Petri Kontiola

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Petri Kontiola
Petri Kontiola v roce 2017
Petri Kontiola v roce 2017
Osobní informace
Datum narození4. října 1984 (39 let)
Místo narozeníSeinäjoki, Finsko
StátFinsko Finsko
Výška183 cm
Hmotnost92 kg
Držení holevpravo
Manžel(ka)Lotta Heikkilä (od 2018)
Klubové informace
Současný klubIlves-Hockey
Číslo27
Pozicecentr
Předchozí klubyTappara (SM-liiga)
Rockford IceHogs (AHL)
Chicago Blackhawks (NHL)
Iowa Chops (AHL)
Metallurg Magnitogorsk (KHL)
Traktor Čeljabinsk (KHL)
Toronto Marlies (AHL)
Draft NHLV roce 2004 jako 196. celkově
týmem Chicago Blackhawks
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Lední hokej na ZOH
bronz ZOH 2014 Finsko
Mistrovství světa v ledním hokeji
stříbro MS 2007 Finsko
stříbro MS 2014 Finsko
stříbro MS 2021 Finsko
Mistrovství světa juniorů
bronz MSJ 2004 Finsko 20

Petri Kontiola (* 4. října 1984, Seinäjoki) je finský hokejový útočník momentálně hrající za tým Ilves v nejvyšší finské lize.

Hráčská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Finsko[editovat | editovat zdroj]

Petri Kontiola začal svou kariéru jako hokejista v rodném Finsku. V organizaci Tappary hrál za juniory od roku 2001, dříve působil v celku Kiekko. V sezóně 2003/04 se překvapivě prosadil do hlavního týmu, působil na pozici centra čtvrtého útoku. Sbíral asistence a předváděl spolehlivé výkony. Ke konci sezóny chytil střeleckou formu, zatímco celý rok ani jednou neskóroval, v posledních pěti zápasech nastřílel čtyři branky. 13 bodů mu nakonec vyneslo třetí příčku v tabulce produktivity nováčků SM-liigy. V klubu odehrál čtyři sezóny 2003 až 2007 a v sezónách 2005/06 a 2006/07 byl také nejproduktivnějším hráčem svého týmu, za který nasbíral za 200 zápasů celkem 129 bodů.[1]

První štace v Zámoří[editovat | editovat zdroj]

V draftu 2004 si jej vybralo v sedmém kole jako 196. celkově Chicago Blackhawks. Následně s klubem podepsal dvouletou nováčkovskou smlouvu. První zámořskou sezonu může považovat za úspěšnou, i když si ji možná představoval jinak. Z kempu Blackhawks byl při posledním zúžení soupisky poslán do Rockfordu, hrajícího AHL, kde většinu sezóny patřil k vůdcům a byl druhým nejproduktivnějším hráčem i nahrávačem za Martinem St. Pierrem, když v 66 utkáních nasbíral 68 bodů za 50 asistencí a 18 branek. Nejlepší v týmu byl v bodování +/- se 17 kladnými body. V playoff přidal 10 bodů ve 12 utkáních, ale IceHogs ve 2. kole nestačili na Chicago Wolves, když muselo rozhodnout až 7. utkání. První zápas V NHL odehrál 25. listopadu 2007, v zápase proti Vancouveru Canucks, ve kterém vyšel bodově naprázdno. Prvního bodu se tak dočkal o necelý měsíc později, když v zápase proti Nashvillu Predators asistoval u prvního gólu zápasu Robertu Langovi. Dne 4. března 2009, byl vyměněn spolu s Jamesem Wisniewskim do Anaheimu Ducks výměnou za Samuela Påhlssona a Logana Stephensona a podmíněného draftu 2009. Byl okamžitě poslán do farmářském týmu Iowa Chops a tam hrál zbytek sezóny. V NHL celkem odehrál 12 utkání, ve kterých nasbíral 5 asistencí.

Kontinentální hokejová liga[editovat | editovat zdroj]

