Politický systém Chorvatska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Chorvatská republika je zastupitelská demokracie, parlamentní republika. Výkonnou moc zastává předseda vlády, Rada ministrů (vláda) a prezident. Chorvatský parlament (Sabor) je jednokomorový, může mít 100 až 160 poslanců, kteří jsou voleni na čtyřleté volební období. Prezident republiky je volen přímo občany, volba je dvoukolová, hlava státu je volena na pětileté funkční období a prezidentem nemůže být občan zvolen více než dvakrát za sebou.

Politické strany[editovat | editovat zdroj]

  • Chorvatské demokratické společenství (Hrvatska demokratska zajednica, HDZ)
  • Chorvatští nezávislí demokraté (Hrvatski nezavisni demokrati, HND)
  • Chorvatská lidová strana (Hrvatska narodna stranka, HNS)
  • Chorvatská rolnická strana (Hrvatska seljačka stranka, HSS)
  • Chorvatská sociálně liberální strana (Hrvatska socijalno-liberalna stranka, HSLS)
  • Liberální strana (Liberalna stranka, LS)
  • Chorvatská strana práva (Hrvatska stranka prava, HSP)
  • Akce sociálních demokratů Chorvatska (Akcija socijaldemokrata Hrvatske, ASH)
  • Sociálně-demokratická strana – Chorvatská strana demokratických přeměn (Socijaldemokratska partija – Hrvatska stranka demokratskih promjena, SDP-HSDP)
  • Istrijský demokratický svaz (Istarski demokratski savez, IDS)
  • Pirátská strana Chorvatska (Piratska stranka Hrvatska)
  • Srbská národní strana (Srpska narodna stranka, SNS)

Chorvatští prezidenti[editovat | editovat zdroj]

č. Jméno a příjmení Nástup do úřadu Odstoupení z úřadu Komentář
1. Franjo Tuđman 30. května 1990 10. prosince 1999 první chorvatský prezident po získání nezávislosti, autoritativní politik, před ukončením mandátu zemřel
2. Vlatko Pavletić 10. prosince 1999 2. února 2000 pouze dočasně
3. Zlatko Tomčić 2. února 2000 18. února 2000 pouze dočasně
4. Stjepan Mesić 18. února 2000 18. února 2010
5. Ivo Josipović 19. února 2010 18. února 2015 zvolen 10. ledna 2010
6. Kolinda Grabarová Kitarovićová 18. února 2015 18. února 2020
7. Zoran Milanović 18. února 2020 dosud zvolen 5. ledna 2020

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HLOUŠEK, Vít. Chorvatsko: Mezi pokušením autoritarismu a evropskou integrací. In: Ladislav Cabada, a kol. Nové demokracie střední a východní Evropy : komparace politických systémů. Praha: Oeconomica, 2008. ISBN 978-80-245-1388-1. S. 260–281.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]