Pistole vz. 52

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pistole vz. 52
Pistole vz. 52
Pistole vz. 52
Typ samonabíjecí pistole
Místo původu ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Historie služby
Ve službě ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Používána 1952-2013
Historie výroby
Konstruktér Jan Kratochvíl, Jaroslav Kratochvíl
Navrženo 1952
Výrobce Česká zbrojovka
Vyrobeno kusů cca 200 000 ks
Základní údaje
Hmotnost 950 g (prázdná)
1 040 g (nabitá)
Délka 209 mm
Délka hlavně 120 mm
Typ náboje 7,62 × 25 mm Tokarev
9 mm Luger
Ráže 7,62 mm
9 mm
Úsťová rychlost 480 m/s (7,62 x 25 mm Tokarev)
398 m/s (9 mm Luger)
Účinný dostřel 50 m
Maximální dostřel 1 800 m
Zásobování municí schránkový zásobník na 8 nábojů

Pistole vz. 52 je samonabíjecí pistole, kterou na začátku padesátých let zkonstruovali bratři Jan a Jaroslav Kratochvílové pro Československou armádu, kde nahradila poválečnou směs pistolí různorodé provenience. Byla určena k osobní ochraně, případně napadení protivníka na vzdálenost do 50 metrů.[1] U československé armády sloužila do začátku osmdesátých let, kdy byla z větší části nahrazena pistolí vz. 82. V současné době je již pistole z výzbroje AČR vyřazena.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Závěr

Pistole má matný, šedě fosfátovaný povrch a bakelitové střenky, vzadu spojené třmenovou pružinou. Na rozdíl od vz. 50, kde je zádržka zásobníku umístěna na boku, vlevo za lučíkem, je na vz. 52 zádržka zásobníku ve spodní zadní části rukojeti, toto řešení téměř vylučuje nechtěné vypuštění zásobníku, například při tasení.

Rozborka se u této zbraně provádí zatažením za vroubkovaný záchyt (umístěný v přední části lučíku z obou stran) směrem dolů, to umožní závěru krátký pohyb vpřed a nahoru. Pro vyjmutí hlavně ze závěru se používá spodní hrany zásobníku, hlaveň se jím zatlačí proti pružině a přizvedne.

Na obrázku vlevo je zbraň po odejmutí závěru s hlavní od těla. Jsou zde jasně vidět oba válečky uložené v pouzdře za hlavní a také vybrání pro válečky v závěru a v těle zbraně.

Zbraň byla původně konstruována pro náboj 9 mm Luger, ovšem z politických důvodů bylo před začátkem výroby rozhodnuto o změně ráže. Důsledkem je, že pistole má v důsledku poddimenzování uzamykacího mechanizmu špatnou životnost (odhadovanou na cca 5000 výstřelů při použití střeliva 7,62 × 25 mm). K pistoli existuje výměnná hlaveň pro ráži 9 mm Luger.

Závěr[editovat | editovat zdroj]

Pistole vz. 52 používá uzamčený závěr, odemykaný pomocí dvojice vertikálně uložených válečků. Tento systém používal za druhé světové války německý kulomet MG 42, použití tohoto mechanismu na pistoli je však zcela jedinečné.
Pistole je systému s krátkým pohybem hlavně (zákluz směrem vzad asi 10 mm) a dokonale uzamčený závěr pomocí dvojice válečků. Ve chvíli, kdy tlak spalných plynů ve vývrtu žene střelu dopředu, má závěr snahu se odsunout dozadu. Je však brzděn dvěma vertikálně uloženými válečky, které částí svého průměru zasahují do vybrání v pouzdře závěru. Závěr se nemůže pohybovat dozadu, dokud se válečky prostřednictvím šikmých ploch v pouzdře vzájemně nepřiblíží natolik, že umožní závěru pohyb vzad. Toho je docíleno krátkým pohybem hlavně dozadu, kde válečky odsune rádiusové vybrání v rámu pistole, a závěr se tak odemkne, a to vše, až střela opustí hlaveň. Střelná nálož v náboji se tak využije k energii střely maximálně, co dovolí délka hlavně, a zbytek ještě natáhne závěr a vyhodí prázdnou nábojnici cca 15 metrů směrem doprava a mírně vzad.

Bicí mechanismus[editovat | editovat zdroj]

Bicí mechanismus je jednočinný (jako například u Coltu 1911); to znamená, že pokud je kohout vypuštěný, je třeba jej manuálně natáhnout, aby bylo možno vystřelit. Zbraň je dále vybavena manuální pojistkou, blokováním zápalníku a vypouštěním kohoutu.

Náboje[editovat | editovat zdroj]

Vz. 52 byl původně konstruován na náboj 9 mm Luger, v roce 1950[1] bylo však rozhodnuto o unifikaci munice v zemích Varšavské smlouvy, což vedlo k překonstruování této pistole na náboj 7,62 x 25 mm Tokarev. Zajímavostí je, že náboj 7,62 x 25 mm Tokarev vyráběný v Československu byl o 18 % výkonnější než standardní typ vyráběný v Sovětském svazu.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Střelba z pistole vz. 52. Střelecká revue. 5. 1985, roč. 16., s. 9. ISSN 0322-7650.