Dne 26. května 2009 podepsal dvouletý kontrakt s Metallurgem Magnitogorsk hrajícího kontinentální hokejovou ligu. Svou první sezónu v KHL začal slibně, když se s týmem probojoval do playoff, kde ve čtvrtfinále nestačil na Kazaň. V následujícím ročníku ovládl kanadské bodování ve svém klubu, když si v 54 zápasech na své konto připsal 48 bodů a hlavně jeho zásluhou se s týmem opět probojoval do playoff. V semifinále však Metallurg nestačil na Ufu. Za dobré výkony v průběhu sezóny si zahrál i Utkání hvězd KHL. Po sezóně mu Magnitogorsk nenabídl novou smlouvu, a tak se 3. května 2011 stal novým hráčem Traktoru Čeljabinsk, se kterým podepsal kontrakt na 2 roky. V sezóně 2011/12 se s týmem probojoval do semifinále, kde nestačil na Avangard Omsk. Sezóna 2012/13 se mu povedl nadmíru dobře, i když v základní části byl až třetí v klubovém bodování, tak ve vyřazovacích bojích se naplno rozjel. S týmem se probojoval do finále Gagarinova poháru, kde jeho mužstvo nestačilo na obhájce titulu Dynamo Moskvu, avšak Kontiola ovládl kanadské bodování playoff, když si ve 25 utkáních připsal 10 gólů a 9 asistencí. V druhé sezóně v dresu Čeljabinsku 2013/14 se s týmem neprobojoval do vyřazovacích bojů, když jeho mužstvo obsadilo první nepostupové 9. místo ve východní konference a jen o kousek jim tak unikl postup. Útěchou pro Kontiolu však mohlo být, že skončil první v klubovém bodování, když si připsal 37 bodů za 15 branek a 22 asistencí..

Druhá štace v Zámoří[editovat | editovat zdroj]

Po výkonech, které předváděl v KHL a na mezinárodní scéně, se o něj začali zajímat některé kluby z NHL. Jedinou podmínkou, aby mu nějaký klub mohl nabídnout smlouvu v zámoří bylo, že se musel vyplatit ze své stávající smlouvy s Čeljabinskem. Což taky později udělal a 3. července 2014 podepsal už jako volný hráč s týmem Toronto Maple Leafs roční kontrakt, za který si měl přijít celkem na 1,1 miliónu dolarů.[2]

Návrat do KHL[editovat | editovat zdroj]

Ovšem, po 11 zápasech bez jediného bodu, se dohodl s vedením Marlies, aby byla jeho smlouva vypovězena a on se tak mohl vrátit zpět do KHL.[3] O tři dny později získal práva na Kontiolu od Traktoru Čeljabinsk tým Lokomotiv Jaroslavl výměnou za obránce Jegora Martynova a útočníka Alexeja Kručinina.[4] 28. listopadu 2014 pak s vedením Jaroslavle podepsal kontrakt na dva roky.[5]

Klubové statistiky[editovat | editovat zdroj]

Sezona Klub Soutěž Základní část Play off
Z G A B TM Z G A B TM
2003/04 Tappara SM-liiga 39 4 9 13 29 3 1 1 2 0
2004/05 Tappara SM-liiga 54 8 17 25 24 8 2 2 4 4
2005/06 Tappara SM-liiga 56 9 35 44 55 6 1 3 4 0
2006/07 Tappara SM-liiga 51 12 35 47 50 5 1 3 4 8
2007/08 Rockford IceHogs AHL 66 18 50 68 32 12 5 5 10 4
2007/08 Chicago Blackhawks NHL 12 0 5 5 6
2008/09 Rockford IceHogs AHL 61 15 38 53 22
2008/09 Iowa Chops AHL 20 4 5 9 8
2009/10 Metallurg Magnitogorsk KHL 54 7 15 22 24 10 2 2 4 0
2010/11 Metallurg Magnitogorsk KHL 54 14 34 48 36 16 2 6 8 14
2011/12 Traktor Čeljabinsk KHL 53 15 22 37 34 16 3 5 8 37
2012/13 Traktor Čeljabinsk KHL 44 12 19 31 51 25 10 9 19 12
2013/14 Traktor Čeljabinsk KHL 53 15 22 37 34
2014/15 Toronto Marlies AHL 11 0 0 0 6
2014/15 Lokomotiv Jaroslavl KHL 26 1 10 11 12 6 0 0 0 0
2015/16 Lokomotiv Jaroslavl KHL 48 7 25 32 24
2016/17 Lokomotiv Jaroslavl KHL 59 18 22 40 34 15 2 6 8 14
2017/18 Lokomotiv Jaroslavl KHL 52 11 16 27 24 9 1 4 5 4
2018/19 Lokomotiv Jaroslavl KHL 41 9 12 21 10
2019/20 Jokerit Helsinky KHL 61 11 24 35 36 4 1 0 1 0
2020/21 Hämeenlinnan Pallokerho Liiga 55 14 41 55 54
2021/22 Ilves-Hockey Liiga 52 8 30 38 40 13 1 6 7 6
2022/23 Ilves-Hockey Liiga 58 12 39 51 40 12 1 3 4 6
SM-liiga celkově 365 67 206 273 292 47 7 18 25 22
KHL celkově 545 120 221 341 319 101 21 33 54 81
NHL celkově 12 0 5 5 6

