Fosfátování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Fosfátování (další názvy parkerizace, parkerizování, bonderizace, bonderizování) je chemická úprava povrchu ocelí za účelem zvýšení korozivzdornosti a zlepšení přilnavosti pro další nátěr. Je to jeden z nejrozšířenějších způsobů chemické úpravy povrchu oceli, při kterém se na povrchu vytvářejí ve vodě nerozpustné krystalické terciární fosforečnany zinku, železa a Manganu. Fosfátová vrstva není sama o sobě dostatečnou ochranou ocelových výrobků proti korozi, a proto se vždy dodatečně upravuje konzervačními prostředky, nátěry, vosky, impregnováním zředěným lakem a podobně, Důležitou vlastností fosfátových vrstev je jejich schopnost vázat na sebe organické látky, například plastická maziva, nebo ve vodě rozpustné oleje, které ji významně chrání proti korozi. Fosfátování vytváří ochrannou vrstvu o tloušťce cca 2 µm. Provádí se ponořením do lázně s následným oplachem, pasivací a dalšími oplachy. Odmašťování se provádí při teplotách od 30 do 60 °C.

Typy fosfátování[editovat | editovat zdroj]

  • Manganaté fosfátování (v lázni MnPh) - slouží jako pomocná kluzná vrstva při záběhu otočných součástek převodovek, motorů, apod.
  • Železnaté fosfátování (v lázni FePh) - nízkoteplotní
  • Zinkové fosfátování (v lázni ZnPh) - může být aplikováno na železné, ocelové, hliníkové a pozinkované povrchy

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fosfátovanie na slovenské Wikipedii.