Pionýr (loď)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
O československé námořní lodi pojednává článek Pionýr (námořní loď).
Pionýr
Loď Pionýr v roce 2008 na Brněnské přehradě
Loď Pionýr v roce 2008 na Brněnské přehradě
Základní údaje
Typjednopalubová osobní motorová loď
MajitelDopravní podnik města Brna
Domovský přístavPřerov
provoz: Brněnská přehrada
StavitelDopravní podnik města Brna
Zahájení stavby1949
Spuštěna na vodu14. dubna 1950
Uvedena do služby1950
Sesterské loděMír
Technická data
Výtlak25 t
Délka20,3 m
Šířka4,2 m
Ponor1,07 m
Pohontrakční baterie
elektromotor Škoda TIS
19 kW
Rychlost13 km/h
Posádka3
Kapacita150 osob

Loď Pionýr je pátá loď, která byla zprovozněna v rámci lodní dopravy na Brněnské přehradě. Zároveň se jedná o první loď, kterou postavil sám Dopravní podnik města Brna (DPMB) v bystrcké loděnici. Pionýr byl v provozu nepřetržitě od roku 1950 do roku 2008. Od roku 2010 je pod jménem Kometa součástí restaurace v brněnské čtvrti Komárov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pionýr se stal druhou lodí střední velikosti Dopravního podniku města Brna na Brněnské přehradě. Na rozdíl od předchozích lodí, které byly kompletně či částečně vyrobeny v jiných loděnicích, vznikl celý Pionýr v dřevěném hangáru v bystrckém areálu lodní dopravy. Povolení na stavbu nové lodi obdržel DPMB v září 1949, práce se brzo rozběhly a přes zimu byla postavena kompletní loď. Ta byla na vodu poprvé spuštěna v dubnu 1950 a krátce na to se zařadila do pravidelného provozu.

Pionýr nebyl během svého života nijak zásadněji rekonstruován, díky čemuž také nevynechal ani jednu plavební sezónu. V roce 2008 dojezdil téměř v původním stavu, který se vyznačoval tím, že mnoho částí lodě pocházelo ze starých tramvají (elektromotor, dveře, okna). Jeho poslední plavba se konala 4. října 2008, v následující plavební sezóně zůstaly všechny lodě včetně Pionýra na břehu, neboť hladina přehrady byla kvůli plánovanému rozsáhlému čištění dna výrazně snížena.[1]

Odvoz Pionýra z areálu lodní dopravy v Bystrci

Na jaře roku 2010 zakoupila odstavené plavidlo za 85 000 Kč městská část Brno-jih, která jej 15. dubna téhož roku nechala odvézt z loděnice v Bystrci do Komárova.[2] Zde loď stojící nedaleko Svratky poblíž nově budovaného sportovního areálu slouží jako součást restaurace.[3] 18. června 2010 bylo plavidlo po úpravách a změně laku na modrobílý slavnostně překřtěno za účasti hokejistů z týmu HC Kometa Brno na jméno Kometa.[4] V dopravě na přehradě nahradila Pionýra nově vyrobená loď Lipsko.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Již částečně upravený Pionýr v novém působišti v brněnské čtvrti Komárov

Stejně jako Úderník, lze i Pionýr zařadit do kategorie lodí střední velikosti (vzhledem k ostatním lodím, které DPMB kdy provozoval). Jeho obsaditelnost (200 osob) byla v roce 1974 legislativně snížena na 150 cestujících, přestože nedošlo k žádným technickým úpravám. Plavidlo je rozděleno na tři části: přední a zadní část je otevřená, krytá střechou, střední vytváří průchozí uzavřenou kajutu pro cestující. Kormidelna je vyvýšena nad střechu, takže kapitán lodi má dobrý výhled na všechny strany.

Konstrukčně vychází Pionýr z předchozího Úderníku, některé konstrukce ale byly upraveny, zdokonaleny či zesíleny. Loď měla elektrickou výzbroj od společnosti Brown-Boveri, poháněna byla elektromotorem o maximálním výkonu 19 kW, který byl napájen olověnými akumulátory.

Jednou z mála změn na Pionýru bylo nahrazení plátěné svinovací střechy nad zadní otevřenou palubou střechou pevnou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. miš. Pionýra poslaly sinice ze služby o rok dřív [online]. Lidovky.cz, 2008-10-06 [cit. 2008-10-12]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. TAUŠOVÁ, Zuzana. Parník Pionýr opustil přehradu. Na tahači [online]. Brnensky.denik.cz, 2010-04-15, rev. 2010-04-16 [cit. 2010-05-04]. Dostupné online. 
  3. JEŘÁBEK, Petr. Z parníku Pionýr bude restaurace [online]. Brnensky.denik.cz, 2010-04-13 [cit. 2010-05-04]. Dostupné online. 
  4. VALAŠKOVČÁK, Tomáš. Hokejisté pokřtili loď. Jmenuje se Kometa [online]. Brnensky.denik.cz, 2010-06-18 [cit. 2010-06-19]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FIALA, Petr, a kol. Lodní doprava na Brněnské přehradě 1946–2006. Praha: Pavel Malkus – dopravní vydavatelství, 2006. ISBN 80-903012-9-0. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]