Přeskočit na obsah

Pierre-Paul Prud'hon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pierre-Paul Prud'hon
Narození4. dubna 1758
Cluny
Úmrtí16. února 1823 (ve věku 64 let)
Paříž
Místo pohřbeníHřbitov Père-Lachaise
Grave of Prud'hon
Povolánímalíř a kreslíř
Partner(ka)Constance Mayer
Významná dílaPsyché unášena větry
Portrait of Rutger Jan Schimmelpenninck and his Family
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pierre-Paul Prud'hon (4. dubna 1758 Cluny16. února 1823 Paříž) byl francouzský romantický malíř a kreslíř, známý svými alegorickými malbami a portréty, jako je Louise Anthonyová a její dva synové (1796). Vytvořil také portréty obou Napoleonových manželek. Svým uměním ovlivnil Théodora Géricaulta.

Pierre-Paul Prud'hon získal umělecké vzdělání ve Francii a ve dvaceti šesti letech odjel do Itálie, aby pokračoval ve svém vzdělávání. Po návratu do Paříže našel práci při výzdobě soukromých sídel a vybudoval si dobrou reputaci i u Napoleonova dvora.

Jeho obraz císařovny Josephiny ji neukazuje jako vladařku, ale jako půvabnou a atraktivní ženu, což některé vedlo k domněnce, že malíř do ní mohl být zamilovaný. Po rozvodu Napoleona a Josephiny dostal Prud'hon zakázku i od Napoleonovy druhé manželky Marie Luisy.

Prud'hon osciloval mezi neoklasicismem a romantismem. Byl ceněn dalšími umělci a spisovateli, jako byli Stendhal, Delacroix, Millet a Baudelaire, a to především pro svůj šerosvit a přesvědčivý realismus. Jeho pravděpodobně nejznámější dílo je Ukřižování (1822), které namaloval pro katedrálu sv. Etienna v Metách. Ukřižování dnes visí v Louvru.

Mladý Théodore Géricault kopíroval Prud'honovy „bouřlivě tragické obrazy“ včetně mistrovského díla Spravedlnost a boží odplata pronásledují zločin, jehož tísnivá temnota a kompoziční základna nahé v popředí ležící mrtvoly očividně předjímají Géricaultův Vor Medúzy.[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pierre-Paul Prud'hon na anglické Wikipedii.

  1. Gayford, Martin. "Distinctive power". The Spectator, November 1, 1997. Retrieved from findarticles.com on January 6, 2008.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]