Petr Kopta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Petr Kopta
Narození5. dubna 1927 nebo 6. dubna 1927
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí4. července 1983 (ve věku 56 let) nebo 4. srpna 1983 (ve věku 56 let)
Praha
Místo pohřbeníHřbitov Šárka
Povoláníspisovatel, básník, dramatik a překladatel
ChoťJana Seifertová[1]
Rodiče
Příbuzní
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Hrob na Šáreckém hřbitově

Petr Kopta (5. dubna 1927 Praha4. července 1983) byl český básník, překladatel, textař a signatář Charty 77.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Petr Kopta se narodil 5. dubna 1927 v rodině spisovatele a legionáře Josefa Kopty. Jeho bratr byl známý český textař Pavel Kopta. Petr Kopta byl prvním manželem Jany Seifertové, dcery básníka Jaroslava Seiferta.[2] [3]

V roce 1949 byl po prověrkách vyloučen z Filozofické fakulty UK a v roce 1951 zatčen a odsouzen na šest let odnětí svobody za pokus o opuštění republiky. Po propuštění (propuštěn po 14 měsících)[4] se živil jako obsluha čerpadla u podniku Stavební geologie. V roce 1977 podepsal Chartu 77.

Zemřel 4. července 1983, je pochován na Šáreckém hřbitově v Praze.

Poezie[editovat | editovat zdroj]

Vlastní tvorba[editovat | editovat zdroj]

Koptova básnická tvorba se rozděluje na několik tvůrčích období, která byla ovlivněna buď jeho vlastním životem či děním kolem něj. Tvorba z konce 40. a 50. let byla ovlivněna jeho pobytem ve vězení (tzv. poezie vězeňská).

Koncem 60. let napsal palachovský cyklus odrážející dobu po okupaci Československa vojsky varšavské smlouvy a demonstrativní sebeupálení Jana Palacha[5].

Po podpisu Charty 77 píše satirické a angažované básně. Jeho tvorba vyšla knižně až v roce 2001.

Překlady[editovat | editovat zdroj]

Jako překladatel se věnoval přebásňování poezie francouzských básníků V. Huga, G. Apollinaira, P. Verlaina, A. de Musseta a dalších.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

  • Srdce ve mně sténá (1970, nakl. Odeon) – spolupráce na překladu milostné poezie[6]
  • Cyrano – spolupráce na překladu[7]
  • Už svítá – text k šansonu Petra Hapky (zpěv Karel Černoch)[8]
  • Levný nájem – řetězy zdarma (2001, nakl. Torst.) – vlastní poezie[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dostupné online.
  2. FILIP, Václav; ŠTĚDRÁ, Libuše. Potomci slavných žijí mezi námi - 1. 1.. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství - Cesty, 2000. 183 s. ISBN 80-7181-347-8. 
  3. Václav Kopta: "Chtěl jsem být autobusákem" (+ sestřih "Lucrezia Borgia") | Musical.cz [online]. Musical.cz [cit. 2015-12-27]. Dostupné online. 
  4. LUKEŠ, Jan a STRÁNSKÝ, Jiří. Srdcerváč: rozhovor se spisovatelem a scenáristou Jiřím Stránským. Havlíčkův Brod: Hejkal, 2005. ISBN 80-86026-31-0.
  5. http://iforum.cuni.cz/IFORUM-85.html.
  6. Archivovaná kopie. www.svetovka.cz [online]. [cit. 2008-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-17. 
  7. Archivovaná kopie. i-divadlo.cz [online]. [cit. 2008-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-02-26. 
  8. http://neviditelnypes.lidovky.cz/media-co-nezaznelo-o-karlu-cernochovi-dwv-/p_kultura.asp?c=A071230_101918_p_kultura_wag/
  9. http://www.torst.cz/czech/detail.php?pk=78

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]