Richter-Veresovův útok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek používá k popisu tahů šachovou notaci.
Richter-Veresovův útok
a b c d e f g h
8
Chessboard480.svg
a8 černý věž
b8 černý jezdec
c8 černý střelec
d8 černý dáma
e8 černý král
f8 černý střelec
h8 černý věž
a7 černý pěšec
b7 černý pěšec
c7 černý pěšec
e7 černý pěšec
f7 černý pěšec
g7 černý pěšec
h7 černý pěšec
f6 černý jezdec
d5 černý pěšec
g5 bílý střelec
d4 bílý pěšec
c3 bílý jezdec
a2 bílý pěšec
b2 bílý pěšec
c2 bílý pěšec
e2 bílý pěšec
f2 bílý pěšec
g2 bílý pěšec
h2 bílý pěšec
a1 bílý věž
d1 bílý dáma
e1 bílý král
f1 bílý střelec
g1 bílý jezdec
h1 bílý věž
8
7 7
6 6
5 5
4 4
3 3
2 2
1 1
a b c d e f g h
Tahy 1.d4 d5 2. Jc3 Jf6 3.Sg5
ECO D01
Původ I.Gunsberg, 1889
Pojmenováno po Kurt Richter a Gavriil Veresov
Kategorie Zavřené hry

Richter-Veresovův útok (ECO D01) je šachové zahájení zavřených her ze skupiny her dámským pěšcem. Charakterizují ho tahy

1. d4 d5 2. Jc3 Jf6 3. Sg5

Také často vzniká v pořadí tahů 1. d4 Jf6 2. Jc3 d5 3. Sg5

Vede k živé hře. Na nejvyšší úrovni se ale vyskytuje zřídka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zahájení se poprvé objevilo v partii I.Gunsberg-A.Burn, Amsterdam 1889, černý ale reagoval tahem 3... e6, načež hra přešla do Francouzské obrany. Rok na to již černý odpověděl 3...Sf5 v partii I.Von Popiel-G.Marco, Vídeň 1890.[1] Ve 20. letech 20. století zahájení hrával Savielly Tartakower. Svůj název nese po německém šachovém mistru Kurtu Richterovi, který tak hrával ve 30. letech 20. století a zahájení obohatil s myšlenkou prosazovat postup e4. Gavriil Veresov pak zahájení používal od 2. světové války a dále přispěl k jeho teorii. Na vrcholové úrovni se zahájení neobjevuje, občas ho ale zkusí i známí hráči. V 60. letech ho zkusil v několika partiích David Bronštejn, v 80. letech ho hrával Anthony Miles a v dnešní době ho občas zahraje Alexandr Morozevič.

Strategie[editovat | editovat zdroj]

Protože tahem 2. Jc3 si bílý blokuje postup pěšcem na c4, což je nevýhoda tohoto zahájení, tak se snaží o protihru středem. V mnoha variantách se bílý může rozhodnout vytvořit černému dvojpěšce výměnou střelce za jezdce Sxf6. Pak se černý snaží kompenzovat si zhoršenou pěšcovou strukturu dvojicí střelců. Jinou a neméně častou je pak za bílého tahem f3 připravovat obsazení středu tahem e4. Také není vzácností, že bílý volí velkou rošádu a vzniká tak pozice s opačnými rošádami s šancemi na obou stranách.

Varianty[editovat | editovat zdroj]

1. d4 d5 2. Jc3 Jf6 3. Sg5

  • 3... e6 přechází po 4. e4 do Francouzské obrany
  • 3... h6 4. Sxf6 exf6 5. e3 c6 6. Sd3 s dalším Df3 s iniciativou bílého
  • 3... g6 4. Sxf6 exf6 a černý má protišance díky dvojici střelců, možné je 4. Dd2 s nejasnou hrou
  • 3... c5 4. Sxf6 gxf6 a bílý má na výběr mezi 5. e4 dxe4 s komplikacemi a 5. e3 cxd4! (po 5... Jc6 6. Dh5 má bílý iniciativu) 6. exd4 h5! s protihrou černého
  • 3... c6 4. Sxf6 exf6 5. e3 má černý za zhoršenou pěšcovou strukturu dvojici střelců; bílý může volit i tahy 4. Dd3 nebo 4. f3 s nejasnou hrou
  • 3... Sf5 bílý se může rozhodnout mezi 5. Sxf6 exf6 (nebo i 5...gxf6 6. Sd3) 6. Sd3 kde se černý snaží mít za dvojpěšce protihru a 5. f3 Jbd7 6. Jxd5 (nebo i 6.e4 s kompenzací) 6... Jxd5 7. e4 s nejasnou situací
  • 3... Jbd7 je nejčastější reakce, po které se bílý může rozhodnout pro ostřejší pokračování 4. Dd3 ; 4. Dd2 nebo 4. f3 s nejasnými zápletkami a může zvolit i klidnější 4. Jf3 načež má černý na výběr mezi 4... h6 , 4... g6 a 4... c6 s protihrou [2]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Chessbase Mega Database 2009
  2. Encyklopedie A-E C5 2007