Přeskočit na obsah

Polní maršálové nacistického Německa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hodnost generál polní maršál (německy Generalfeldmarschall) byla nejvyšší hodnost dvou složek německého Wehrmachtu – Heeru (pozemní vojsko) a Luftwaffe (letectvo). U Kriegsmarine (námořnictvo) jí odpovídala hodnost velkoadmirála.

Hodnost generál polní maršál byla převzata z Německého císařství.

Dne 19. července 1940, měsíc po pádu Francie, bylo povýšeno 12 generálů do hodnosti generála polního maršála.[1]

Seznam

[editovat | editovat zdroj]
Jméno Obrázek Životní data Datum povýšení Složka Osud
Werner von Blomberg 2. září 1878
–
13. března 1946[2]		 1. dubna 1936[2]
(ve věku 57 let)		 Heer Po jmenování generálem polním maršálem pokračoval ve funkci ministra obrany. Kvůli svým opatrným názorům ohledně anšlusu Rakouska a možné válce s Československem byl nakonec po nátlaku přinucen v roce 1938 odstoupit. Za druhé světové války mu nebylo svěřeno žádné velení. Zemřel v březnu 1946 ve spojenecké věznici v Norimberku.[3][2]
Hermann Göring 12. ledna 1893[4]
–
15. října 1946[4]		 1938 Luftwaffe
Fedor von Bock 3. prosince 1880[5]
–
4. května 1945[5]		 19. července 1940[6]
(ve věku 59 let)		 Heer Po svém povýšení velel Skupině armád Střed při německé invazi do Sovětského svazu z června 1941. Nepodařilo se mu však dobýt Moskvu a kvůli zdravotním obtížím byl odvolán.[7] Poté v lednu 1942 velel Skupině armád Jih, ale v červenci téhož roku po pomalém postupu za operace Blau odvolán.[8] Zbytek války strávil v tzv. Vůdcově záloze. Byl zabit i s rodinou, když jeho automobil napadl spojenecký stíhač pět dní před koncem války.[7]
Eduard von Böhm-Ermolli 12. února 1856
–
9. prosince 1941		 1940 Heer
Walter von Brauchitsch 4. října 1881[9]
–
18. října 1948[9]		 19. července 1940[1]
(ve věku 58 let)		 Heer
Wilhelm Keitel 22. září 1882[10]
–
16. října 1946[10]		 19. července 1940[11]
(ve věku 57 let)		 Heer
Albert Kesselring 20. listopadu 1885[12]
–
16. července 1960[12]		 1940 Luftwaffe
Günther von Kluge 30. října 1882[13]
–
18. srpna 1944[13]		 1940 Heer
Wilhelm von Leeb 5. září 1876[14]
–
29. dubna 1956[14]		 1940 Heer
Wilhelm List 14. května 1880
–
17. srpna 1971		 1940 Heer
Erhard Milch 30. března 1882
–
25. ledna 1972		 1940 Luftwaffe
Walter von Reichenau 8. října 1884[15]
–
17. ledna 1942[15]		 1940 Heer
Gerd von Rundstedt 12. prosince 1875[16]
–
24. února 1953[16]		 1940 Heer
Hugo Sperrle 7. února 1885[17]
–
2. dubna 1953[17]		 1940 Luftwaffe
Erwin von Witzleben 4. prosince 1881[18]
–
8. srpna 1944[18]		 1940 Heer
Georg von Küchler 30. května 1881
–
25. května 1968		 1942 Heer
Erich von Manstein 24. listopadu 1887[19]
–
11. června 1973[19]		 1942 Heer
Erwin Rommel 15. listopadu 1891[20]
–
14. října 1944[20]		 1942 Heer
Ernst Busch 6. července 1885
–
17. července 1945		 1943 Heer
Ewald von Kleist 8. srpna 1881[21]
–
13. listopadu 1954[21]		 1943 Heer
Friedrich Paulus 23. září 1890[22]
–
1. února 1957[22]		 1943 Heer
Wolfram von Richthofen 10. října 1885
–
12. července 1945		 1943 Luftwaffe
Maximilian von Weichs 12. listopadu 1881
–
27. června 1954		 1943 Heer
Walter Model 24. ledna 1891[23]
–
21. dubna 1945[23]		 1. března 1944[24]
(ve věku 53 let)		 Heer Model, přezdívaný „Hitlerův hasič“, byl nasazován na fronty, kde byli Němci ve svízelné situaci. V době povýšení velel Skupině armád Sever, záhy však byl převelen do čela Skupina armád Jih, k níž brzy získal velení i nad Skupinou armád Střed. V srpnu 1944 byl postaven do čela německých vojsk na západě ve Francii, kde měl čelit zdrcující spojenecké ofenzívě. O tři týdny později byl vrchního velení zbaven, velel již pouze Skupině armád B. Dokázal odrazit spojeneckou výsadkovou operaci Market Garden a velel poslední velké ofenzívě Německa na západě, avšak byl poražen a se zbytky svých armád zatlačen do Porúří. Před kapitulací volil raději sebevraždu.[25]
Robert von Greim 22. června 1892
–
24. května 1945		 26. dubna

