Přeskočit na obsah

Plzeň zastávka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Plzeň zastávka
Stav k roku 2015
Stav k roku 2015
StátČeskoČesko Česko
KrajPlzeňský
MěstoPlzeň
UlicePřeštická
Souřadnice
Plzeň zastávka
Plzeň zastávka
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice752956
TraťPlzeň – Železná Ruda-Alžbětín
V provozu od1905
Dopravní koleje1[1]
Nástupiště (nástupní hrany)1 (1)[1]
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaměstská hromadná doprava
Služby ve staniciVnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v Eurech
Kód památky10685/4-5013 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plzeň zastávka je železniční zastávka, která se nachází v km 95,893 tratě Plzeň – Železná Ruda-Alžbětín v obvodu stanice Plzeň hlavní nádraží.[2] Nachází se na Jižním Předměstí Plzně, krajského města Plzeňského kraje. Zastávku tvoří samostatně stojící výpravní budova s jedním nástupištěm, jež je od 29. června 1995 památkově chráněna.[pozn. 1][3]

Historie a popis budovy

[editovat | editovat zdroj]

Zřízení nové zastávky na trati z Plzně do Železné Rudy evokovala výstavba vojenské nemocnice. V roce 1905 byl k nástupišti umístěn provizorní dřevěný přístřešek, jenž měla roku 1917 nahradit novobarokní výpravní budova s prosklenou verandou od inženýra Roberta Buriana, která však realizována nebyla z důvodu jejího navrženého stylu, jenž se již nehodil do nové prvorepublikové éry. Dalším neuskutečněným projektem byl plán od architekta budovy nádraží v České Třebové Vojtěcha Krcha, inspirovaný gočárovským kubismem, který byl přímo pověřen Ministerstvem drah Československé republiky.[4] Ředitelstvím státních drah v Plzni byl nakonec vybrán návrh pražského architekta Miloše Fikra, autora budovy nádraží v Plzni-Křimicích,[5] jenž se v mnohém podobal návrhu jeho předchůdce. Stavbou byla roku 1926 pověřena firma Františka Jenče, Františka Hladečka a Františka Krofta. Výpravní budova s nástupištěm byla dokončena v roce 1927.[6]
Dvoupodlažní, podsklepená výpravní budova zastávky Plzeň zastávka (dřívějšími názvy Plzeň-nemocnice a Plzeň město) po své osobité architektonické stránce kloubí prvky art deco a kubismu. Do rizalitu, skrze nějž je veden soukromý vchod do čtyř bytových jednotek, jež skrývají nadzemní podlaží budovy, je vsazena trojice hodin kruhového tvaru. Exteriér i interiér budovy je proložen jehlancovými a půlkruhovými prvky.

V přízemní, veřejné části se vedle prostorného vestibulu nacházela dvojice čekáren, pokladna, úschovna zavazadel, nádražního občerstvení a sociální zařízení. Vyjmenované prostory byly v 50. letech 20. století přestavěny na obchody.[6]

Počátkem roku 2005 byla chátrající, památkově chráněná budova zrekonstruována a do přízemí bylo v květnu 2014 umístěno multikulturní centrum s komunitní uměleckou dílnou a galerií neziskové organizace Plzeň Zastávka.[7]

Popis zastávky

[editovat | editovat zdroj]

V zastávce je vnější nástupiště o délce 253 m, nástupní hrana se nachází ve výšce 380 mm nad temenem kolejnice. Cestujícím je k dispozici přístřešek. Nástupiště je vybaveno osvětlením, které je spínáno automaticky. O jízdách vlaků jsou cestující informováni rozhlasem pomocí zařízení INISS, které je standardně ovládáno z CDP Praha.[2]

  1. a b Plánek stanice Plzeň hlavní nádraží. Portál Provozování dráhy. SŽDC, březen 2019. 
  2. a b Staniční řád železniční stanice Plzeň hlavní nádraží. Plzeň: Správa železnic, 2022. 
  3. Železniční stanice Plzeň-zastávka. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. 
  4. Plzeň – zastávka: kubistická budova nádraží. Vlakem za železnou oponu [online]. Česká televize [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. 
  5. DOMANICKÝ, Petr. Pracovna republiky: architektura Plzně v letech 1918-1938. Plzeň: Západočeská galerie v Plzni, 2018. 249 s. ISBN 978-80-88027-23-2. Kapitola Vznik republiky a dvacátá léta, s. 55. 
  6. a b KŘÍŽKOVÁ, Alena. Železniční stanice Plzeň-nemocnice 1926–1927. Plzeňský architektonický manuál [online]. [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. 
  7. O nás. Plzeň Zastávka [online]. [cit. 2023-02-26]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • DOMANICKÝ, Petr. Pracovna republiky: architektura Plzně v letech 1918-1938. Plzeň: Západočeská galerie v Plzni, 2018. 249 s. ISBN 978-80-88027-23-2.
  1. Na území Plzně jsou památkově chráněné ještě výpravní budovy hlavního nádraží a stanice Plzeň-Jižní Předměstí.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]