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Ve finské hokejové reprezentaci debutoval v roce 2004, kdy se na domácím juniorském šampionátu podílel dvěma body na zisku bronzové medaile. Na MS 2007 se poprvé dostal do seniorského mužstva a se sedmi body patřil k lídrům týmu. Tým se dostal až do finále, kde nestačil na Kanadu. Za tři roky se zúčastnil MS v Německu, kde ve čtvrtfinále proti Česku museli rozhodnout až nájezdy. V poslední sérii jel rozhodující nájezd proti Tomáši Vokounovi, který neproměnil a jeho tým tak z turnaje vypadl. Na domácím MS 2012 postoupil s týmem až o boje o medaile, avšak po vyřazení v semifinále s Ruskem prohráli i rozhodující duel o bronz s Českem. Jeho nejzářivější MS přišlo v roce 2013, kdy sice s týmem podlehl v boji o bronz Spojeným státům, nicméně ovládl kanadské bodování šampionátu, když si připsal v 10 zápasech 16 bodů za osm branek a stejný počet asistencí, dostal se do All Stars týmu, a také byl vybrán direktoriátem turnaje nejlepším útočníkem. Kontiola tak překonal finský rekord v bodování na MS, který do té doby držel Saku Koivu z roku 1999.[6] V lednu 2014 ho Erkka Westerlund nominoval na jeho první olympijské hry, které se uskutečnily v ruské Soči.[7] S týmem získal bronzové medaile, když v boji o bronz zdolali tým Spojených států poměrem 5:0.[8] Po olympiádě reprezentoval Finsko i na mistrovství světa, které se konalo v Bělorusku. S týmem se probojoval až do finále, v něm však nestačil na výběr Ruska. S 9 body byl 2. nejproduktivnějším hráčem svého mužstva.[9] Na šampionátu v Česku v roce 2015 nestačil s týmem ve čtvrtfinále na domácí výběr.[10] V 8 zápasech si připsal 2 body za asistenci a branku.

Reprezentační statistiky[editovat | editovat zdroj]

Rok Reprezentace Soutěž
Z G A B TM Umístění
2004 Finsko MSJ 7 1 1 2 2 Bronzová medaile. místo
2007 Finsko MS 9 2 5 7 2 Stříbrná medaile. místo
2010 Finsko MS 7 3 0 3 2 6. místo
2012 Finsko MS 10 0 2 2 4 4. místo
2013 Finsko MS 10 8 8 16 8 4. místo
2014 Finsko ZOH 6 1 4 5 0 Bronzová medaile. místo
2014 Finsko MS 10 3 6 9 20 Stříbrná medaile. místo
2015 Finsko MS 8 1 1 2 2 6. místo
2018 Finsko ZOH 5 2 4 6 6 6. místo
2021 Finsko MS 10 0 3 3 2 Stříbrná medaile. místo
Junioři celkově 7 1 1 2 2
Senioři celkově 75 20 33 53 46

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Petri Kontiola na anglické Wikipedii.

  1. Zdroj informací na chicagoblackhawks.cz
  2. KRUPIČKA, Pavel. Kontiola už ví. Bude hrát za Toronto. nhl.cz [online]. 2014-07-04 [cit. 2014-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-05. 
  3. tsn.ca. Maple Leafs' Frattin clears waivers; Kontiola waived for purposes of contract termination. tsn.ca [online]. 2014-11-20 [cit. 2015-05-21]. Dostupné online. 
  4. BetBoss. Lokomotiv Jaroslavľ získal Kontiolu. Nastúpi už proti Slovanu?. khl.sk [online]. 2014-11-24 [cit. 2015-05-21]. Dostupné online. 
  5. hclokomotiv.ru. НОВОБРАНЦЫ В НАПАДЕНИЕ. hclokomotiv.ru [online]. 2014-11-28 [cit. 2015-05-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-01. 
  6. ČTK. Kanadské bodování mistrovství světa vyhrál Fin Kontiola. Sport.cz [online]. 2013-05-19 [cit. 2014-01-30]. Dostupné online. 
  7. ČTK. Ve finské olympijské nominaci nechybí Selänne. Míří už na šesté hry. iDNES.cz [online]. 2014-01-07 [cit. 2015-05-21]. Dostupné online. 
  8. ČTK. Finové dali dva góly za 11 vteřin, USA rozdrtili 5:0 a obhájili bronz. iDNES.cz [online]. 2014-02-22 [cit. 2015-05-21]. Dostupné online. 
  9. TOMAS, Jaroslav. Rusko je mistrem světa. Ve finále se pomstilo Finům za olympiádu. iDNES.cz [online]. 2014-05-25 [cit. 2015-05-21]. Dostupné online. 
  10. JAHODA, Pavel. Sen o medaili pokračuje. Češi jsou po výhře nad Finy v semifinále. ČT sport [online]. 2015-05-14 [cit. 2015-05-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]