Přeskočit na obsah

Podolský most

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o mostu u vesnice Podolsko (obec Podolí I) v jižních Čechách. O mostech v pražské čtvrti Podolí pojednává článek Seznam mostů v Praze.
Tento článek je o mostu z roku 1943 přes Orlickou přehradní nádrž. O původním podolském mostu, přemístěném na Lužnici, pojednává článek Stádlecký most.
Podolský most přes Vltavu
Pamětní deska na mostě Podolsko
Podolský most se starým řetězovým mostem.

Podolský most (dříve most Klementa Gottwalda[1]) je železobetonový silniční most přes řeku Vltavu v okresu Písek, v Jižních Čechách. Je součástí silnice spojující Tábor a Písek a leží mezi obcemi Podolí I a Temešvár.

Historie a charakteristika mostu

Most byl vybudován mezi lety 1939 a 1943, aby nahradil starý řetězový most vybudovaný v roce 1848. Tento most byl v roce 1960 v souvislosti s výstavbou Orlické přehrady rozebrán a přemístěn na řeku Lužnici, k vesnici Stádlec, a je známý jako Stádlecký most.

Návrh mostu byl ve 30.letech 20. století oceněn na architektonické výstavě v Paříži, kde v roce 1937 získal Zlatou medaili a byl nazván Le beau pont de l´Europe (Krásný most Evropy). Další ocenění získal v roce 1939 na výstavě v belgickém Lutychu. Projekt mostu připravili V. Janák, J. Brebera a L. Pacholík ve spolupráci s Ing. J. Blažkem.

Za druhé světové války byl most důležitou dopravní spojnicí. Oba břehy Vltavy navíc v roce 1945 tvořily demarkační linii mezi americkou a sovětskou částí osvobozovaného Československa. V dubnu a květnu 1945 sloužil most jako ústupová cesta části německých jednotek do amerického zajetí. Vojáci americké 3. armády zde v květnu 1945 čekali dva týdny na příjezd sovětských vojsk.[zdroj?] (v roce 2000 zde byla odhalena pamětní deska).

Krátce po osvobození se Podolský most stal svědkem zločinů proti lidskosti ze strany sovětských vojáků.[zdroj?] Na pravém břehu byli internováni němečtí vojáci Luftwaffe se svými rodinami. Ženy a dívky zde byly zneužívány, mnoho z nich zde raději spáchalo sebevraždu, včetně jejich mužů a otců. V roce 2011 byla část obětí exhumována německou vládní organizací Volksbund Deutsche Kriegsgräberfürsorge e.V.[2]

Technické údaje

Most je dlouhý 510 m a tvoří ho několik oblouků, z nichž ten největší má rozpon 150 m a krajní 36,65 m. Na pravém vltavském břehu je 6 polí, na levém jen dvě. Šířka mostu je pouhých 8,5 m (6,5 m vozovka a 1+1 m tvoří chodníky). Vozovka leží ve výšce 55-65 m nad řekou. Šířka klenby ve vrcholu oblouků je 7,5 metru, v patkách 9,5 metru, vzepětí klenby hl. oblouku je 41,8 metru, jeho tloušťka je 2,0 m. Hlavní klenba nese další dvě menší, polokruhové klenby stejné šířky - 7,5 metru, tlusté 0,75 m. Vzepětí osmi menších kleneb je 9,8 metru. Na stavbu mostu bylo spotřebováno 1 200 tun ocelové výztuže, 6 920 tun cementu a 6 300 m³ dřeva. Zpracováno bylo celkem 20 900 tun betonu. Most postavila za tehdejších 26 milionů korun firma Ing. B. Hlava. [3]

Reference

  1. File:Bundesarchiv Bild 183-30382-0001, VIII. Friedensfahrt, Fahrerfeld.jpg, popisek snímku německého Bundesarchivu z roku 1955
  2. Jan Ciglbauer. Květen 1945 u Podolského mostu. severniceskobudejovicko.cz, 14. srpen 2015
  3. Naše mosty historické a současné, Dušan Josef, 1984

Externí odkazy

http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/brana-do-nebes-zelezobetonovy-obloukovy-most-pres-vltavu-v-podolsku/

http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/ing-dr-jan-blazek-zapomenuty-odbornik/