Philidorova obrana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Philidorova obrana
a b c d e f g h
8
Chessboard480.svg
a8 černý věž
b8 černý jezdec
c8 černý střelec
d8 černý dáma
e8 černý král
f8 černý střelec
g8 černý jezdec
h8 černý věž
a7 černý pěšec
b7 černý pěšec
c7 černý pěšec
f7 černý pěšec
g7 černý pěšec
h7 černý pěšec
d6 černý pěšec
e5 černý pěšec
e4 bílý pěšec
f3 bílý jezdec
a2 bílý pěšec
b2 bílý pěšec
c2 bílý pěšec
d2 bílý pěšec
f2 bílý pěšec
g2 bílý pěšec
h2 bílý pěšec
a1 bílý věž
b1 bílý jezdec
c1 bílý střelec
d1 bílý dáma
e1 bílý král
f1 bílý střelec
h1 bílý věž
8
7 7
6 6
5 5
4 4
3 3
2 2
1 1
a b c d e f g h
Tahy 1. e4 e5 2. Jf3 d6
ECO C41
Původ Göttingenský rukopis, 1471
Pojmenováno po Philidorovi
Kategorie Otevřené hry
Tento článek používá k popisu tahů šachovou notaci.

Philidorova obrana (kód podle ECO: C41) je jedním z nejstarších šachových zahájení. Charakterizují ji tahy:

1. e4 e5 2. Jf3 d6

Občas vzniká i z Pircovy obrany po 1. e4 d6 2. d4 Jf6 3. Jc3 e5 (nebo 3... Jbd7 4. Jf3 e5) 4. Jf3 Jbd7

Na vrcholové úrovni se příliš často nevyskytuje, v poslední době ale zaznamenává mírné oživení.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poprvé byla zmíněna již v göttingenském rukopise pocházejícím z r. 1471. Toto zahájení úspěšně hrál a rozebral jeden z nejlepších šachistů 18. století François-André Danican Philidor.[1] Philidor, který si zakládal na pěšcové struktuře, tento tah doporučoval, protože 2... Jc6 podle něj blokuje pěšce c7. Za nejlepší pokračování se považuje obsazení středu tahem 3. d4. V 19. století slavil úspěchy P.Morphy na tento tah s odpovědí 3... f5, dnes se tento postup považuje za nekorektní.

Strategie[editovat | editovat zdroj]

Černý volí mezi dvěma rozcestími, po 3. d4 buď mění pěšce exd4, čímž přenechá bílému převahu v centru, které se později snaží napadat nebo volí Hanhamovu variantu, kde v pasivnější pozici drží v centru napětí a připravuje protihru na dámském křídle.

Varianty[editovat | editovat zdroj]

3. d4 se považuje za hlavní variantu ( po 3.Sc4 Se7 získá černý dobrou hru)

  • 3... Sg4? 4. dxe5 Sxf3 5. Dxf3 získal bílý jasnou převahu ve známé partii Morphy–vévoda z Brunšviku a hrabě Isouard (Paříž 1858)
  • 3... f5?! tento tah se dnes se považuje za příliš riskantní, bílý může odpovědět 4.Sc4 s aktivní pozicí
  • 3...Jd7 4. Sc4 c6 vede často k Hanhamově variantě, bílý může ale odbočit.
  • 3...exd4 výměnná varianta
    • 4. Dxd4
    • 4. Jxd4 Jf6 (4... g6) 5. Jc3
      • 5... Se7 s pasivní pozicí bez slabin
      • 5...g6
  • 3...Jf6
    • 4. dxe5 Jxe4 5. Dd5 Jc5 6. Sg5
    • 4. Jc3
      • 4... exd4 vede do výměnné varianty
      • 4... Jbd7 se nazývá Hanhamova varianta 5. Sc4 Se7 6. 0-0 0-0 7. Ve1 (méně časté je 7. De2) 7... c6 8. a4! Výchozí pozice varianty. Bílý zde má aktivnější rozestavení figur. Černý ale není vůbec bez šancí a díky pevné pozici je jeho hra plně obranyschopná.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VESELÝ, Jiří; KALENDOVSKÝ, Jan; FORMÁNEK, Bedrich. Malá encyklopedie šachu. 1. vyd. Praha : Olympia, 1989. 430 s.  , heslo Philidorova hra