Plameňák malý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPlameňák malý
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád plameňáci (Phoenicopteriformes)
Čeleď plameňákovití (Phoenicopteridae)
Rod plameňák (Phoeniconaias)
Binomické jméno
Phoeniconaias minor
(E. Geoffroy Saint-Hilaire, 1798)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plameňák malý (Phoeniconaias minor) je nejpočetnější druh plameňáka žijící zejména v Africe.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Největší množství plameňáků malých žije ve východní Africe v oblasti Velké příkopové propadliny v Keni a okolních státech a v jižní Africe. Jejich celková populace se odhaduje na více než 2,5 miliónu. Nejsou vázáni na jednu oblast - migrují na vzdálenosti až tisíců kilometrů. Kromě Afriky se vyskytují ještě v severozápadní Indii v oblasti Rann of Katch a přilehlé části Pákistánu. Zaletují i do jižní Evropy, kde v koloniích plameňáka růžového výjimečně i hnízdí.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Phoeniconaias minor

Dospělí jedinci se vyznačují sytě růžovou barvou, mají u kořene široký zahnutý zobák rudé barvy s černým koncem, barva očí je žlutooranžová. Dospívají ve věku 3 až 4 let. Doba hnízdění je nepravidelná a závisí na vhodných podmínkách. Ptáci staví hnízdní kolonie ve stojaté vodě, pro stavbu hnízd kupolovitého tvaru využívají zejména bahno. Samice klade obvykle jedno vejce; mláďata se líhnou po čtyřech týdnech, jsou šedivě zbarvená a brzy opouštějí hnízdo. Poté zůstávají společně s ostatními mláďaty ve skupinách v kolonii a rodiče je hlídají společně; krmí je kašovitým výměškem. Hnízdiště leží zejména ve východní Africe - k největším patří silně alkalické jezero Natron a jeho okolí. Bylo doloženo, že ve volné přírodě se mohou ptáci dožít věku až 50 let. Mimo dobu hnízdění se potulují, přeletují zpravidla v noci a létají rychlostí až 60 km/h.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Potravu plameňáka malého tvoří především jezerní fytoplankton - sinice rodu modularia a druhu spirulina platensis. Potravu si obstarává buď u břehů jezer nebo plave na hladině. Vodu filtruje zobákem, přičemž používá jazyka jako pístu k jejímu nasávání.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2017.2. 14. září 2017. Dostupné online. [cit. 2017-09-24]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]