1945

(ve věku 52 let)

 Luftwaffe Na konci druhé světové války byl v dubnu 1945 povolán Adolfem Hitlerem do obklíčeného Berlína, kde po odvolání Hermanna Göringa převzal funkci vrchního velitele Luftwaffe. Do města přiletěl společně s testovací pilotkou Hannou Reitsch a byl krátce nato povýšen na polního maršála. V den kapitulace třetí říše byl zajat americkými jednotkami v Rakousku. V rámci sovětsko-americké výměny zajatců měl být předán Sovětskému svazu, avšak v obavě z NKVD spáchal v Salcburku sebevraždu požitím kyanidové kapsle. [26]
Ferdinand Schörner 12. června 1892[27]
–
2. července 1973[27]		 1945 Heer

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. 1 2 MITCHAM, Samuel W. Men of Barbarossa. Commanders of the German Invasion of Russia, 1941. [s.l.]: Casemate Publishers, 2009. 256 s. Dostupné online. ISBN 978-1935149156. S. 9. (anglicky)
  2. 1 2 3 ZABECKI, David T. World War II in Europe: An Encyclopedia. [s.l.]: Routledge, 2015. 1550 s. Dostupné online. ISBN 9781135812423. S. 234. (anglicky)
  3. ↑ NOLAN, Cathal J. The Concise Encyclopedia of World War II. [s.l.]: ABC-CLIO, 2010. 1322 s. Dostupné online. ISBN 978-0-313-33050-6. S. 170–171. (anglicky)
  4. 1 2 OREL, Josef. Největší vojevůdci 2. světové války. Frýdek-Místek: Alpress, 2010. 583 s. ISBN 978-80-7362-757-7. S. 138.
  5. 1 2 Největší vojevůdci 2. světové války, s. 41.
  6. ↑ Men of Barbarossa, s. 40.
  7. 1 2 Největší vojevůdci 2. světové války, s. 43.
  8. ↑ The Concise Encyclopedia of World War II, s. 174.
  9. 1 2 Největší vojevůdci 2. světové války, s. 50.
  10. 1 2 Největší vojevůdci 2. světové války, s. 216.
  11. ↑ Men of Barbarossa, s. 24.
  12. 1 2 Největší vojevůdci 2. světové války, s. 220.
  13. 1 2 Největší vojevůdci 2. světové války, s. 232.
  14. 1 2 Největší vojevůdci 2. světové války, s. 258.
  15. 1 2 Největší vojevůdci 2. světové války, s. 361.
  16. 1 2 Největší vojevůdci 2. světové války, s. 384.
  17. 1 2 Největší vojevůdci 2. světové války, s. 408.
  18. 1 2 Největší vojevůdci 2. světové války, s. 501.
  19. 1 2 Největší vojevůdci 2. světové války, s. 281.
  20. 1 2 Největší vojevůdci 2. světové války, s. 372.
  21. 1 2 Největší vojevůdci 2. světové války, s. 230.
  22. 1 2 Největší vojevůdci 2. světové války, s. 343.
  23. 1 2 Největší vojevůdci 2. světové války, s. 296.
  24. ↑ Největší vojevůdci 2. světové války, s. 297.
  25. ↑ The Concise Encyclopedia of World War II, s. 734.
  26. ↑ Greim, Ritter von, Robert - TracesOfWar.com. www.tracesofwar.com [online]. [cit. 2026-05-13]. Dostupné online.
  27. 1 2 Největší vojevůdci 2. světové války, s. 388.


Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Polní_maršálové_nacistického_Německa&oldid=25880750“