 s. Dostupné online. ISBN 9781135812423. S. 234. (anglicky)
- ↑ NOLAN, Cathal J. The Concise Encyclopedia of World War II. [s.l.]: ABC-CLIO, 2010. 1322 s. ISBN 978-0-313-33050-6. S. 170–171. (anglicky)
- ↑ a b OREL, Josef. Největší vojevůdci 2. světové války. Frýdek-Místek: Alpress, 2010. 583 s. ISBN 978-80-7362-757-7. S. 138.
- ↑ a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 41.
- ↑ Men of Barbarossa, s. 40.
- ↑ a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 43.
- ↑ The Concise Encyclopedia of World War II, s. 174.
- ↑ a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 50.
- ↑ a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 216.
- ↑ Men of Barbarossa, s. 24.
- ↑ a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 220.
- ↑ a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 232.
- ↑ a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 258.
- ↑ a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 361.
- ↑ a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 384.
- ↑ a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 408.
- ↑ a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 501.
- ↑ a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 281.
- ↑ a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 372.
- ↑ a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 230.
- ↑ a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 343.
- ↑ a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 296.
- ↑ Největší vojevůdci 2. světové války, s. 297.
- ↑ The Concise Encyclopedia of World War II, s. 734.
- ↑ a b Největší vojevůdci 2. světové války, s. 388.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Polní maršálové nacistického Německa na Wikimedia Commons